Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Děti chtějí větší prsa i hezčí nosy. Kliniky řeší, zda je odmítat

  1:20aktualizováno  1:20
Kliniky plastické chirurgie se čím dál častěji musí vypořádávat s žádostmi teprve patnáctiletých slečen či jejich rodičů o zvětšení prsou, odsátí tuku nebo modelaci nosu. Až na výjimky musí ale počkat na to, až jim bude osmnáct.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Martin Veselý, MAFRA

Na plastiku však míří i náctiletí hoši: ti nejčastěji žádají odstranění takzvaných ženských prsou na mužském hrudníku, což je nemoc, která souvisí se zvyšujícím se počtem obézních dětí a mladistvých.

„Kde vnímám nebezpečí, je tenká hranice, kdy jsou mladí lidé často na svůj problém až moc fixováni. To znamená, že jejich tělesný nedostatek přerostl do psychické roviny - například dívka má pocit, že má ošklivý nos, a nemůže si proto najít partnera. A je přesvědčena, že operace to vyřeší,“ říká Lukáš Frajer s tím, že tady hodně záleží na svědomí chirurga a jeho psychologické práci s pacientem.

Až na výjimky však žadatelky a žadatelé musí počkat do dospělosti. „Do osmnácti let jen zcela výjimečně děláme operace nosu či korigujeme vrozené vady prsou, které omezují nositelky v prožívání sebe samých,“ říká Lukáš Frajer z týmu Perfect Clinic. Patnáctileté dívky také už v tomto věku podle něj často zajímá i modelace intimních partií - takzvaná labioplastika.

Na druhou stranu chirurg Jan Měšťák má náctileté pacientky, jimž operace nosu zcela změnila život k lepšímu. „Jednou napíšu knihu s názvem: Plastikou nosu k harmonii duše,“ říká.

Vedou odstávající uši

Na prvním místě v plastických operacích dětí je však napravení odstávajících uší. Mnozí rodiče proto právě teď o prázdninách, dokud nezačne nový školní rok, vodí své děti do ordinací plastických chirurgů a žádají o zásah. A o to chirurgové vedou spory.

Čtěte v úterní MF DNES: Po operaci nosu mi puberťačky líbají ruce, říká chirurg Jan Měšťák

„Vedli jsme o tom debatu i na posledním kongresu. Já sám to rodičům rozmlouvám, protože dítěti se až do nějakých osmnácti dvaceti let vyvíjí lebka, roste, mění se poměry a člověk najednou s překvapením zjistí, že kdysi odstáté uši samy zmizely,“ říká plastický chirurg Svatopluk Svoboda z Alfa centra lékařské kosmetiky v Praze.

„Podívejte se do jakékoliv třídy prvňáčků: každý druhý má dnes uši jako plachťáky. V tanečních už ale je takto postižených jedinců, jen co by člověk na prstech jedné ruky spočítal,“ argumentuje.

Další část estetických chirurgů však oponuje a říká, že operovat odstávající uši v nízkém věku je výhodnější, protože dětská chrupavka je poddajnější a po operaci hojení tolik nebolí. A poukazují i na psychologický efekt - děti už nejsou vyčleněné z dětského kolektivu, ostatní děti už nemají důvod se jim posmívat. „Pokud si to přeje samo dítě, je to jiná situace, než když jej přivedou rodiče, ale dítě problém s tělem necítí,“ říká plastický chirurg Jan Měšťák z Nemocnice Na Bulovce a kliniky ESThÉ.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.