Změna v zákoně, jako ji původně navrhla vláda, vyvolala bouři nesouhlasu. Poslanci proto zákon při schvalování upravili ve prospěch vlastníků přípojek.
Lidé měli podle původního vládního návrhu nově hradit náklady za opravu a údržbu přípojek i pod veřejným prostranstvím, tedy například pod chodníky a silnicemi. Podle dosavadní praxe je platil provozovatel veřejné sítě.
Návrh by také umožnil požadovat zkoušky vodotěsnosti přípojek, které by hradil rovněž vlastník. To však poslanci ze zákona vypustili.
Nyní platí výměnu přípojky její vlastník, zatímco opravu provozovatel sítě.
Bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) již dříve uvedl, že vlastníci přípojek ve snaze ušetřit často žádali o opravu zastaralé přípojky, u níž bylo jasné, že ji bude nutné v krátké době znovu opravit. Toto řešení prý zvyšuje náklady všem uživatelům. Provozovatelé totiž rozpočítávají výdaje na opravy všem do cen vodného a stočného.
Novela především mění způsob, jakým kraje vytvářejí dlouhodobé plány pro rozvoj vodovodů a kanalizací. Místo vytváření nových desetiletých plánů se mají tyto dokumenty od příštího roku průběžně aktualizovat, což by mělo krajům a státu ušetřit sto milionů korun i práci. Počítá s povinným zavedením jednotného elektronického komunikačního systému pro předávání údajů a informací.
