Tři miliony let může znít jako dlouhá doba v porovnání s délkou lidského života, z hlediska vesmírného času je to ale to je asi jako mrknutí oka.
Země stará kolem čtyř a půl miliardy let je považována za středně starou planetu - a ve srovnání se Zemí se dají tyto teoreticky tři miliony let staré planety přirovnat k dítěti, jemuž je pouhý týden.
Astronomka Elizabeth Ladová z floridské univerzity a její kolega Karl Haisch z univerzity v Michiganu dospěli při studování prachových disků soustřeďujících se kolem raných hvězd k závěru, že planety se začaly vytvářet zhruba tři miliony let po zrodu hvězd.
Vědci zjistili, že disků, které obklopují řadu raných hvězd shlukujících se ve hvězdných "jeslích" ve věku asi jeden milion let, bylo relativně málo v době, kdy hvězdy byly staré tři miliony let. A v době, když hvězdy byly staré šest milionů let, disky neexistovaly.
"Pokud jde o skutečně mladé hvězdokupy, tak 80 až 90 procent hvězd v těchto shlucích má disk," říká doktorka Ladová.
"Když se ale podíváme na starší shluky, tak počet hvězd, které provází indikátor disku, klesá s jejich věkem, až dospějeme do stáří kolem pěti či šesti milionů let, kdy prach zmizel," dodala.
Astronomové pátrali v souhvězdích Orion a Perseus, a to v oblasti čtyř výsečí, v nichž se vytvářejí hvězdy. Oblasti jsou od země vzdáleny asi jeden milion světelných let. Jeden světelný rok, což je vzdálenost, kterou urazí světelný paprsek za jeden rok, se rovná zhruba deseti bilionům kilometrů.
K detekci disků kolem shluků mladých hvězd, z nichž by případně mohly vzniknout planety, použili vědci infračervené světlo. Zjistili, že prachové disky přijímají infračervené světlo od centrální hvězdy a vydávají své vlastní infračervené světlo.
Vědci při tomto měření zaznamenali mimořádné emise infračerveného světla a z toho usoudil na přítomnost prachového disku.
Ze zjištění, že v řadě případů se prachový disk rozpouští do tří milionů let či dříve, vyvodili vědci závěr, že skalnaté planety jako Země - které jsou vytvořeny z takového prachu - se musely začít tvořit nejméně ve stejném čase.
Usoudili rovněž, že plyn v discích se musel rozptýlit stejně tak rychle, což znamená, že gigantické planety jako Jupiter se začaly vytvářet zhruba ve stejném časovém okamžiku.
Původně astronomové předpokládali, že planety se začaly formovat asi deset milionů po zrodu hvězdy.
Ovšem simulace na supercomputeru, o nichž loni informoval časopis Science, naznačují ještě rychlejší cestu k vytváření planet: výpočty připouštějí, že planety se mohou formovat za méně než několik stovek let - místo za miliony let.
