Představitelé města v podstatě hledají odpověď na otázku: Co by, kdyby...? A ekonomický náměstek primátora Martin Zrzavecký už nyní mluví o miliardách; za snížení ceny pozemků nebo zmařené investice.
V případě referenda jsou zatím stále ještě ve hře dvě otázky, které prosazují aktivisté, jimž se pod jejich návrh podepsalo přes patnáct tisíc lidí. První otázka má zavázat zastupitele, kteří mají udělat vše, aby projektu Corso Americká společnosti Amádeus zabránili. Druhá otázka počítá se změnou územního plánu na celou poměrně rozsáhlou oblast mezi Radbuzou, Americkou třídou a Sirkovou ulicí tak, aby se tam nemohlo stavět.
Z hlediska nákladů je zřejmě rizikovější druhá otázka, která zahrnuje rozsáhlé území, kde pozemky patří městu, státu a dalším pěti vlastníkům.
Aktivisté tvrdí, že jakýkoli odhad možných nákladů spojených s referendem je sporný. Upozorňují, že nejprve by někdo musel peníze kvůli referendu žádat.
Vyčíslení možných nákladů spojených s referendem mají mít zastupitelé na stole při mimořádném zasedání, kde se má o vyhlášení lidového hlasování rozhodnout.
"Počítáme náklady na otázku číslo dvě. Máme na to deset dnů. Setkáme se kvůli tomu se zástupci vlastníků pozemků. Budu s nimi jednat o tom, jak oni vidí možnou změnu územního plánu," řekl Martin Zrzavecký.
Pozemek má nyní hodnotu asi 260 milionů korun
Uvedl, že pokud by se na základě referenda změnil územní plán, město by mělo vlastníkům uhradit znehodnocení pozemků. "Ten rozdíl by si majitelé pravděpodobně nárokovali. Podle našeho odhadu má pozemek o rozloze 22 tisíc metrů čtverečních pro obchodní centrum Corso hodnotu 260 milionů korun. Na konci procesu by mohl mít hodnotu 60 milionů. Rozdíl by tedy byl kolem dvou set milionů," sdělil Zrzavecký.
Podotkl, že investor by si mohl nárokovat i kompenzaci nákladů na demolici Domu kultury Inwest, což by mohlo představovat další desítky milionů. "Uvažovali jsme o možnosti, že by město pozemek koupilo za 260 milionů. To je ale velmi optimistická varianta a také asi nereálná," konstatoval Zrzavecký.
Zástupce firmy Amádeus Jan Petřík o možných finančních kompenzacích zatím mluvit nechtěl. "První i druhá otázka referenda nesou riziko finanční náhrady, kterou by muselo město vlastníků platit. My peníze nechceme, my chceme stavět. My jsme si pro peníze do Plzně nepřišli," oznámil zastupitelům Petřík.
Nicméně je možné, že po vynuceném zastavení projektu by investor kompenzaci žádal.
Pravděpodobně se bude hlasovat jen o první otázce
Zrzavecký odhadl, že pokud by se finančních náhrad kvůli změně územního plánu dožadovali všichni vlastníci dotčených pozemků, mohlo by být ve hře až několik miliard. "Mohly by do toho zahrnovat například ušlé zisky," řekl Zrzavecký.
Není tedy kvůli možnému finančnímu riziku už nyní jasné, že zastupitelé druhou otázku odmítnou? "To bych nepředjímal. Je možné, že právníci, které si najmeme, dojdou k závěru, že by vlastníci na velké náhrady neměli nárok," konstatoval náměstek.
Pokud se má referendum uskutečnit v době krajských voleb 12. a 13. října, musí o něm zastupitelé rozhodnout do 17. září. Zatím zástupci všech stran tvrdí, že to stihnout chtějí. Primátor Martin Baxa tvrdí, že když zastupitelé ve čtvrtek odmítli jeho zjednodušený návrh vyhlásit referendum pouze o první otázce, dostala se příprava referenda do časové tísně (více o hlasování o referendu čtěte zde).
Pokud by se plebiscit konal, nemusí se v něm nutně hlasovat o obou otázkách, které navrhli aktivisté. Jejich návrh totiž magistrát neuznal kvůli chybě. Tou mělo být právě nevyčíslení nákladů spojených s referendem. To znamená, že původní návrh je momentálně mimo hru.
Zastupitelé sice mohou rozhodnout, že se bude hlasovat o obou navržených otázkách, ale není to pravděpodobné. Proti druhé otázce o změně územního plánu mluví nejenom riziko vysokých finančních náhrad, ale také názor ministerstva vnitra, že o změně územního plánu nelze v referendu hlasovat. Pokud se tedy plebiscit uskuteční, s největší pravděpodobností se bude hlasovat pouze o první otázce.
