Platy poslanců v národních parlamentech v násobcích průměrné mzdy. Hodnoty jsou orientační, protože nelze jednotnou metodikou změřit, kolik poslancům zbývá z náhrad, kolik berou dle odsloužených let a podobně.

Platy poslanců v národních parlamentech v násobcích průměrné mzdy. Hodnoty jsou orientační, protože nelze jednotnou metodikou změřit, kolik poslancům zbývá z náhrad, kolik berou dle odsloužených let a podobně. | foto: iDNES.cz

Příjmy poslanců: Nejvíc nad poměry žijí Italové, sever Evropy se krotí

  • 203
Při debatě o platech poslanců se nabízí otázka, jak jsou na tom politici v Evropě. Čísla řadí Česko co do poměru platů poslanců k průměrné mzdě do evropského průměru. Schválením postupného návratu k před lety platícímu 2,75násobku průměrné mzdy se však čeští zákonodárci posouvají do „vyšší střední třídy“.

Aktuální debata o platech je ve Sněmovně uzavřena a nic nenasvědčuje tomu, že by Senát a prezident republiky Miloš Zeman namítali něco proti tomu, jak poslanci platy vyřešili (více o pátečním hlasování zde). Lze si tedy dovolit porovnání se zahraničím.

Úhel pohledu

Upnutí se na „plat řadového poslance“ může zkreslit celkový obraz, protože nejméně dvě třetiny českých poslanců mají funkce, díky nimž berou nejméně o pětinu víc než řadový poslanec (ten násobí platovou základnu koeficientem 1,08, zatímco např. místopředseda výboru hodnotou 1,3).

Funkce s příplatky ovšem mají i poslanci v jiných zemích. A v každé jsou trochu jinak nastavené náhrady. Někde je nemají vůbec, někde na rozdíl od ČR nejsou zdaněné.

Návrh, který prošel Sněmovnou, uspěl jen těsně - získal 97 hlasů ČSSD, KDU-ČSL, KSČM a jednotlivců z ANO v momentě, kdy většina činila 94 hlasů.

Pokud by poslanci nynější návrh nepřijali, „rozmrzl“ by původní klíč pro výpočet platů z doby před hospodářskou krizí. To by znamenalo, že by platy od ledna skokově stouply o 26 % proti současnému stavu.

Podle schválené novely platy pět let porostou rychleji než průměrné mzdy.

Řadoví poslanci si proti platu, který už několik let zůstává stejný, příští rok měsíčně přilepší o 1 700 Kč před zdaněním, náhrady v to nepočítaje. Důležitější ale je, že každý rok až do roku 2019 postupně poroste násobek, který platy poslanců určuje: v roce 2015 to bude 2,25násobek, v roce 2019 2,75násobek. Tedy koeficient, který platil před hospodářskou krizí.

Porovnat, jak si vedou zákonodárci v jiných evropských zemích, jednoduše nejde. Každá země si vyvinula vlastní systém, daný jejím hospodářským i společensko-kulturním vývojem a klimatem. Obecné rysy vyplácení politiků přes svou dílčí zastaralost shrnuje zpráva Parlamentního institutu české Poslanecké sněmovny z roku 2010 (najdete ji zde, v archivu institutu není).

K porovnání jsme vybrali sousední státy ČR, dále země s extrémně vysokým či extrémně nízkým platem poslanců a několik států coby „zajímavosti“.

Česká republika Čtyřnásobek průměrné mzdy, náhrady se daní

Podle návrhu předsedy Sněmovny Jana Hamáčka budou od roku 2015 platy politiků vycházet ze 2,25násobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře za předminulý rok, koeficient postupně poroste až na 2,75násobek v roce 2019. Reálně to bude o něco víc, neboť i řadový poslanec má platovou základnu násobenou koeficientem 1,08 (viz box Úhel pohledu).

V příštím roce se tak český poslanec dostane (podle vzdálenosti, ze které dojíždí) na 3,7-4,1násobek průměrné mzdy, počítaje v to i paušální náhrady, které jsou v naší zemi zdaněné. Od roku 2019 mají poslanci brát - včetně paušálních náhrad - podle dojezdové vzdálenosti 4,5-5,1násobek průměrného platu v zemi.

