ČTĚTE TAKÉ:
Jacques vybojovala pro zelené střed Sněmovny
"Alespoň nějaký výsledek. Dozvěděl jsem se, že budu sedět vedle paní poslankyně Jacques a jsem moc spokojený," žertoval po skončení ani ne hodinové schůze poslanec KDU-ČSL Cyril Svoboda.
Komický rozměr celá věc ztrácí, když se spočítá, kolik hodin poslanci v průběhu posledních tří měsíců od voleb proseděli ve svých lavicích. Celkem to totiž dělá jedenadvacet.
Když se tím vydělí průměrný poslanecký plat za uvedené období, vyjde, že poslanci si za každou hodinu vydělali 8 200 korun. Přitom den provozu Sněmovny - ať s poslanci či bez nich - přijde na téměř tři miliony korun.
Sami zákonodárci se brání, že nečinností netrpí. "Já ty tři měsíce využila k tomu, abych dohnala resty v mém regionu," řekla poslankyně ODS Zdeňka Horníková.
Přiznala ale, že dlouhá nečinnost Sněmovny lidi dráždí. "Potkala jsem paní, která na mě téměř plivla za to, že se flákáme a bereme velké peníze. Lidé o naší práci nevědí, takže se nedivím, že to tak vnímají," dodala.
Kvůli čekání na to, kdo nakonec sestaví novou vládu, zatím navíc nejsou obsazené ani sněmovní výbory. I kdyby ale už pracovaly, stejně by o zákonech, kterých se ve Sněmovně od voleb sešlo už osm, nemohly jednat. Na vině jsou průtahy s volbou vedení Sněmovny.
Jejího šéfa Miloslava Vlčka z ČSSD se totiž podařilo zvolit až na sedmý pokus teprve před dvěma týdny. Jenže předseda Sněmovny musí nejdřív každý návrh poslat na posouzení vládě a teprve po třiceti dnech o něm mohou začít jednat výbory.
Poslanečtí nováčci si tak návrh zákona osahají nejdříve v půli září. "Do té doby budou výbory pracovat. Dlouhé ustavování Sněmovny by tak nemělo ohrozit ani projednání státního rozpočtu," slibuje Vlček a dodává: "Poslanci mohou působit ve svých krajích. Kdo chce pracovat, může."
