Protože je velmi pravděpodobné, že nová vláda bude koaliční (či menšinová s podporou nějaké strany "zvenčí"), bude i nové programové prohlášení a vládní cíle průnikem programů více stran. Co by tedy strany podle konkrétní konstelace sněmovní většiny zřejmě prosazovaly?
1 Jednobarevná vláda ČSSD
V kabinetu tvořeném jen ministry za ČSSD by křeslo šéfa resortu obrany nejspíš připadlo Janu Hamáčkovi. Tichým partnerům vlády ve Sněmovně (ať už zleva, ze středu či zprava) by zřejmě moc ustupovat nemusel, armáda není v centru zájmu politiků a očekávaný hospodářský růst zmenšuje hrozbu škrtů.
Plány stran s armádouProkliknutím názvu strany zobrazíte úplné odpovědi dané strany na otázky iDNES.cz.
|
Nenastane-li nečekaný zvrat, Hamáček asi podepíše dvanáctileté prodloužení pronájmu stíhaček Gripen s dvouletou opcí. Současný ministr Vlastimil Picek vyjednal se Švédskem slušné podmínky, zahrnující o třetinu nižší roční splátky (místo současných dvou miliard Kč) a průběžnou modernizaci letounů (více zde).
Konkrétní recepty Hamáček nastiňuje v personálních otázkách: za prioritu si vytyčil kariérní řád a přehlednější platový systém, jasně říkající, o kolik si voják přilepší povýšením nebo novou funkcí, či pomoc vojákům hledajícím po skončení aktivní služby uplatnění.
"Chápu to jako souhrn opatření, která mají zajistit, aby do ozbrojených sil vstupovali mladí lidé, abychom je byli schopni udržet a dát jim jistotu perspektivního zaměstnání," shrnul pro iDNES.cz Hamáček (jeho úplné odpovědi jsou zde).
Zajímavým bodem programu je závazek "zasadit se o bezpečnost českých občanů v zahraničí". Na otázku, zda by to znamenalo například posílení zpravodajských zdrojů v rizikových oblastech nebo odhodlání nasadit za vhodné situace například jednotky vycvičené k záchraně rukojmí, Hamáček nechtěl konkrétně odpovídat.
2 ČSSD a levicoví partneři
Pokud ČSSD nezruší Bohumínské usnesení, které jí zakazuje spolupracovat na vládní úrovni s komunisty a SPOZ zůstane u tvrzení, že do vlády nepůjde, silně levicová koalice formálně vzniknout nemůže. Berme ale tuto variantu jako scénář pro případ relativně slabého vítězství ČSSD, vládnoucí díky podpoře KSČM a SPOZ, které ve volbách poměrně uspěly a chtějí prosadit hodně svých priorit.
Strany by se podle všeho snadno shodly na pokračování pronájmu gripenů i na posílení záchranných kapacit armády - mají za to, že je pravicové vlády oslabily. SPOZ navíc přichází se záměrem obnovit (navíc k současné 15. ženijní záchranné brigádě v Bechyni) brigádu civilní ochrany.
"Vzhledem k rozsahu možných ohrožení - povodní, jiných extrémních jevů počasí, průmyslových katastrof - je zřízení brigády civilní ochrany celkem logické. Se ženijní záchrannou brigádou by se doplňovaly a vzájemně zastupovaly," tlumočil za tiskové oddělení mluvčí strany Vladimír Kruliš.
SPOZ plánuje aktualizaci koncepčních dokumentů (přestože Obranná strategie ČR je stará jeden rok, dynamika změn v bezpečnostní oblasti je podle strany příliš rychlá). Plánuje sloučit generální štáb s ministerstvem, neboť jejich paralelní existenci pokládá za byrokratickou. Vystupuje proti "nekoncepčním nákupům" a "plýtvání", ale od roku 2010 nedokázala uvést ani jediný případ, kdy se něco takového mělo stát (s odkazem na to, že se to dělo dříve). Plánuje "urychlený odprodej nepotřebných zařízení", na upřesňující dotaz, která to jsou, ale dorazila lakonická odpověď: "bez komentáře" (úplné odpovědi SPOZ čtěte zde).
Komunisté jsou si vědomi, že jejich požadavek vystoupit z NATO či alianci zrušit není na pořadu dne. Vhodné by podle nich bylo přeorientovat výstavbu armády hlavně na potřeby obrany. "V minulých letech tu byl trend 'afghanizace', nákupy techniky i výcvik se vyloženě podřizovaly tomu, co bylo třeba zabezpečit v misích," vymezil se pro iDNES.cz stranický stínový ministr obrany Alexander Černý (jeho úplné odpovědi najdete zde).
Protisystémová DSSS by se orientovala na lehké zbraně (jako například protiletecký komplet RBS-70 na snímku). Ponechme teď stranou její nulový koaliční potenciál (kvůli kterému o straně píšeme mimo čtyři koaliční scénáře): strana chce vystoupit z NATO, kupovat i ruské zbraně (levnější alternativy západních), zrušit nadzvukové letectvo, brigádu radiační, chemické a biologické ochrany a po jednom ze čtyř praporů obou hlavních bojových brigád (4. a 7.) - konkrétně mechanizovaný prapor. Dále pak zavést branné oddíly mládeže a obnovit (tříměsíční) vojenskou základní službu.
