Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Platících vysokoškoláků bude více

  23:37aktualizováno  23:37
P r a h a - Začátek vybírání školného na veřejných vysokých školách. Nebo také legalizování možnosti koupit si vysokoškolský diplom. To vše má podle poslanců ČSSD způsobit novela vysokoškolského zákona, kterou před týdnem schválil parlament. Pravicoví poslanci, kteří normu prosadili, sice tvrdí, že nic takového nehrozí - sami zástupci vysokých škol však připouštějí, že novela může v budoucnu notně zamíchat životem vysokých škol. Co vlastně novela mění? Pokud jí požehná Senát i prezident, umožní už od července účastníkům kursů celoživotního vzdělávání přejít po splnění určitých podmínek na řádné studium.

Kursy pořádají vysoké školy za úplatu (v průměru dva až šest tisíc korun za semestr) a jejich absolvent se může pochlubit "jen" certifikátem. V budoucnu bude moci ten, kdo nasbírá potřebné množství kreditů, přestat platit a jako ostatní studenti usilovat o získání diplomu v řádném studiu.

"Jenže nasbírat požadovaných šedesát procent kreditů, to se jen tak někomu nepodaří. A když ano, pak jde o pečlivého studenta, který má zájem a který by měl mít možnost získat diplom," prohlásil jeden z předkladatelů novely, Petr Matějů (US).

"Při dnešním pojetí kursů je takový přechod prakticky nemožný," souhlasí i rektor Masarykovy univerzity v Brně Jiří Zlatuška. "Nic nám ovšem nebrání v tom vypsat nové programy. Zahrnout i do kursů předměty, které mají studenti v řádném studiu. Tedy udělat vše pro to, aby posluchači kursů mohli kredity sbírat."

ŠKOLY VYPÍŠÍ NOVÉ PROGRAMY
Kursy celoživotního vzdělávání byly dosud pojaty jako kursy rekvalifikační. Nebo takové, v nichž si odborníci na určitou oblast mohou rozšířit své vědomosti. "V průměru se platilo několik tisíc korun za semestr. A většinou tyto peníze neplatil student sám - platil to za něj podnik či stát," podotkl rektor Univerzity Karlovy v Praze Ivan Wilhelm, který zároveň předsedá Konferenci rektorů. "Pokud ale Senát novelu schválí a prezident podepíše, začneme okamžitě vytvářet podmínky pro to, abychom mohli už od září nabídnout studentům kursy jiné. Jde o možnost, kterou budeme chtít využít. Chceme vysoké školy otevřít co největšímu počtu zájemců," dodal Wilhelm.

Na Univerzitu Karlovu se ročně hlásí téměř padesát tisíc uchazečů. Uspět však může v průměru jen jeden ze čtyř. Přičemž - na teologické fakulty se dostane prakticky každý, boj o místo na filozofické či právnické fakultě může vyhrát jen jeden z deseti.

"V okamžiku, kdy kursy 'překopeme', nebude problém vzít k tomuto placenému studiu takřka všechny uchazeče, na něž bude mít škola kapacitu a vyučující.

Přičemž: když vybereme peníze, budeme si moci dovolit pronajmout další místnosti a zaplatit další vyučující," tvrdí Zlatuška.

Ani on, ani jeho kolegové si zatím netroufli odhadnout, kolik by v budoucnu kursy mohly stát.

PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY BUDOU MUSET BÝT
V okamžiku, kdy školy nabídnou studentům jinak pojaté kursy, dá se počítat s tím, že zájem o ně prudce vzroste. Student, který v červnu u zkoušek neuspěje, se tedy v září jednoduše přihlásí do kursu. Bude poctivě studovat, sbírat kredity a pak požádá o přestup. Oklikou se tedy dostane tam, kam se původně nedostal.

