Dagmar Žitníková (vlevo) se obává o kvalitu zdravotnictví.

Dagmar Žitníková (vlevo) se obává o kvalitu zdravotnictví.

Plat 14 tisíc pro doktora je výsměch, říká zdravotnická odborářka

  • 1150
Zvýšit platbu za státní pojištěnce a zrušit zastropování odvodů. To je jen pár z receptů, které mají podle místopředsedkyně odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníkové ušetřit v resortu peníze. A to bez zásahu do příjmů zaměstnanců, které podle ní povedou k "devastaci" úrovně zdravotnictví a hromadným odchodům.

"Základní mzda je pro doktora nyní bez přesčasů v mnoha nemocnicích 14 tisíc. To je skutečně výsměch! Hippokratova přísaha je pro doktora svatá, ale i on potřebuje uživit rodinu," postěžovala si Žitníková v chatu se čtenáři iDNES.cz na účet plánovaných škrtů ve zdravotnictví.

Ty mají být přitom zásadní. Tarify by se podle nového zákoníku práce, který bude předložen do konce roku ministerstvem práce a sociálních věcí, měly snížit o deset procent a zároveň by se měl změnit tarifní systém odměn. Vláda tak chce v příštím roce ušetřit 6,5 miliardy korun. Deficit odhaduje přitom na téměř 10 miliard.

Odborovému svazu zdravotnictví a sociální péče, který sdružuje zdravotnické profese vyjma lékařů, se tento plán nelíbí a varují, že praktické dopady budou mnohem drsnější.

ODPOVĚDI DAGMAR žITNÍKOVÉ ZDE

Místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče chatovala se čtenáři

"Už nyní mám zprávu z některých nemocnic, kde zaměstnanci uvažují, že podají hromadnou výpověď. Nedivím se jim! V případě, že by skutečně na protest odešlo třeba 70 procent pracovníků, paralyzuje to zdravotní péči v regionu," vyjádřila své obavy Žitníková.

Podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) by tarify mohly klesnout o 10 procent. Platy ale podle něj neklesnou, zdravotníkům je mají dorovnat další, pohyblivé složky platu. Tedy například osobní ohodnocení. (více o plánech resortu zdravotnictví čtěte zde)

Místopředsedkyně odborového svazu tomu nevěří. "Z mé osobní zkušenosti vím, že nemocnice mají velké dluhy a nemají prostředky na vyplácení osobního ohodnocení," argumentuje Žitníková. "Ministr mi dal při osobní schůzce sám za pravdu, že zaměstnanci jsou podhodnoceni a návrhy vlády na změnu systému se musí cítit poníženi," dodala.

V první, takzvané tvrdé variantě je podle výpočtu odborů snížení platových tarifů až o 40 procent, ve druhé, měkčí, může snížení činit 10, 20, ale v sociálních službách třeba i 33 procent.

V praxi to může znamenat, že snížení platů nejzkušenějších sester bude až 10 500 korun měsíčně. Lékař může přitom podle tvrdšího návrhu přijít na tarifním platu až o 15 800 Kč.

Změny se dotknou zhruba dvou set tisíc lidí. "Přímo mají změny postihnout 93 tisíc zaměstnanců v příspěvkových organizacích ve zdravotnictví. Nepřímý dopad budou mít pak na téměř 60 tisíc pracovníků obchodních společností a dalších 40 tisíc zaměstnanců sociálních služeb, kteří se po úpravě tarifů ocitnou na úrovni minimální mzdy," vyčíslila dopady platových změn Žitníková

Absolventi medicíny se do českých nemocnic nehrnou

Podle ní hrozí, že zdravotnický personál bude hromadně odcházet na soukromé kliniky nebo do zahraničí. Zároveň bude ohrožena kvalita péče i samotná existenční úroveň personálu.

"Absolventi vysokých škol zdravotnického zaměření téměř vůbec nesměřují do českých nemocnic, ale už v průběhu studia mají uzavřené smlouvy s nemocnicemi v Německu, Rakousku a v dalších zemích. Tristní je i to, že se v současné době chystají odejít i ti starší a zkušenější," vysvětlila rizika Žitníková.

Odborový svaz je ochoten jednat, ale přiznává, že bez změny současných návrhů ze strany vlády půjde i do stávky. "Odmítli jsme, aby chyby ve zdravotnictví zaplatili zaměstnanci. Stále se chceme dohodnout, ale druhá strana zatím neslyší. Chceme věřit, že si uvědomí náročnost práce pracovníků ve zdravotnictví a v sociálních službách a že své návrhy změní," vysvětlila své obavy místopředsedkyně svazu.

V pondělí přešel odborový svaz do stávkové pohotovosti. "Stávku budeme případně směřovat na 15. října, kdy se mají konat komunální a senátní volby," dodala Žitníková. Vše podle ní záleží na tom, zda budou odboráři v dalších jednáních s vládou alespoň částečně úspěšní.

Podle místopředsedkyně svazu bude rozhodující i podpora, kterou vyjádří na úterní demonstraci 21. září odboráři. "Dohromady se hlásí celkem více než 20 tisíc demonstrujících. My evidujeme pouze autobusy, v nichž máme přes 2 500 lidí z celé republiky," uvedla Žitníková. Připomněla také, že demonstrace je v pracovní den a řada lidí si nemůže vzít dovolenou, protože by byl ohrožen chod nemocnic a domovů důchodců.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video