Pokud budou na ministerstvo obrany mít vliv, budou klást důraz na boj s projevy fašismu, rasismu, nesnášenlivosti a diskriminace, které se mohou stejně jako ve společnosti projevit i v profesionální armádě. "Věnovat jim pozornost rozhodně není chyba, zvláště v dnešní době," soudí Černý.
NS-LEV21, které výzkumy dávají jen nepatrnou šanci, by posílila specializaci na ochranu proti zbraním hromadného ničení. Z prodeje majetku, který armáda po transformaci nepotřebuje, by hradila posílení schopností čelit živelním či průmyslovým pohromám. Přínos integrace EU vidí spíš v rovině diplomatické a organizační (humanitární či záchranné operace a krize), než ve spojování vojenských struktur.
3 ČSSD a středoví partneři
Středových stran, jejichž vstup do Sněmovny je možný, ale obtížně předvídatelný, je letos hodně. Výzkumy nyní dávají šanci hnutí ANO, jehož proklamace mohou připomínat étos Věcí veřejných, a křesťanským demokratům.
Druhá zmíněná strana plánuje návrat obranného rozpočtu k 1,5 % HDP (letošní odhad 1,08 % by byl historické minimum) s tím, že naplnit dvouprocentní závazek zemí NATO je nyní nereálné. "Například Dánsko má obranné výdaje kolem 1,5 % HDP a díky efektivnímu nakládání s penězi platí za příkladného spojence," říká šéf odborné komise KDU-ČSL pro obranu a bezpečnost Petr Klíma (jeho úplné odpovědi zde).
Obtížně představitelná (ale takové jsou před volbami všechny) koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL by ze strany druhého smluvního partnera nabídla dvě výraznější třecí plochy. Hnutí prosazuje revizi všech uzavřených smluv a říká, že by se to týkalo i gripenů, což by mohlo oddálit jejich další vyjednaný pronájem. ANO se také přihlásilo téměř ke zdvojnásobení výdajů na obranu (chce striktně plnit závazky k NATO, tedy 2 % HDP).
Zúčastněné strany by zřejmě bez potíží shodly na posílení kapacit armády pro zásahy při povodních či průmyslových katastrofách. ANO pak ještě přichází s nápadem, že by se Česko mezi spojenci mohlo uplatnit kromě chemiků a lékařů také díky špičkovým znalostem z vývoje radiolokační techniky (konkrétně pasivních sledovacích systémů, pozn. red.). Úplné odpovědi hnutí ANO najdete zde.
4 Středopravicová vláda
Volby občas dopadají jinak než průzkumy. A tak tento text uzavřeme možností, že by se vlády chopily středopravicové strany: TOP 09, ODS, ANO a KDU-ČSL.
Výběr stranAutor textu prošel programy 17 celostátně kandidujících stran. Vyřadil sedm z nich, které se tématům obrany nevěnují. Píše o ostatních: čtyřech sněmovních a třech, u nichž se výzkumy konané různými metodikami shodují na tom, že posilují či si udržují zhruba pětiprocentní podíl voličů. Tři zbývající menší strany zmínil alespoň stručněji. |
Koalici by patrně tvořilo více subjektů než jakoukoliv jinou myslitelnou většinu a velký vliv by hrálo soupeření mezi nimi a to, jak se rozdělí resorty (zejména finance a obrana). Ministr obrany z hlavní koaliční strany by měl nesrovnatelně lepší pozici, než kdyby resort zbyl na koaličního "otloukánka".
Středopravicová koalice by mohla být skeptická k pronájmu stíhaček Gripen - zejména ANO a ODS. Druhá zmíněná strana na výslovný dotaz, zda podpoří dojednaný další pronájem, neutrálně odvětila, že podporuje zachování nadzvukového letectva. Nechala tak otevřené dveře pro případné výběrové řízení (úplné odpovědi ODS jsou zde).
Strany se obecně shodují v navyšování obranného rozpočtu (ODS a ANO ke 2 % HDP, KDU-ČSL alespoň k 1,5 %). Za vlád ODS a jejích partnerů včetně křesťanských demokratů a TOP 09 ale rozpočet míval setrvale klesající trend (viz tabulka).
Proti sobě nejdou nápady stran, jak zlepšit spolupráci armády se záchranáři. ODS mluví o umožnění nasaditelnosti "v zásadě všech sil a prostředků" na podporu záchranářům, ANO vidí rezervy v oblasti komunikace a informačních technologií a KDU-ČSL v aktualizaci osm let staré definice (kterou některé armádní kruhy hodnotí jako zastaralou), "kdo bude komu v jaké situaci a jakými silami vypomáhat".
A TOP 09? "Zejména pokud jde o podporu policie, dnešní pravomoci pro armádu jsou slabé, nevyhovující, jak ukazuje zkušenost při ochraně majetku a zdraví občanů," říká její místopředseda Marek Ženíšek (jeho úplné odpovědi najdete zde).
Případný průnik Svobodných do Sněmovny by vnesl do armádní tematiky některé neotřelé pohledy. Například že armáda nemá pomáhat řešit nevojenské situace patřící do kompetence integrovaného záchranného systému - tedy třeba povodně. Podpořili by jen účast v misích snižujících bezprostřední riziko pro Českou republiku. A odmítají "podrývání autority NATO" tvorbou duplicitních struktur v EU.
