Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Politikům na čtyři roky zamrznou platy, nadávají na to jen potají

  4:01aktualizováno  4:01
Poslanci, senátoři i ministři mohou na postupný růst svých platů zapomenout. Vládní koalice navrhla zvýšit základ jejich mezd o pouhé jedno procento. Ale především: následně ho zmrazit až do konce roku 2018. Řadovému poslanci se tak na příští čtyři roky zvýší základní plat o 600, premiérovi o 1 500 korun.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Poslance, které MF DNES oslovila, to vesměs rozladilo. Do ostrých prohlášení se však nikdo nepouští - do podzimních voleb zbývají pouhé tři týdny. „Zeptejte se mě až po volbách,“ směje se jeden z opozičních poslanců.

O napjaté atmosféře kolem platů politiků svědčí i to, že koalice odsunula zákon o platech, který mají poslanci projednat na právě probíhající schůzi, až za první třetinu programu. Obává se, že debata by se na nich mohla zaseknout. O zmrazení jen symbolicky zvýšených platů nejsou totiž přesvědčeni ani poslanci vládní koalice.

„Nevidím důvod tento vládní návrh nepodpořit,“ říká sice předseda poslanců za ČSSD Roman Sklenák, ale hned dodává: „Platy by se měly nastavit tak, abychom se k nim nemuseli vždy vracet.“ Ví, proč to říká - právě debata o zvyšování platů je tím, čeho se zákonodárci kvůli voličům nejvíc bojí.

Už nyní doplácejí na své někdejší gesto. Před lety si platy dobrovolně zamrazili kvůli finančním problémům státu a v roce 2010 si je dokonce snížili. Platy soudců, které dříve byly s platy politiků svázány, mezitím rostly a nůžky mezi mocí soudní a zákonodárnou se rozvíraly.

Rozdíl mezi platy politiků a soudců narůstá

Pro srovnání: zatímco předsedové parlamentních komor či premiér budou po zvýšení pobírat 151 600 korun, předsedovi Nejvyššího soudu teď náleží plat přes 189 tisíc.

„Je směšné, pokud například manažer Českých drah na třetí úrovni řízení má vyšší plat než ministr dopravy,“ kritizuje platové poměry předseda poslanců za ODS Zbyněk Stanjura a nabízí řešení: „Navažme naše platy na platy soudců.“

To už před časem navrhoval v MF DNES politolog Tomáš Lebeda: „Měl by se nastavit poměr, například plat premiéra by měl odpovídat platu předsedy Ústavního soudu, plat ministra platu ústavního soudce.“

Nápad se líbí i některým koaličním poslancům. „S tím bych souhlasil,“ říká poslanec ANO Martin Kolovratník. „Další zmrazení je populismus. V kuloárech většina poslanců nadává. Otevřeně říkám, že bych si za práci, kterou tady vykonávám i jako předseda komise, zasloužil víc.“

Místopředseda sněmovny za TOP 09 a Starosty Petr Gazdík přidává další argument: „Už teď jsou tady poslanci, například někteří lékaři nebo advokáti, pro které je práce poslance jen jakýmsi druhým zaměstnáním. Obávám se, že při dalším zmrazování jich bude přibývat.“

Není vyloučeno, že se někteří poslanci pokusí vládní návrh změnit - druhé čtení přijde totiž na řadu až po podzimních volbách. „Možná se o to pokusíme,“ říká neurčitě Zbyněk Stanjura z ODS. „Ale musíme se o tom pobavit s ostatními, nemá smysl, abychom tady nastřelili něco sami,“ dodává.

Další šancí, jak si zvýšit platy, je pro zákonodárce jednoduchá cesta: nestihnou-li do konce roku projednat onen jednoprocentní růst, automaticky jim platy skočí na úroveň soudců. Růst by to však byl tak výrazný, že by ho před voliči jen těžko obhajovali. Právě proto vznikl návrh na ono jedno procento.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.