Platy ústavních činitelů mimo jiné určuje průměrná mzda v nepodnikatelské sféře, vzroste ale i koeficient, kterým se tato mzda násobí. A to na základě zákona, který politici přijali na konci roku 2014 (podrobněji viz zde).
Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu představovala průměrná hrubá mzda v nepodnikatelské sféře v loňském roce, který je určující pro platy politiků v roce 2017, přesně 26 830 korun. Tento údaj mohou statistici ale ještě přepočítat. Takzvaná platová základna by tedy pro příští rok představovala podle výpočtu ČTK 65 734 Kč, pro letošek činí 60 816 koruny.
Plat řadového senátora nebo poslance bez náhrad - těch je v parlamentu jen menšina - by se měl zvýšit z letošních 65 700 na 71 000 korun. Náhrady poslanců na reprezentaci a stravné při tuzemských cestách by měly činit 10 600 korun. Předseda parlamentního výboru by si měl polepšit z 92 500 korun na rovných 100 000 korun, předseda Sněmovny, Senátu i premiér by pak měli dostat přidáno proti letošku 14 600 korun, jejich plat by tak vzrostl na 191 000 korun.
Plat prezidenta Miloše Zemana by se měl zvýšit z letošních 219 000 korun na 236 700 korun.
Platy představitelů státní moci a dalších orgánů, kam spadají i ústavní činitelé, si loni vyžádaly téměř pět miliard korun. Proti roku 2014 to byl nárůst zhruba o třetinu. Od příštího roku se mají 10procentního nárůstu platů dočkat i lékaři a sestry. Už od letošního listopadu se zvýší platy také policistům, hasičům, vojákům a pracovníkům ve veřejné sféře.
Platy politiků se vracejí k době před krizí
Otázka platů politiků naposledy rozvířila vody na sklonku roku 2014. S koncem roku tehdy mělo skončit několikaleté zmrazení růstu platů, které si politici uložili v době ekonomické krize v Evropě. Okamžitý konec zmrazení by znamenalo skokový růst platů politiků o 26 %.
Vláda premiéra Bohuslava Sobotky tehdy navrhla mechanismus, jak zvýšit platy politiků víceméně symbolicky o jedno procento.
Poslance ve sněmovních výborech po dohodě všech poslaneckých klubů napadlo, že si zkusí přilepšit výrazně více, a vrátili do hry automatický mechanismus výpočtu platů. To v praktických číslech znamenalo, že by platy poslanců stouply skokově o 14 %. Vedení ČSSD to odmítlo, návrh kritizoval i prezident Miloš Zeman, který ho označil za nenažranost.
Nakonec prošel návrh, podle kterého postupně stoupá koeficient, od nějž se platy odvozují: v roce 2015 na 2,5násobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, v roce 2016 2,35násobek, v roce 2017 2,45násobek. Zpětně vzato si v roce 2015 politici oproti předešlému roku polepšili zhruba o tři procenta.
Zmíněný koeficient byl snížený právě v době hospodářské krize v Evropě. Do roku 2019 se má vrátit na úroveň před krizí.
Platy českých poslanců směřují v rámci Evropy postupně do „vyšší střední třídy“. Od roku 2019 mají brát - včetně náhrad - zhruba čtyř a půl až pětinásobek průměrného platu v zemi, podle toho, jak daleko od Prahy bydlí. To je výrazně vyšší násobek než například platy na severu Evropy, ale stále výrazně méně než mají poslanečtí rekordmani z Itálie (podrobný článek zde).
