Platforma sdružující několik desítek institucí z různých zemí svůj krok oznámila v úterý na svém webu. V odůvodnění uvádí, že jí Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) již podruhé odmítl podat informace, které po něm žádala kvůli podezření z porušení etického kodexu platformy.
Platforma evropské paměti a svědomí
|
"Jelikož nebyly požadované informace do dnešního dne doručeny, dochází k tomuto pozastavení členství ke dni 14. 1. 2014," stojí v otevřeném dopise (soubor PDF) adresovaném nynější šéfce ÚSTR Pavle Foglové. Pod dopisem je pak podepsán prezident platformy Göran Lindblad.
Platforma naráží na pět členů Vědecké rady ústavu, kteří měli být v minulosti členy Komunistické strany Československa. Po ÚSTR proto žádala doklad, že členové rady nezaujímali žádnou politickou funkci a za činnost pro KSČ neobdrželi úplatu.
"Ústav dopisem ze dne 4. 11. 2013 odmítl informace poskytnout s tím, že se jedná o soukromý údaj a o ochranu občanské cti a lidské důstojnosti dotčených osob," vysvětluje důvody pozastavení členství Lindblad. Členská rada podle něj nicméně sáhla po mírnějším trestu, než je rovnou vyloučení ústavu z platformy.
ÚSTR se nařčení brání, zkoumá dopady pozastavení členství
Podle mluvčího ÚSTR Pavla Ryjáčka je nicméně vyloučené, že by v ústavu byť jen přidruženě pracovali bývalí totalitní funkcionáři. "Dopis se navíc dostal dříve do médií než k nám, jak je poslední dobou obvyklé," podotkl pro iDNES.cz Ryjáček.
Podle něj je zajímavé i to, že vyjádření platformy směrem k médiím obsahovalo informaci, že "ústav je infiltrován členy KSČ". "Takovouhle formulaci se nám ale platforma poslat neodvážila, to by totiž bylo v kategorii hrubé urážky," míní.
Ústav podle Ryjáčka v této chvíli zajímá především to, jakou právní oporu má pozastavení členství. "Ve stanovách platformy jsme nic takového nenašli, takže to na nás působí jako postup vymyšlený čistě pro tento účel," doplnil mluvčí. Zatím tedy nemůže sdělit, co to pro ústav fakticky znamená.
Loni platforma kritizovala také jmenování Pavly Foglové do funkce přechodné ředitelky ÚSTR. "Paní Foglová se podle zpráv z tisku mohla dopustit praní špinavých peněz s částkou 20 milionů korun, což by mohlo znamenat porušení Kodexu Platformy," uvedl v otevřeném dopisu adresovaném Pavle Foglové prezident platformy Göran Lindblad.
Činnost ústavu, který má nestranně zkoumat dobu nesvobody, provázejí pře politiků i pnutí uvnitř instituce. Loni nejvíc rozvířilo hladinu odvolání ředitele Daniela Hermana, jehož rada ÚSTR následně bez soutěže nahradila na přechodnou dobu právě Foglovou (více čtěte zde). Pod ÚSTR spadá také Archiv bezpečnostních složek s dokumenty z dob komunismu.
