"Vzhledem k nedostatku finančních prostředků se mluví o tom, že rozšíření platové stupnice odsuneme do roku 2003," uvedl ředitel odboru mzdové politiky ministerstva práce a sociálních věcí Luděk Merta.
Zvýšení platů se mělo provést tak, že by se tabulky pro mzdy státních zaměstnanců rozšířily z 12 na 16 tříd. To by nejvíce pomohlo špičkovým úředníkům, učitelům, lékařům či vědcům.
Tedy lidem s nejvyšším vzděláním, kteří jsou zařazeni v nejvyšších tarifech.
Nejistota kolem nových platových tříd narušuje i čerstvé velkorysé sliby ministra školství Eduarda Zemana, který slíbil učitelům příští rok přidat deset procent. Ministr uvedl, že nový kariérní řád pro učitele bude možné přijmout až po zavedení šestnácti tříd.
Vládní návrh státního rozpočtu na příští rok s reformou mzdových tabulek nepočítá. "V rozpočtu na příští rok vznik dalších platových tříd zahrnut není," potvrdil Eduard Janota, první náměstek ministra financí odpovědný za rozpočet.
Předseda sociální demokracie a ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla však tvrdí, že tak hrozivá situace není. "Peníze jsou, v rozpočtu je na mzdy osm miliard vyčleněno," říká.
Podle Špidlových úředníků i ministerstva financí však prostředky navržené v rozpočtu nebudou na změnu v platové tabulce stačit tak jako tak. Necelých osm miliard, o kterých mluví Špidla, totiž má jít na růst objemu platů, k jakému dochází každoročně, pokud se v rozpočtu najdou peníze. Zavedení vyšších platových tříd je naopak systémová změna, která si podle odhadu ministerstva práce vyžádá dalších nejméně osm miliard.
Špidla podle dostupných informací dokonce už před měsícem vyjednával s odbory o tom, jak přechod na více tříd odložit. Na této schůzce se debatovalo o tom, že již schválená novela by se v parlamentu znovu změnila, aby platila až v roce 2003.
Špidla tyto debaty nepopírá, ale tvrdí, že se jednalo jen o úvahy pro případ rozpočtového provizoria - tedy pro případ, že by rozpočet nebyl schválen. Pak by přeřazení některých lidí do vyšších tabulek skutečně možné nebylo.
Cílem reformy měla být větší ochrana zaměstnanců státu. Dohadování o jejich platech totiž nepodléhá žádnému kolektivnímu vyjednávání, jaké je obvyklé ve velkých podnicích. Podle Merty by měly čtyři platové kolonky navíc umožnit i vyšší rozdíly mezi jednotlivými profesemi.
Teď totiž nejvíce lidí spadá bez většího rozlišení do platových tříd nabízejících pro mladé lidi kolem sedmi tisíc měsíčně. Skutečnost, že mladší lidé jsou na stávajícím systému biti, se měla novelou částečně odstranit.
