Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Platina, dinosauři a vývoj Země

aktualizováno 
Vědění o Zemi se vyvíjelo v minulých staletích způsobem, ve kterém se utkávaly protichůdné myšlenky. K těm nejznámějším sporům patří spor katastrofistů a evolucionistů. Katastrofisté věřili, že Zemi postihují čas od času katastrofy a že je po takové katastrofě život znovu stvořen. Evolucionisté zase věřili v souvislý vývoj živočišných druhů od těch primitivních ke komplikovanějším. Paleontologie je disciplína o vyhynulých živočiších a rostlinách. Na Zemi v současné době totiž žije jen asi jedno procento živočichů, které v geologické historii Země, zejména za posledních 650 milionů let, vznikly. Tedy na každý jeden žijící mají paleontologové 99 jiných, vyhynulých. Právě paleontologové s vyhynulými živočichy leccos svedli. Již od minulého století se snažili rozdělit dějiny Země na menší, kratší období. A vyhynulí živočichové ve zkamenělé podobě takové rozdělení umožnili. Paleontologové také poznali, že se někteří živočichové občas přemnožili, rozšířili se po celé Zemi, aby záhy vyhynuli. Právě velká vyhynutí a nástup nových druhů charakterizují hranice mezi geologickými dobami či útvary. Jistě znáte prvohory: kambrium, ordovik, silur, devon, karbon, perm; anebo i druhohory: trias, jura, křída. Hranice jsou právě tam, kde v dávných geologických dobách došlo k převratným událostem ke "katastrofě druhu". V moderní hantýrce to byly katastrofy ekologické. Lze doložit, že ne všechny druhy při takové události vyhynuly, některé přežily a nastoupily nové, odolnější, schopné přizpůsobit se jiným podmínkám. Je to situace v malém podobná zásahům lidí do populací hlodavců. Bez ohledu na razanci či rozsah zásahu, některé krysy či potkani přežijí. Zjištění, že po katastrofě pokračuje do jisté míry nepřerušený vývoj některých druhů, pak dalo za pravdu oběma: katastrofistům i evolucionistům. Aniž by se tedy řešil spor, hledají se jeho příčiny. A vypadá to tak, že příčinou katastrof jsou síly nadpozemské. Některé hranice, zejména ta z nejoslavovanějších, mezi druhohorami a třetihorami, charakterizovaná vyhynutím těch největších živočišných druhů - dinosaurů, obsahuje stopy kosmického materiálu: zvýšené obsahy kovů platinové skupiny. Mnoho dalších geologických hranic je podobně kosmicky poznamenáno. Příčinou mohou být tedy srážky Země a kosmických těles. Ta zanechala na Zemi svůj podpis v podobě zvýšených obsahů chemických prvků, které se v zemské kůře vyskytují jen zřídka. Objevit takový podpis je obtížný chemický úkol, protože se prvky vyskytují v množstvích, která jsou miliontinami procenta, ale jde to. Ještě před několika lety by nikdo nečekal, že se nad jedním problémem sejdou astronomové, geochemikové studující platinové kovy, paleontologové pečlivě oprašující kosti dinosaurů a geomorfologové, kteří hledají na snímcích Země z vesmíru stopy po tom, kde k tomu došlo. Možná, že to jednou budou souvisící disciplíny.

Autor je geochemik, přednáší na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy


Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stoupenci Jarosława Kaczyńského si ve Varšavě připomínají leteckou tragédii u...
Polská vláda krotí soukromá média. Chce, aby psala v národním zájmu

Polská vláda se chystá zavést nová pravidla pro kontrolu mediálního trhu, která by některé zahraniční vlastníky mohla přimět k odchodu ze země. Omezení...  celý článek

Donald Trump a jeho nejbližší spolupracovníci na snímku z 28. ledna 2017....
Chaos v Bílém domě. Z Trumpova původního týmu zbyl jediný muž

Konec Steva Bannona ve funkci hlavního poradce Donalda Trumpa opět ukázal, že udržet si místo v Bílém domě není jen tak. Americký prezident se během necelých...  celý článek

Prezident Zimbabwe Robert Mugabe se svojí ženou Grace na mítinku mladých...
Mugabeho žena zmlátila v JAR modelku kabelem, dostala imunitu

Vznětlivá povaha Grace Mugabeové vážně poznamenala vztahy Zimbabwe a Jihoafrické republiky. Žena zimbabwského prezidenta minulý víkend napadla v JAR ženu, čímž...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.