Slovensko Tři průměrné mzdy a srážka za schodek rozpočtu

Slovenští poslanci jsou na tom podobně jako čeští, ovšem s jakousi motivační složkou (zdroj zde). Jsou ohodnoceni trojnásobkem průměrné mzdy v zemi, ale jejich plat může být snížen o 5, 10 či 15 procent, pokud zemi naordinovali schodkový rozpočet (odstupňovaně podle toho, zda se schodek nachází v rozmezí v rozmezí 3-5 %, 5-7 %, respektive překročí sedmiprocentní mez).

Bratislavští poslanci navíc pobírají náhradu ve výši 1,8násobku průměrné mzdy, mimobratislavští náhradu ve výši 2,1násobku průměrné mzdy. Také na Slovensku se platy poslanců několik let nevalorizovaly kvůli hospodářské krizi.

Rakousko Třináctý i čtrnáctý plat, žádné paušální náhrady

V Rakousku plat zákonodárce dolní komory parlamentu stanovuje ústavní zákon, podle dostupných dat z roku 2008 činil tehdy měsíční plat poslance 8 160 €, tedy 2,52násobek průměrného platu v zemi (od té doby vzrostl podle tohoto dokumentu jen asi o sto eur). Senátoři berou polovic. Poslanci podle zprávy českého Parlamentního institutu nemají žádné paušální náhrady, ovšem stát jim proplatí prokázané výdaje například na cestování či ubytování.

Rakouští poslanci pobírají 13. a 14. plat, čímž se jejich relativně nízký násobek průměrné mzdy v zemi přece jen o něco vylepší.

Německo Jistota trojnásobku a platy i podle platů soudců

Německo odměňuje své poslance v korelaci s platovými skupinami federálních soudců a činitelů volených na určité období. V roce 2009 činil hrubý plat poslance Bundestagu 7 668 eur a náhrady, které se nedaní, 3 868 eur. Německý spolkový poslanec si tak podle Parlamentního institutu přišel na 3,38násobek průměrného platu v zemi.

To bylo před pěti lety. Aktuální zákonná úprava udává plat německých spolkových poslanců ve výši 8 252 eur měsíčně (viz sekce 11 odkazovaného zákona). Metodik pro určení průměrného platu v zemi je sice více, přesto ale lze říci, že německý poslanec i s náhradami pobírá něco přes trojnásobek průměrné mzdy v zemi.

Polsko Středoevropský průměr

Platy polských poslanců zachytil Parlamentní institut na úrovni, která se příliš nevymyká poměrům střední Evropy: bez náhrad 3,3násobek, s náhradami 4,1násobek průměrného platu v zemi. Odpovídá to deseti tisícům zlotých v platu a 2,5 tisíci zlotých v nedaněných paušálních náhradách. V případě Polska jsou data z roku 2008 jediná, která se podařilo ověřit.

Itálie Země zaslíbená poslancům a sněmovním kadeřníkům

Za místo, kde by chtěl žít každý, by poslanci mohli označit Itálii. Řadový poslanec si v ní alespoň podle Parlamentního institutu až do ekonomické krize kolem roku 2009 přišel na 5,3násobek průměrné mzdy (pravda, přes 50 % odevzdal na sociální, zdravotní a další dávky) a další téměř čtyři průměrné platy dostával na paušálních náhradách. Dohromady měl 20 tisíc eur hrubého.

I do Itálie ale dorazil škrtací trend. V roce 2012 činil měsíční výdělek italského poslance podle Spiegelu 16 tisíc eur měsíčně a o dalších 1 300 € se ten rok snížil. The Wall Street Journal v témž roce hovoří o zhruba 10 tisících eur na měsíc, podle všeho ovšem uvádí plat bez náhrad. Tato i další média se nicméně shodují, že si italští poslanci žili výrazně nad poměry.

A nejen poslanci, ale i další personál parlamentu - zapisovatelé, elektrikáři, kadeřníci. Spolu s příchodem hospodářských problémů a šetřením se platy v parlamentu v zemi staly terčem kritiky. Letos byly sníženy i platy nevolených zaměstnanců sněmovny, byť zřejmě hlady nezahynou: například zmínění kadeřníci si nově přijdou „jen“ nanejvýš na v přepočtu 200 tisíc korun měsíčně.

Inspirací českým poslancům se nicméně může stát „docházkovné“. Každý den nepřítomnosti na plenárním zasedání parlamentu pocítí italský poslanec zhruba vahou dvou set eur, zmínila nedávno pro časopis Týden bývalá předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová z ODS.

