Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Viktor Chlad, MAFRA

Stát chybně počítá platy, rozhodl soud. Náprava může vyjít na miliardy

  • 312
Jediný soudní výrok může významně vylepšit platy zákonodárců, členů vlády, soudců, předsedů státních úřadů, ale třeba i prezidenta Miloše Zemana. Uvedly to Lidové noviny, které upozornily na rozhodnutí Nejvyššího soudu. Ten tvrdí, že ministerstvo práce a sociálních věcí chybně určuje platovou základnu ústavních činitelů. Státní kasu by to mohlo stát miliardy.

Důvodem chyby je použití nesprávného údaje o průměrných příjmech v nepodnikatelské sféře, který podle rozsudku Nejvyššího soudu (NS) nezohledňuje zkrácený úvazek. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) určuje platovou základnu podle údajů od Českého statistického úřadu, který pravidelně zveřejňuje dvě tabulky: průměrné platy v přepočtu na počet zaměstnanců státního sektoru a průměrné platy v přepočtu na plné úvazky.

Obě tabulky se však liší, protože ne každý zaměstnanec pracuje na plný úvazek. Pokud by tak MPSV rozhodnutí soudu zohlednilo, průměrný poslanec by si polepšil měsíčně o téměř pět tisíc korun, ministr až o sedm tisíc a nejlépe placení ústavní činitelé jako prezident či předseda Ústavního soudu i o třináct tisíc korun.

Nejvíc by na přepočtu vydělali soudci, kteří jako jediní z dotčených neměli od roku 2011 zmrazené platy. Domáhat se tak mohou mzdy i zpětně. Pro ostatní veřejné činitele jsou nároky z doby před rokem 2011 již promlčené. „Je to rozhodnutí ve prospěch soudců, ale je teď na vládě, ministerstvu financí a dalších, jak se k tomu postaví,“ řekla iDNES.cz prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová.

MPSV nesouhlasí, chystá prohlášení

MPSV pochybení odmítá a platy i pro letošek vypočetlo stejně. „Je to čerstvá informace, o vhodném řešení teprve rozhodneme,“ řekl Lidovým novinám  zástupce mluvčího resortu Petr Sulek. „My jsme na to rozhodnutí soudu čekali od jara. Teď padlo a my se k tomu budeme muset nějak postavit. V současnosti se na to dívá naše právní oddělení,“ doplnil ve středu pro iDNES.cz mluvčí MPSV Petr Habáň.

Ministerstvo vydalo později prohlášení, ve kterém uvedlo, že platy počítá podle platného zákona a nejedná se tak o jejich pochybení. „Problematikou platů soudců se několikrát zabýval Ústavní soud a nikdy nezpochybnil zákonnost výpočtu platové základny ve vyhlašovaných sděleních MPSV,“ uvedl Habáň.

Na nesrovnalosti ve výpočtech upozornili sami soudci, kteří podávali žaloby kvůli postupnému snižování svých platů. Rozhodnutí Nejvyššího soudu se váže ke konkrétní kauze brněnské soudkyně, jejíž případ by mohl posloužit jako „pilotní“. Soud její žalobě vyhověl v plném rozsahu a žena tak dostane náhradu za špatně stanovenou platovou základnu i za protiústavně snížený plat v letech 2011 a 2012.

„Tady šlo o technickou otázku. Soud měl dvě možnosti a rozhodl takhle,“ uvedla v reakci na rozhodnutí NS Zemanová. Jestli by se na základě daného případu měly plošně zvýšit platy soudců, nebo se počká na jednotlivé žaloby, nekomentovala.

Doufám, že se najdou peníze, říká Válková

Ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou verdikt překvapil. „Já jsem samozřejmě pro to zamezit zbytečným řízením, kdy by jednotliví soudci podávali žaloby a ještě by narůstaly náklady, pokud by si vzali právní zastupování,“ řekla agentuře ČTK.

„Z tohoto hlediska doufám, že se najdou v rozpočtu, který ale budu muset řešit s panem ministrem financí (Andrejem Babišem), prostředky, které v případě, že nedojde k nějakému neobvyklému zvratu, umožní této situaci čelit zákonným způsobem. To znamená vyplatit ten rozdíl mezi tím, co soudci obdrželi a tím, co obdržet měli,“ dodala Válková.

Nejprve však čeká na stanovisko ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a vyjádření ekonomického a právního odboru svého resortu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video