Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Plesníkovi by se park na náměstí nelíbil

  10:02aktualizováno  10:02
Zlín - Architekt Zdeněk Plesník považuje zelenou louku na centrálním náměstí za příliš velký luxus pro tak malé město, jako je Zlín. Doporučuje stavět. Město Zlín získalo současnou podobu převážně ve třicátých letech. Na výrazném stavebním rozvoji měla svůj podíl firma Baťa, a to přímo jako investor i nepřímo jako největší zaměstnavatel v širokém okolí.

Poměrně vysoké výdělky u Baťů vytvářely ve Zlíně sociální zázemí, ve kterém se dařilo i dalším živnostníkům, a tak v centru Zlína vyrostly výstavní obchodní i obytné domy.

Toto období pamatuje i dnes téměř devadesátiletý architekt Zdeněk Plesník. Do Zlína přišel v roce 1937 a byl zaměstnán ve stavebním oddělení firmy Baťa a od roku 1948 v Centroprojektu.  Je jedním z posledních žijících architektů, kteří se aktivně podíleli na budování "velkého Zlína".

Proto se zapojil i do současné diskuse o budoucí podobě náměstí Míru. V nejméně jednom bodě je nekompromisní. "Zásadně se musí řešit celý prostor náměstí. Jinak to bude flikárna," říká Plesník.

Podle jeho názoru si zlínská veřejnost teprve po odstranění kiosků v jižní části uvědomila, jak prostorné má centrální náměstí. "Ale mít na něm zelenou louku, je pro tak malé město, jako je Zlín, příliš velký luxus. Park bez funkční zástavby je ladem ležící plocha. A co víc, protimluv. Vždyť celé město je jedním velkým parkem. Jen se jeho zeleň musí účelně zapojit do každodenního života lidí," říká Zdeněk Plesník a dokazuje svou teorii na vlastním bydlení.

"Žiju v bytě na třídě Tomáše Bati. Přestože bydlím v prvním podlaží, mohl bych za výhled z okna vybírat pětikorunu. Každé ráno, když otevírám okno, dívám se do parku, ve kterém jsou rozesety obytné domy a přitom jsem jen kousek od středu města," libuje si Zdeněk Plesník.

Na desce jeho pracovního stolu leží několik rozpracovaných variant jižní části náměstí. Všechny vycházejí z vítězného návrhu architektky Žalmanové. "Její řešení je velice vtipné. Jen potřebuje trochu doladit," říká Plesník a poukazuje zejména na současný nevýrazný charakter náměstí.

"Musíme vytvořit pohledovou dominantu náměstí, která by upoutala oči každého, kdo do Zlína přijíždí od Otrokovic," říká Plesník o jeho jižní části.

K problematice Záložny se staví velmi kategoricky: "Na ni se nesmí sáhnout. Kdysi tu bylo město a Záložna je jedním z posledních domů, které historii z hlediska architektonického připomínají. To nenahradí žádná tabulka na moderním domě s pietním nápisem: Zde stával jeden z prvních cihelných domů ve Zlíně," je přesvědčený Plesník.

Také na styl možné zástavby proluky v severozápadní části náměstí má vyhraněný názor. "Ke Zlínu patří železobeton a režné zdivo. V západních stylech ať architekti nic zajímavého nehledají. Stačí  zamyslet se, jak s těmito dvěma komponenty čarovat. Jsem přesvědčený, že se nějaký schopný mladý architekt probudí jako blanický rytíř, až uvidí prostor, který by mohl zpracovat a vytvoří něco typicky zlínského," říká Plesník.

Sám se chce zapojit jen jako "spiritus agens". Prý slíbil Bohu, že už všeho projektování nechá.

Architekt Zdeněk Plesník

Veřejné projednávání podoby zlínského náměstí v obřadní síni radnice pozorně sledoval také bývalý městský architekt Karel Havliš. (19.6.2001)

Veřejné projednávání podoby zlínského náměstí v obřadní síni radnice pozorně sledoval také bývalý městský architekt Karel Havliš. (19.6.2001)

Při debatě o podobě hlavního náměstí ve Zlíně si lidé mohli prohlédnout i to, jak místo vypadalo v minulosti. (19.6.2001)

Bolavá místa zlínského náměstí: 1 - jižní část, 2 - Trantírkův dům, 3 - Záložna, 4 - nezastavěná proluka po domech čp. 171 a 172 stržených v roce 1983. Pro usnadnění orientace: A - Městské divadlo na třídě Tomáše Bati, B - Knihovna Františka Bartoše v parku, který lemuje třídu Tomáše Bati, C - radnice, ústřední bod náměstí Míru.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Ke zdravotním údajům Čechů se dostane kdokoliv ze zahraničí, varují Piráti

Legislativním procesem v tichosti prošla novela zákona, která zpřístupní zdravotní dokumentaci všech pacientů v České republice ze zahraničí. Upozornil na to...  celý článek

Vězně ve výkonu trestu ve věznici Oráčov na Rakovnicku v těchto dnech...
Vězni dostanou přidáno. Pár stovek jim nepomůže, mají statisícové dluhy

Pracující vězni mají od dubna příštího roku dostat přidáno. Stát věří, že díky tomu ubude těch, které hned po propuštění semelou staré dluhy a vrátí se proto...  celý článek

Ilustrační snímek
Mládež zneužívala léky na kašel k vyvolání halucinací. Nově jsou na předpis

Dva léky na kašel s obsahem dextromethorfanu jsou nově jen na předpis. Tablety Stopex a pastilky Vicks Meddex s medem byly podle Státního ústavu pro kontrolu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.