Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Plošné testy nemůže vymýšlet kdejaký učitel, kritizují odborníci Dobešův nápad

  • 19
Páťáky a deváťáky čeká od roku 2013 plošné on-line testování. Ministerstvo zvažuje, že by otázky vymýšleli sami kantoři a jejich návrhy by schvalovala speciální komise. Odborníci se ale shodují: vytvořit test je mnohem složitější, pouze praxe na škole nestačí. Výhrady mají i ke komisi.

Ministerstvo chystá na podzim pilotní testování na sto školách. Otázky z ostré verze ale ještě mít nebude, testovat chce jen software. Jak budou úlohy vypadat, se školáci a učitelé mají dozvědět na jaře 2012, při generálce. Té by se měly zúčastnit všechny školy a otázky už by měly být hotové.

Podle ministerstva školství je na tvorbu testů dost času. S tím ale nesouhlasí odborníci a firmy, které testy školám řadu let nabízejí. Upozorňují na fakt, že vývoj testů trvá dlouho a je mnohem náročnější, než resort tvrdí.

Srovnávací zkoušky

Srovnávací zkoušky mají ukázat, kolik žáků má podprůměrné znalosti a v čem by měli přidat, ale také to, která celá škola by se měla zlepšit. Ministerstvo pracuje na standardech, tedy definování vědomostí, které by měl student 5 a 9. ročníků mít. Ze standardů budou testy vycházet. Testovat se bude z českého jazyka, matematiky, angličtiny, u deváťáků zřejmě i z dějepisu či zeměpisu. Srovnávací zkoušky bere resort i jako lék na špatné výsledky českých žáků v mezinárodním srovnání.

"Vyzveme učitele, aby za určitou odměnu sami navrhovali úkoly z českého jazyka, matematiky a angličtiny. Speciální komise pak bude zjišťovat, zda jsou použitelné při testech. Otázky tak budou přímo z praxe. Budou jich tisíce, takže děti sedící při testech vedle sebe dostanou jiné otázky," řekl ministr školství Josef Dobeš.

Lidé z praxe to tak jednoduše nevidí. "Vymýšlení testových úloh je odbornost, kterou člověk nezíská jen tím, že třeba i dvacet let učí na škole. Nemyslím si, že by mezi učiteli nebyli potenciální dobří autoři testových úloh, ale je třeba je nejprve najít a vyškolit, a pak teprve mohou produkovat použitelné úlohy. Ale dělat to tak, že všichni budou něco posílat a z toho pak nějaká komise vybere, tak se to opravdu nedělá," míní David Souček z projektu Kalibro, který školám nabízí srovnávací testy od roku 1994.

Ministrův náměstek Ladislav Němec má opačný názor. "Spousta odborníků tvrdí, že testovou otázku vám nemůže udělat učitel z Horní Dolní. Já si to nemyslím. Já osobně si myslím, že je důležité, aby ta otázka splňovala určité parametry. O tom rozhodne tým validátorů, tedy skutečných odborníků, kteří tomu rozumí," řekl v rozhovoru pro iDNES.cz.

"Pochybuji, že nějaká komise (třebaže speciální) je schopna na místě posoudit použitelnost položek," namítá odborník na testování Petr Květoň z brněnské Masarykovy univerzity. "Komise se může vyjádřit k obsahu či zpracování položky, ale teprve na základě pilotážních dat (testování u žáků, pozn. red.) je možné posoudit kvalitu a tedy použitelnost položek," tvrdí.

Zkušenosti ze zahraničí

V různých zemích se velmi liší cíle, jež srovnávacími zkouškami sledují, i způsob využití výsledků. "Někde slouží výsledky k posuzování kvality jednotlivých škol, jinde jsou používány jako podklad k rozhodování o budoucí vzdělávací dráze žáků, v dalších zemích jsou používány výlučně jako zpětná vazba pro učitele," uvedla Jana Straková z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy.  

Velké rozdíly panují v přístupu ke školám, jejichž žáci dosahují špatných výsledků. Systémy, které jsou založeny na soutěži a výsledky zveřejňují, zpravidla spoléhají na tržní mechanismy. Jiné systémy penalizují školy snížením finanční podpory. Naopak země, které se snaží docílit toho, aby všechny školy poskytovaly kvalitní vzdělání, věnují školám se špatnými výsledky cílenou podporu.

I zkušenost společnosti Scio, která mimo jiné připravuje testy k přijímačkám na řadu vysokých škol, potvrzuje, že každý tvůrce úloh musí projít alespoň dvoudenním školením, aby jeho úlohy byly v testu použitelné.

Podle Součka je rozdíl, když učitel vytváří test pro svou třídu, kterou zná, nebo pro děti v celé zemi. "V druhém případě musíte otázky naformulovat o několik řádů přesněji," zdůrazňuje. Je nutné uhlídat třeba to, aby test nebyl moc jednoduchý a nestačilo mít jen štěstí při vybírání správné možnosti. "S nevyškoleným člověkem byste test mohli dávat dohromady taky pět let," dodává Souček.

Resort se zatím nerozhodl, zda testy vytvoří výhradně s pomocí učitelů, či vypíše tendr. Scio ani Kalibro by se do vyběrového řízení nepřihlásily, tvrdí shodně.

Kolečko autor testu - oponent - školáci se může opakovat

S přípravou testů má zkušenost i Cermat, který připravuje státní maturity. Ten potvrzuje, že vývoj testů má několik fází, autoři úloh jsou proškolení a každou úlohu posuzují dva až tři revizoři.

Souček z Kalibra dodává, že se testy vždy zkouší na vzorku dětí a pak se vrací k autorům. Kolečko "autor testu - oponent - školáci" se může i několikrát  opakovat. "U řady úloh zjistíte, že nejsou špatné, ale musí se upravit. Třeba se stane, že některé úlohy jsou kvůli formulacím lépe řešitelné pro děti z Čech než z Moravy," uvádí Souček.

"Vyjádření, která týden co týden z ministerstva přicházejí v oborné veřejnosti budí pocit, že vůbec nemají představu, do čeho se pouštějí a co taková věc, jako je plošné testování, může způsobit. Je to velice silný nástroj, který může vést k tomu, že se veškeré snahy o otevření systému, různorodost a přizpůsobení se dětem, co se tady pracně léta buduje, hloupým nastavením povinných testů pokazí," míní Souček.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video