"V ohodnocení tak bude důležitější kvalifikace než věk," vysvětlil ministr školství Ondřej Liška. Atestace, které podle ministra zůstanou dobrovolné, mají kantory naučit tomu, pro co není na pedagogických fakultách mnoho prostoru – to je hlavně komunikace s žáky a způsoby, jak zvládat problémové děti.
"Vždycky mě pobaví, když se řekne, že učitel je studovaný, aby uměl komunikovat s dětmi. Nic takového jsme se fakt neučili. Na seminářích z pedagogiky jsme stále jen vyplňovali nějaká lejstra. Rozhodně nám nikdo neřekl, jak dítě zaujmout nebo zpacifikovat," říká pětatřicetiletá Blanka Lencová z Prahy.
Ona ani její spolužáci z fakulty se tak nepřipravili například na šikanu ze strany žáků. Ti si v poslední době oblíbili třeba provokování učitelů mobilními telefony, na které je natáčejí a zveřejňují jejich "zábavné" výstupy na internetu.
Místo učení sbírání kreditů?
Přestože tyto zkušenosti svádějí ke kritice pedagogických fakult, příznivci učitelských atestací připomínají, že v jiných oborech to není odlišné. Lékaři svou schopnost léčit prokazují při atestaci po pěti letech praxe, advokátní koncipienti skládají advokátské zkoušky za tři roky. A učitele teď čeká podobný postup.
Ministerstvo školství chce už na začátku března představit "standardy učitelské profese". Ty stanoví, co má správný učitel umět. S tím bude spojen právě kariérní žebříček "vykolíkovaný" atestacemi. "Na konci roku by se to mohlo dostat do zákona," odhadl ministr Liška.
Inspiraci může hledat třeba na Slovensku, kde vláda nedávno schválila podobný zákon. Ten teď míří do parlamentu, a pokud projde, začne platit už v září.
Kariéra každého kantora bude mít čtyři stupně – začínající učitel, samostatný učitel, učitel s první atestací a učitel s druhou atestací. Plně atestovaný učitel by měl brát citelně víc peněz než nováček.
Slovenští kantoři však novinku nepřijímají bez kritiky. K atestaci totiž musí učitel nasbírat určitý počet kreditů – třeba za to, že jede na školení nebo napíše učebnici. "Jen aby se sbírání kreditů nestalo národním sportem," řekl deníku Sme Stanislav Kútik, ředitel Základní školy Golianová v Banské Bystrici. Bojí se, že učitelé budou "běhat" za kredity a ve třídách nikdo nezůstane.
Stejnou výhradu má k připravovaným atestacím v Česku i stranický expert ODS na školství Walter Bartoš. "Někteří učitelé budou chodit po školeních a sbírat body. Ti druzí za ně budou suplovat, ve škole makat a budou mít automaticky nižší plat," obává se Bartoš. Podle něho se navíc kvalita učitele nedá jednoznačně změřit.
"Lékař se musí naučit určitému postupu. Pilot řídí letadlo jedním způsobem, jinak letadlo spadne. Tam jsou zkoušky na místě. Ale způsobů výuky je víc. Učitelé se mají vzdělávat, ale nechal bych to na odpovědnosti ředitelů škol. Znám hodně lidí, kteří mají milion titulů před jménem i za jménem, ale když se postaví před děti, je to totální průšvih," říká Bartoš.
Kantoři: Smysl to mít může
Opačnou cestou by šli křesťanští demokraté, kteří měli učitelské atestace ve volebním programu už před volbami v roce 2006. "Alespoň první atestace by měla být povinná. Uvažovali jsme, že by byla tak po třech až čtyřech letech praxe," řekla lidovecká poslankyně Michaela Šojdrová.
Sami učitelé se atestacím nebrání. "Ale musí to být vázané na zvýšení platu, jinak by šlo jen o plácnutí do vody. Pokud by se zvýšil plat a bylo by to celé podloženo nějakým hlubším studiem, má to smysl," řekl šéf školských odborů František Dobšík.
Kdo a jak přesně by učitele zkoušel, zatím ministerstvo neví. O novinkách s nimi chce diskutovat už za tři týdny, kdy návrhy pustí do veřejné diskuse.
Liškovo ministerstvo tvrdí, že atestovaní učitelé si polepší výrazně. "Určitě to nebude jen v řádu stokorun," řekl náměstek Jindřich Kitzberger. Pokud novinka projde, mohli by první učitelé skládat zkoušky do dvou tří let. "Samozřejmě záleží na tom, zda se povede sehnat peníze z rozpočtu," dodává Kitzberger.
