Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Planety asi vznikají rychleji

  13:42aktualizováno  13:42
Recept na vznik planety podobné naší Zemi je jednoduchý. Stačí vzít vesmírný prach rozvířený kolem nově zrozené hvězdy a počkat tři miliony let. Zhruba stejně rychle se mohou zformovat i stavební bloky pro gigantické planety plynokapalného charakteru, jako je Jupiter - tedy třikrát rychleji, než se domnívá většina vědců, tvrdí američtí astronomové.

Tři miliony let může znít jako dlouhá doba v porovnání s délkou lidského života, z hlediska vesmírného času je to ale to je asi jako mrknutí oka.

Země stará kolem čtyř a půl miliardy let je považována za středně starou planetu - a ve srovnání se Zemí se dají tyto teoreticky tři miliony let staré planety přirovnat k dítěti, jemuž je pouhý týden.

Astronomka Elizabeth Ladová z floridské univerzity a její kolega Karl Haisch z univerzity v Michiganu dospěli při studování prachových disků soustřeďujících se kolem raných hvězd k závěru, že planety se začaly vytvářet zhruba tři miliony let po zrodu hvězd.

Vědci zjistili, že disků, které obklopují řadu raných hvězd shlukujících se ve hvězdných "jeslích" ve věku asi jeden milion let, bylo relativně málo v době, kdy hvězdy byly staré tři miliony let. A v době, když hvězdy byly staré šest milionů let, disky neexistovaly.

"Pokud jde o skutečně mladé hvězdokupy, tak 80 až 90 procent hvězd v těchto shlucích má disk," říká doktorka Ladová.

"Když se ale podíváme na starší shluky, tak počet hvězd, které provází indikátor disku, klesá s jejich věkem, až dospějeme do stáří kolem pěti či šesti milionů let, kdy prach zmizel," dodala.

Astronomové pátrali v souhvězdích Orion a Perseus, a to v oblasti čtyř výsečí, v nichž se vytvářejí hvězdy. Oblasti jsou od země vzdáleny asi jeden milion světelných let.  Jeden světelný rok, což je vzdálenost, kterou urazí světelný paprsek za jeden rok, se rovná zhruba deseti bilionům kilometrů.

K detekci disků kolem shluků mladých hvězd, z nichž by případně mohly vzniknout planety, použili vědci infračervené světlo. Zjistili, že prachové disky přijímají infračervené světlo od centrální hvězdy a vydávají své vlastní infračervené světlo.

Vědci při tomto měření zaznamenali mimořádné emise infračerveného světla a z toho usoudil na přítomnost prachového disku.

Ze zjištění, že v řadě případů se prachový disk rozpouští do tří milionů let či dříve, vyvodili vědci závěr, že skalnaté planety jako Země - které jsou vytvořeny z takového prachu - se musely začít tvořit nejméně ve stejném čase.

Usoudili rovněž, že plyn v discích se musel rozptýlit stejně tak rychle, což znamená, že gigantické planety jako Jupiter se začaly vytvářet zhruba ve stejném časovém okamžiku.

Původně astronomové předpokládali, že planety se začaly formovat asi deset milionů po zrodu hvězdy.

Ovšem simulace na supercomputeru, o nichž loni informoval časopis Science, naznačují ještě rychlejší cestu k vytváření planet: výpočty připouštějí, že planety se mohou formovat za méně než několik stovek let - místo za miliony let.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policisté uzavřeli v centru Barcelony okolí místa, kde dodávka najela do davu...
„Naše myšlenky jsou s oběťmi.“ Světoví politici odsuzují útok v Barceloně

Světoví politici odsoudili čtvrteční teroristický útok v Barceloně. Smutek nad událostí vyjádřili americký prezident Donald Trump, předseda Evropské komise...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Policie na místě, kde řidič najel do davu lidí  (20. prosince 2016)
Útoky automobilem v Evropě se za poslední rok prudce množí

Evropa zažila za poslední roky už mnoho útoků provedených automobily, většinou s teroristickým motivem. Téměř polovina z nich se však stala jen za poslední...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.