"Je nutné podotknout, že všichni rychle zapomínáme na to, co voda umí, pokud je jí opravdu hodně," naráží na hrozbu povodní Markéta Komárková, vedoucí provozního střediska společnosti Povodí Vltavy.
Proměna Vltavy V první řadě chce město upravit náplavky v centru. Vzniknou tu hospody i klidné zóny pro odpočinek. Aby využila Praha celý tok, má v plánu podél břehů ukotvit třeba plovoucí občerstvení či pódia pro kulturní akce. Hladina Vltavy se má zaplnit motorovými čluny, loďkami, šlapadly či vory s grilem. Půjčit je půjde všude možně. Architekti navrhují také plovoucí plovárnu, kluziště či promenádu podél nábřeží. |
"Tvůrci různých plovoucích zařízení si mnohdy neuvědomují, že projektují na řece, nikoliv na kanále, jezeře či jiné relativně stabilní vodní hladině," připomíná Komárková.
Praha má tu smůlu, že leží těsně pod soutokem Berounky s Vltavou a v podstatě i Sázavy s Vltavou - tedy pod řekami, které člověk dosud nereguluje tak, jako nejdelší českou řeku. Případné povodně na těchto menších tocích dokážou zvednout hladinu v Praze skutečně o hodně metrů, navíc velmi rychle.
A vůbec nemusí jít o tak hrozivou povodeň, která zalila hlavní město před deseti lety. S nadsázkou lze říct, že pokud se o blížící se velké vodě začne jen mluvit, měla by už být hladina Vltavy v Praze "čistá". Bez lodí a parníků, bez všech plovoucích objektů, mol či jen obyčejných lodiček a šlapadel.
A to je právě ten problém. "Poslední vyklizení řeky v zimě loňského roku zabralo asi 18 hodin. Ty ale vůbec třeba při povodni na Berounce nemusíme mít k dispozici," varuje Komárková a upozorňuje na alarmující množství různých plovoucích zařízení, která jsou po Vltavě v Praze už dnes rozeseta.
Plovoucí objekty odtáhne pouze loď
Situaci prý komplikují také možnosti plavebních komor, které se při "úprku" z řeky zahltí. Ale i skutečnost, že většina plovoucích objektů nemá vlastní pohon, a musí tedy čekat na nějakou loď či remorkér, který je odtáhne do bezpečí ochranných přístavů. Ty jsou v Praze dva - v Holešovicích a na Smíchově.
Jak lze z výše popsaného logicky usoudit, město musí opravdu pečlivě vymyslet, jak, kam a co na hladině v budoucnu postavit. "Mělo by být zejména v zájmu města a jeho bezpečnosti nezatížit vodní hladinu množstvím těchto plovoucích zařízení, která komplikují povodňová opatření," podotýká Komárková.
Řešení by podle ní bylo možné najít v "úklidu" po nových plovoucích objektech při nižších průtocích s tím, že tato povinnost by byla zakotvena v jejich provozních řádech a povodňových plánech. Další povinností je jejich pravidelné čištění od různých naplavenin.
Jenom tak nehrozí, že velká voda všechno nahrne třeba pod mostní oblouk a napáchá tak mnohem větší škody.