"Zájem o kursy jistě vzroste. Nejspíš bude nutné zavést i na ně nějaké zkoušky," soudí předseda Rady vysokých škol František Ježek. "Přijímací zkouška by ale měla ověřovat jen předpoklady ke studiu. Neměla by hrát - tak jako mnohde hraje - selektivní roli." Studenti ochotní za kursy platit se tak dostanou do paradoxní situace: podstoupí přijímací zkoušku a ještě budou muset za studium platit. Řádní studenti udělají zkoušku a platit nebudou nic.

"Na vysokých školách tak vzniknou dvě skupiny studentů: platící a neplatící - a to je to, co mi na novele nejvíce vadí. Nemůže to dělat dobrotu," tvrdí ministr školství Eduard Zeman.

"A bylo by spravedlivější studentům, kteří chtějí studovat, na studium mají a ještě jsou ochotni si za ně platit, říci: promiňte, vzít vás nemůžu? Bylo by víc fér je jednoduše odmítnout?" oponuje šéf školského výboru parlamentu Petr Mareš (US).

KTEŘÍ STUDENTI BUDOU MÍT PŘEDNOST?
Ministr Zeman se navíc obává toho, že se počty studentů na vysokých školách změní ve prospěch těch, kteří budou ochotni platit: "Podívejte se do Polska a Pobaltí, kde zavedli něco podobného. Poměr studentů je dnes tak půl na půl," varoval Zeman.

Zástupci vysokých škol ovšem něco takového nepřipouštějí: "Pro nás bude stále jaksi významnější student financovaný ze státních prostředků. U něj máme záruky, že peníze uvidíme. Kdežto u peněz od soukromé osoby takové záruky nemáme," míní rektor Zlatuška.

Podle něj by schválená novela měla být signálem pro stát, aby začal dávat více peněz na řádné studenty. Státní dotace dnes umožňují veřejným vysokým školám přijmout zhruba jen o sedm set lidí více než v předchozím roce, což je jen 1,7 procenta uchazečů.

JAK JE TO SE ŠKOLNÝM JINDE?
V Evropské unii jsou zhruba tři skupiny zemí, které řeší otázku školného podobným způsobem

1. Školné se neplatí
Jde například o Finsko, Švédsko, Německo, Rakousko a Dánsko. Ve třech posledně jmenovaných zemích se však o zavedení školného vážně uvažuje.

2. Náznakové školné
Školné není pro školu zásadním zdrojem příjmů. Existuje například ve Francii, v přepočtu činí zhruba deset tisíc korun.

3. Relativně vysoké školné
Platí se například v Irsku, Itálii, Belgii a Španělsku.

V Irsku se ovšem nyní uvažuje o zrušení školného a jeho výše již byla několikrát snížena.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Chce EU zakázat písmeno „Ř“? Dezinformacím na internetu neujdou ani děti

Závislost na internetu, kyberšikana, dezinformace. Těmto rizikům jsou vystaveny všechny děti, které používají internet. Je proto důležité, aby se mediálně...  celý článek

Na otevření krajského úřadu v Jihlavě čekalo 20. října s žádostí o dotaci na...
Internetu nevěřili, na kotlíkové dotace stálo v Jihlavě frontu 300 lidí

Ačkoli mohli poslat žádost třeba e-mailem, čekalo ráno na otevření krajského úřadu v Jihlavě asi 300 lidí. Přišli se ucházet o „kotlíkové dotace“, někteří před...  celý článek

Ministr dopravy Dan Ťok přichází na středeční schůzi vlády ve Strakově...
Stavbu obchvatu brzdí ministr, tvrdí starosta Mohelnice. Ťok se ohradil

Ostrá slovní přestřelka se rozhořela mezi starostou Mohelnice a ministrem dopravy Danem Ťokem. Starosta tvrdí, že resort společně s Ředitelstvím silnic a...  celý článek

Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?
Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?

Tragický případ z minulého týdne nejspíš pohne českými zákony o pěstounské péči.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.