Připomínky sepsala Platforma zdravotních pojištěnců do dokumentu, který by se měl dostat k poslancům do Sněmovny a který by měl příští týden putovat formou dopisu i za ministrem Hegerem. Platforma nesouhlasí s navýšením poplatku v nemocnici ze 60 na 100 korun. Sdružení, které mluví za pojištěnce, vadí i to, že regulační poplatky u lékaře jsou dány paušálně a nerozlišují mezi odpovědnými a neodpovědnými pacienty.
"Regulace by měla motivovat k racionálnější spotřebě péče. Poplatky by tedy měly zatížit zejména ty pacienty, kteří se chovají nezodpovědně ke svému zdraví nebo svým rozhodnutím zvyšují náklady solidárního systému," míní specialista na zdravotnické právo Ondřej Dostál z Platformy.
Dodal, že vyšší poplatky by měli platit například kuřáci, opilí pacienti, kteří často zneužívají pohotovosti, nebo pacienti, kteří léčebný režim nedodržují. Naopak zvýhodněni by měli být například chroničtí pacienti, kteří sice potřebují více péče, ale kteří se ke svému zdraví stavějí zodpovědně.
"Někdo může na poplatcích vydělávat"
Dostál upozornil i na zneužívání proplácení regulačních poplatků. Pokud jsou poplatky vráceny a současně se započítávají do takzvaného ročního limitu, motivuje to pacienty čerpat spíše více péče u lékařů.
"Někteří poskytovatelé nebo kraje poplatky odpouštějí nebo je vracejí prostřednictvím daní a slev. Pacientovi se však i proplacený poplatek započítává do ročního limitu a pojišťovna je povinna poplatky nad tento limit pacientovi vracet. Fakticky tak může docházet k situaci, kdy tedy pacient za poskytnutou péči dostane ještě zaplaceno," míní Dostál.
Platformě také vadí, že v současném systému může pacient obcházet i několik lékařů specialistů bez doporučení a ti o tom mezi sebou neví. Zneužívá tak nákladnou péči. Heger chce proto zavést poplatek za návštěvu specialisty bez doporučení praktického lékaře 200 korun. Podle Dostála to však situaci nevyřeší.
"Pokud specialista od pacienta za návštěvu dostane 200 korun, může jej to motivovat tyto pacienty častěji přijímat," míní.
Poplatky jako přirážka k pojištění
Pomoci by podle Platformy například mohlo, kdyby se poplatky neplatily přímo u lékaře, ale staly by se takzvanou přirážkou k pojistnému. Pacient by poplatky mohl zaplatit například jednorázově na konci roku, kdy by mu byly vyúčtovány.
"Pacienti si často stěžují, že ani netuší, za co třicet korun u doktora zaplatili. Ani pojišťovna často nemá možnost dohledat, za jakou péči či úkon byl poplatek odveden. Omezilo by to například i péči o takzvané mrtvé duše," míní Dostál.
"Pojišťovna by navíc mohla poplatky posuzovat konkrétně a například ze sociálních důvodů od přirážky upustit. Pojištěnec by měl možnost nechat vyměřenou částku přezkoumat nezávislým orgánem," doplnila Michala Filipová.
S takovým řešením souhlasí i předseda Klubu bechtěreviků ve Vysočině Jaroslav Miklík. "Převedení poplatků na pojišťovny bude spravedlivější. I když to bude chtít rozsáhlejší administrativu, pojišťovny tak budou mít o poplatcích přehled," míní Miklík.
Současné nastavení poplatků je podle něj nespravedlivé. "Vnímám to jako pokutu za to, že jsem nemocen a že chci jít k lékaři. Poplatky dopadají tíživě především na chronicky nemocné a zdravotně postižené," dodal předseda klubu, který sdružuje pacienty postižené Bechtěrevovou nemocí.
Lékařům se však taková možnost nezamlouvá. "Nesouhlasíme s posilováním zdravotních pojišťoven na úkor zdravotníků a pacientů," řekl před časem prezident České lékařské komory Milan Kubek. Podle Kubka totiž poplatky jen kompenzují pokles plateb od pojišťoven.
