Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Plavšičová přiznala zločin proti lidskosti

  16:12aktualizováno  16:12
Bývalá bosenská prezidentka Plavšičová se dopustila zločinu proti lidskosti. Je prvním lídrem bývalé Jugoslávie, jenž se v Haagu přiznal. Mezinárodní trestní tribunál zažil i slovní přestřelku dvou prezidentů. Slobodan Miloševič, obžalovaný z válečných zločinů a genocidy, se pustil do chorvatského prezidenta Stjepana Mesiče, který má poodhalit, co vedlo k rozpadu země a následným krvavým bojům.
Biljana Plavšičová a Radovan Karadžič

Biljana Plavšičová a Radovan Karadžič - Bývalá prezidentka Republiky srbské v Bosně a nynější předsedkyně strany Srbský národní svaz Biljana Plavšičová na archivním snímku z února 1995 společně s tehdejším vůdcem bosenských Srbů Radovanem Karadžičem. Plavšičová se dobrovolně dostavila k výslechu před Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu. (11. ledna 2001) | foto: ČTK

Někdejší bosenskosrbská prezidentka Biljana Plavšičová se přiznala, že se během válečného konfliktu v Bosně dopustila zločinu proti lidskosti. Stala se tak vůbec prvním vysokým představitelem bývalé Jugoslávie, který v Haagu přiznal vinu.

Plavšičová, která se přiznala pomocí videolinky z Balkánu, je obviněna celkem z osmi zločinů včetně genocidy. Po jejím přiznání by mohla obžaloba od všech ostatních obvinění upustit. Zároveň se také objevily spekulace, že by mohla vypovídat proti Miloševičovi.

Haag zažil slovní přestřelku dvou prezidentů
Jugoslávský exprezident Slobodan Miloševič, který se obhajuje sám, se pokusil chorvatského prezidenta Stjepana Mesiče při křížovém výslechu obvinit z politických vražd a práce pro tajné služby.

Mesič je první hlavou jiného státu, který v Haagu svědčí. Miloševič se snažil zpochybnit důvěryhodnost jeho svědectví. Mimo jiné ho obvinil z vypálení srbských vesnic v Chorvatsku a zdůraznil, že Mesič spolupracuje s haagským tribunálem, aby se vyhnul možnému stíhání.

Miloševič také vyjmenoval několik chorvatských osobností patřících hlavně ke státní bezpečnosti. "Byly popraveny na Mesičův rozkaz," tvrdil Miloševič. Chorvatský prezident to kategoricky odmítl. "Je to fabulace a čirá fantazie. Měl jsem v této záležitosti tolik vlivu jako na vraždu Lincolna," reagoval Mesič.

Chorvatské úřady také podle Miloševiče podněcovaly diskriminaci a šovinismus vůči Srbům a přijaly v jejich neprospěch mnoho zákonů. "Z radikálních postojů je třeba obvinit ty, kdo chtěli odtrhnout část Chorvatska," označil Mesič za přehnané tvrzení, že Srbové žili v ovzduší strachu.

Bývalý jugoslávský prezident krátce připomněl i aféru "obchodu s bílým masem" a dal najevo, že Mesič do ní byl zapleten. Chorvatský prezident, který byl posledním předsedou předsednictva před rozpadem federální Jugoslávie, se nenechal vyvést z míry a vše popřel.

Mesič: Miloševič rozněcoval etnické násilí
Mesič vypovídá v Haagu jako svědek obžaloby o neúspěšných jednáních mezi bývalými jugoslávskými představiteli o zastavení války v Chorvatsku, které v roce 1991 jednostranně vyhlásilo nezávislost. Mohl by poskytnout informace z první ruky o postojích balkánských politiků v době rozpadu jugoslávské federace a o Miloševičově roli v krvavých válkách.

"To, o co se zajímal, bylo Velké Srbsko, které mělo být vybudováno na ruinách bývalé Jugoslávie," řekl Mesič v úvodu svého svědectví. "Miloševič tvrdí, že bojoval o Jugoslávii, ale ve skutečnosti dělal vše pro její zničení," dodal Mesič, který byl posledním předsedou předsednictva federativní Jugoslávie v roce 1991.

Chorvatský prezident obvinil Miloševiče z vědomého podněcování etnických násilností v Chorvatsku v zájmu dosažení širšího cíle, a tím bylo vytvoření státu Srbů, do něhož by byla začleněna velká část Bosny. "Srbové v Chorvatsku potřebovali roznětku k boji, aby mohla být válka přenesena do Bosny a Hercegoviny," podotkl Mesič.

Miloševič odmítá tvrzení obžaloby, že připravil a řídil plán etnických čistek, jejichž cílem bylo vytlačit nesrsbské obyvatelstvo z oblastí Bosny a Chorvatska obydlených převážně Srby. Z rozpoutání války v Chorvatsku obvinil naopak Mesiče. Soudu ukázal videozáznam s jeho projevem v nově ustaveném nezávislém chorvatském parlamentu: "Myslím, že jsem splnil svůj úkol: Jugoslávie již neexistuje a já vám velmi děkuji," říká na nahrávce Mesič.

Začala druhá etapa procesu
Chorvatský prezident předstoupil před Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu v rámci druhé části procesu se Slobodanem Miloševičem, která je věnována konfliktům v Bosně a Chorvatsku. První etapa, která začala 12. února a skončila v polovině září, byla zaměřena na válku v Kosovu v letech 1998 a 1999.

Slobodan Miloševič, bývalý srbský a jugoslávský prezident, je obviněn z odpovědnosti za válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu. ICTY proti němu vznesl obžalobu v květnu 1999. Miloševič je prvním šéfem státu, který byl obviněn z válečných zločinů ještě v době, kdy byl v úřadu. Pokud bude usvědčen, hrozí mu doživotní trest vězení.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Irácké jednotky obsadily Kirkúk na severu země (16. října 2017)
Roztrpčení Kurdové se hádají kvůli ztrátě Kirkúku, rozklížil je Írán

Poté, co si iráčtí Kurdové v září zvolili nezávislost, odmítl výsledky referenda nejen Irák, ale i Turecko či Írán. Ten přitom sehrál důležitou roli i v...  celý článek

Ohňostroj vyděsil obyvatele Paříže. Lekli se, že jde o útok
VIDEO: Půlnoční ohňostroj vyděsil Pařížany. Báli se útoku teroristů

Mohutné rány vyděsily v neděli o půlnoci mnoho Francouzů a turistů v Paříži. Mnozí z nich se báli dalšího teroristického útoku. Naštěstí to ale byl jen...  celý článek

Americký pěšák střílí po nepříteli v afghánské provincii Kunar (srpen 2011)
CIA pošle do Afghánistánu tajná komanda, budou lovit talibance

Americká ústřední zpravodajská služba (CIA) rozšiřuje své tajné operace v Afghánistánu. Do země posílá malé, specializované týmy, které mají spolu s...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.