Estonsko Pěkně přehledně. Plat už není vázaný na státní průměr

Estonci, národ s progresivním přístupem ke státní správě - mají například poměrně velké zkušenosti s volbami přes internet - chtějí v platech ústavních činitelů přehlednost. Do roku 2009 bral poslanec čtyřnásobek průměrného platu, předseda výboru 4,5násobek, ministr a místopředseda parlamentu 5,5násobek, předseda sněmovny či vlády šestinásobek. Plus paušální náhrady výrazně menší než v Česku: poslanci 10 %, členové vlády 20 % z platu.

Na konci roku 2009 přišla reforma: byl stanoven referenční plat 5 200 eur měsíčně, který náleží prezidentovi, předsedovi parlamentu, premiérovi a předsedovi Nejvyššího soudu. Násobkem 0,85 se referenční plat upraví například u ministrů, členů Nejvyššího soudu, šéfů parlamentních výborů či náčelníka generálního štábu.

Pro místopředsedy parlamentních výborů a poslaneckých klubů platí koeficient 0,75 a pro řadové poslance 0,65. Ti nyní v eurech berou zhruba stejnou částku jako v době před hospodářskou krizí podle původního výpočtu.

Švédsko Poslancem za trest? Dost práce za málo peněz

Nejen klimatické podmínky by patrně lecjakého středo- či jihoevropského zákonodárce odrazovaly od výkonu poslaneckého mandátu v největší zemi Skandinávského poloostrova.

Úhel pohledu

Švédsko (a Finsko, viz níže) jsou dokladem toho, že silně nadprůměrné ohodnocení zákonodárců („když budou výborně placení, nebudou úplatní a přiláká to pracovité lidi“) není podmínkou blahobytu společnosti a jednoduchá přímá úměrnost zde neplatí.

Ne snad, že by bylo jedno, kolik peněz poslancům dát, ale faktorů podílejících se na úrovni života a politické scény v té které zemi je mnohem více než jen plat poslanců. Každá země je zkrátka jiná.

Plat, který pobírá švédský poslanec, sice v posledních letech navzdory hospodářské krizi v Evropě rostl (z 51 na 61 tisíc švédských korun, tedy zhruba na 181 tisíc Kč), v násobku průměrného platu v zemi to ale není výrazně moc, konkrétně zhruba 1,9násobek. Jedinou náhradou, o níž mluví web švédského parlamentu, je osm tisíc švédských korun měsíčně na ubytování ve Stockholmu, na něž mají nárok poslanci bydlící více než 50 kilometrů od metropole.

Mimochodem, socioložka Jenny Hanssonová došla k závěru, že švédští poslanci průměrně denně spí 6,5 hodiny a týdně pracují 66 hodin.

Finsko Příplatek za odsloužené roky. Ale pořád žádný zázrak

Být poslancem není ve srovnání s řadou dalších zemí zvlášť výdělečné ani ve Finsku. Poslanecký plat zde činí 6 355 eur.

Kde si poslanci nestanovují plat

Finsko není jedinou zemí v Evropě, kde si poslanci nestanovují plat. Karsten Mause z Münsterské univerzity ve své studii z roku 2013 uvádí mezi zeměmi, kde plat poslance určuje nezávislé těleso, ještě Irsko (kde o platech poslanců rozhodují zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů, tedy tripartita), Švédsko a Spojené království (kde tuto pravomoc zvláštní výbor získal loni). Na Maltě o platech poslanců rozhoduje vláda (ministři jsou ale zároveň poslanci). Ve Francii se platy poslanců odvíjejí od platů ve veřejné správě.

Výši platu určuje tříčlenný výbor jmenovaný předsedou parlamentu (členové výboru nejsou poslanci), letos například zvýšil poslanecké platy o 20 eur.

Poslanecký plat se zvyšuje za odsloužené roky, po dvanácti letech zákonodárce dosáhne na strop ve výši 6831 eur. Paušální náhrady činí podle toho, kde poslanec bydlí, 990 až 1810 eur. Další příplatky tak jako v jiných zemích náleží poslancům podle důležitosti zastávané funkce v parlamentu - činí 471, 714 či 1178 eur.

Ve srovnání s průměrným platem (viz finský statistický úřad) si řadový finský poslanec podle bydliště a odsloužených let přijde na 2,3násobek až 2,6násobek průměrného platu, bráno včetně náhrad, které podobně jako v České republice podléhají zdanění. Tedy relativně výrazně méně než poslanec v Česku.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video