Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Plány G8 na regulaci teploty jsou mimo realitu, shodují se klimatologové

  16:31aktualizováno  16:31
Odborníci na klima hledí skepticky na politickou dohodu proti růstu teploty. Ekonomicky nejsilnější státy světa slíbily, že Zemi nenechají do roku 2050 ohřát o více než dva stupně nad preindustriální úroveň. "Znamenalo by to předělat energetickou základnu celé civilizace," myslí si klimatolog Ladislav Metelka.
Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

O vlivu člověka na klimatické změny se v posledních letech vášnivě diskutuje. Podle vědců se sice přesně změřit nedá, což ovšem neznamená, že neexistuje.

Do debaty často přispívá také český prezident Václav Klaus, který naopak tvrdí, že se problém globálního oteplování neúměrně nafukuje. "Dohodu G8 ale určitě komentovat nebude," řekl iDNES.cz mluvčí Hradu Radim Ochvat.

"Vliv člověka na klima je dominantní, další procesy mají menší dopad, třeba vulkanická činnost," podotkl klimatolog Metelka s tím, že dnes se dá s určitostí říct, že člověk je na prvním místě faktorů, které ovlivňují změny podnebí.

Preindustriální teplota

Podle Evropské enviromentální agentury (EEA) se pro výpočet tzv. preindustriální teploty počítá průměrná teplota v letech 1850 až 1899. Ta byla totiž i v průmyslové Evropě ještě takřka totožná se skutečným ale hůře teplotně zaznamenaným preindustriálním obdobím 1750 až 1799.

Zdroj: Evropská enviromentální agentura

Osmička nejsilnějších států se shodla, že průměrná teplota stoupá nebezpečně rychle a je třeba postup zpomalit. Jak? Omezením produkce emisí do roku 2050 o 80 procent.

"Osobně si myslím, že návrhy jsou nereálné z technického a ekonomického hlediska," poznamenal Metelka. Navíc opatření, které G8 přijme teď, se projeví nejdřív za 50 až 100 let. "Je rozjetých mnoho procesů s velkou setrvačností," zdůvodnil klimatolog.

Zaklínací formulky politiků i enviromentalistů

Prvním cílem by podle něj mělo být zastavení růstu emisí. "To je maximum, co se dá do roku 2050 udělat," domnívá se. "Politici ale první cíl přeskočili a dali si hned cíl emise snižovat."

Není sám, kdo si myslí, že politici ztrácejí styk s realitou. "Otázka je, jestli se takové požadavky dají vůbec realizovat. Vzhledem k trendu, jaký je, možná ani ne," naznačil Jan Pretel, který vede oddělení klimatických změn v Českém hydrometeorologickém ústavu.

"Enviromentalisté jsou přesvědčení, že to jde. Podle mě to jsou zaklínací formulky," dodal. Je to podle něj stejné, jako stavět naši státní energetiku na větrné energii nebo biomase.

Řešením může být jádro i adaptace

Vliv emisí by se podle Pretla neměl přeceňovat. Klima ovlivňují, ale ne osamoceně. "Jejich snížením problém nevyřeším," naznačuje Pretel, že problém je i jinde. "Měla by se přijímat adaptační opatření, přizpůsobit se," myslí si.

KLIMA V ČESKU

Za posledních sto let se v globálním průměru oteplilo o 0,8 stupně, u nás o 1,1 až 1,3 stupně. U nás je to tedy skoro o 50 procent víc.
"Je to tím, že jsme nad pevninou a na severní polokouli," vysvětlil Metelka. Světový oceán je teplotní stabilizátor, na kontinentu to ale neplatí. Na jižní polokouli je víc oceánů, na severní naopak, doplnil.

Třeba v našich podmínkách po zkušenostech z posledních tří týdnů to podle Pretla znamená vytvářet varovné povodňové systémy, čistit koryta řek, nepovolovat výstavbu v místech, kde se voda opakovaně rozlévá. - o jediném varovném systému u nás si přečtěte zde

Řešením pro tuto chvíli je prý skloubení obou opatření, jak snižování skleníkových plynů, tak adaptace. "Existuje optimální míra, měly by být vynaloženy co nejmenší prostředky s co největším efektem. Kde ta míra je, by měli určit ekonomové," myslí si Metelka. Podle něj by se měly co nejdřív uvést v praxi dva kroky, úspory a přechod na jadernou energii.

Problém je ale i v tom, že rozvojové státy, které jsou nezanedbatelnými producenty emisí, nebudou mít na podobná opatření prostředky. Pomoc by měla přijít od vyspělejších.

Právě ta je aktuálně předmětem jednání mezi G8 a takzvanou skupinou G5, do níž patří Brazílie, Čína, Indie, Jihoafrická republika a Mexiko. Závazek ke snížení emisí tyto státy podmiňují výraznou finanční pomocí.

"Aby byla zajištěna kvalita, mohly by vyspělé státy v rozvojových zemích provozovat jaderné elektrárny. Bylo by to i opatření proti tomu, aby se radioaktivita dostala do nesprávných rukou," navrhl Metelka.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kresba Empire State Building, kterou v 90. letech stvořil Donald Trump
Donald Trump, umělec. Prezidentovy malůvky se prodávají za statisíce

Jednoduchá kresba Empire State Building, kterou před lety černou fixou nakreslil Donald Trump, se ve čtvrtek v Los Angeles vydražila za 16 000 dolarů, tedy asi...  celý článek

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Protitah Katalánců: den před omezením autonomie projednají nezávislost

Katalánští poslanci ve čtvrtek projednají jednostranné vyhlášení nezávislosti na Španělsku. Rozhodlo o tom vedení katalánského parlamentu. Mimořádná schůze se...  celý článek

Hnutí ANO slaví, čeká se na Babišovu tiskovou konferenci. (21. října 2017)
AfD si pochvaluje vítězství Babiše, Rusko vyhlíží zlepšení vztahů

Volbou Andreje Babiše se Česko podle Alternativy pro Německo řadí mezi státy, které se brání proti bruselské politice přerozdělování uprchlíků. Šéf hnutí ANO...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.