Rozpory jsou tak výrazné, že některá ministerstva dokonce zastavila práce na přípravě státního rozpočtu. Čekají totiž, až se sociální demokracie dohodne na politickém zadání pro další práce. Potvrdil to mimo jiné vysoce postavený úředník státní správy, který však z obav o zaměstnání nechtěl být jmenován. Mertlík se v mezidobí snaží pro svůj názor získat jednotlivé ministry. Miroslavu Grégrovi odeslal poznámky k Svobodovým návrhům, vypracované předními ekonomy ČSSD Milošem Pickem a Martinem Fassmannem. Ti ministerstvo financí tvrdě kritizují: "Takováto balíčková rozpočtová politika ještě více prohlubuje současnou měnovou a ekonomickou krizi," stojí v jejich analýze.
V materiálu poslaném ministru Grégrovi se navrhují odlišné kroky pro naplnění rozpočtových příjmů. Mimo jiné by mělo být cestou takzvané studené progrese zvýšeno daňové zatížení lidí s vyššími příjmy. Vláda by totiž nezvýšila pro příští rok nezdanitelné části příjmů. Při obvyklém růstu platů by tak na zdaňovanou část zbyl větší díl celého platu. "To by vyneslo navíc asi 3,5 miliardy korun," uvádí materiál. Autoři tvrdí, že příští rok bude soustava veřejných rozpočtů ve schodku asi padesát miliard korun, v čemž mimo jiné předpokládají skrytý schodek státního rozpočtu třicet miliard a dalších třináct miliard propad u FNM.
Ministerstvo financí podle Svobodových kritiků schválně podcenilo příjmy, mimo jiné nízkým odhadem inflace, která podle nich bude o dva tři body vyšší, tedy asi devět procent. "Návrhy také neuvažují s dodatečnými příjmy, vyplývajícími z alespoň částečného zlepšení výběru daní, cel a poplatků, jak to předpokládá prohlášení vlády, ale i závěry NKÚ," tvrdí dokument.
Autoři zprávy - čelní ekonomové ČSSD Miloš Pick a Martin Fassmann - tvrdí, že je potřeba podklad prosazovaný ministerstvem financí předělat i proto, že Svobodova verze předpokládá pokračování úspor sociálních dávek a v důchodovém sy-stému. "Považujeme za nezbytný návrat k původnímu valorizačnímu mechanismu sociálních dávek. Doporučujeme přitom očekávanou vyšší úhradu sociálních transferů vykrýt z jiných příjmů rozpočtu," uvedli Pick s Fassmannem. "ČSSD při přijímání zpřísněných zákonů v sociální oblasti velmi tvrdě vystupovala proti jejich přijetí. Změna názoru by se velmi těžko vysvětlovala, a to nejen ve vztahu k volebnímu programu ČSSD, ale i ve vztahu k programovému prohlášení vlády," argumentují.
Sociálnědemokratičtí poslanci z rozpočtového výboru parlamentu naopak na schůzce s ministrem financí Ivem Svobodou a místopředsedou vlády Pavlem Mertlíkem právě neúnosné sociální výdaje tvrdě kritizovali a podpořili Svobodu, který je chce utlumit, řekl jeden z účastníků, jenž si nepřál být jmenován.
Varianta vyrovnaného rozpočtu totiž mimo jiné znamená, že by se při valorizaci důchodů a životního minima a následném vyplácení sociálních dávek ušetřilo asi patnáct miliard korun. Tím by se ovšem plánované zvýšení penzí odsunulo z 1. ledna 1999 na duben a druhá valorizace by nebyla stoprocentní. Nezvýšily by se ani dávky, jak to předpokládá novela, která je v parlamentu, čímž by se uspořilo skoro tři miliardy korun. Ze státní správy by také muselo odejít sedm procent lidí
V materiálu poslaném ministru Grégrovi se navrhují odlišné kroky pro naplnění rozpočtových příjmů. Mimo jiné by mělo být cestou takzvané studené progrese zvýšeno daňové zatížení lidí s vyššími příjmy. Vláda by totiž nezvýšila pro příští rok nezdanitelné části příjmů. Při obvyklém růstu platů by tak na zdaňovanou část zbyl větší díl celého platu. "To by vyneslo navíc asi 3,5 miliardy korun," uvádí materiál. Autoři tvrdí, že příští rok bude soustava veřejných rozpočtů ve schodku asi padesát miliard korun, v čemž mimo jiné předpokládají skrytý schodek státního rozpočtu třicet miliard a dalších třináct miliard propad u FNM.
Ministerstvo financí podle Svobodových kritiků schválně podcenilo příjmy, mimo jiné nízkým odhadem inflace, která podle nich bude o dva tři body vyšší, tedy asi devět procent. "Návrhy také neuvažují s dodatečnými příjmy, vyplývajícími z alespoň částečného zlepšení výběru daní, cel a poplatků, jak to předpokládá prohlášení vlády, ale i závěry NKÚ," tvrdí dokument.
Autoři zprávy - čelní ekonomové ČSSD Miloš Pick a Martin Fassmann - tvrdí, že je potřeba podklad prosazovaný ministerstvem financí předělat i proto, že Svobodova verze předpokládá pokračování úspor sociálních dávek a v důchodovém sy-stému. "Považujeme za nezbytný návrat k původnímu valorizačnímu mechanismu sociálních dávek. Doporučujeme přitom očekávanou vyšší úhradu sociálních transferů vykrýt z jiných příjmů rozpočtu," uvedli Pick s Fassmannem. "ČSSD při přijímání zpřísněných zákonů v sociální oblasti velmi tvrdě vystupovala proti jejich přijetí. Změna názoru by se velmi těžko vysvětlovala, a to nejen ve vztahu k volebnímu programu ČSSD, ale i ve vztahu k programovému prohlášení vlády," argumentují.
Sociálnědemokratičtí poslanci z rozpočtového výboru parlamentu naopak na schůzce s ministrem financí Ivem Svobodou a místopředsedou vlády Pavlem Mertlíkem právě neúnosné sociální výdaje tvrdě kritizovali a podpořili Svobodu, který je chce utlumit, řekl jeden z účastníků, jenž si nepřál být jmenován.
Varianta vyrovnaného rozpočtu totiž mimo jiné znamená, že by se při valorizaci důchodů a životního minima a následném vyplácení sociálních dávek ušetřilo asi patnáct miliard korun. Tím by se ovšem plánované zvýšení penzí odsunulo z 1. ledna 1999 na duben a druhá valorizace by nebyla stoprocentní. Nezvýšily by se ani dávky, jak to předpokládá novela, která je v parlamentu, čímž by se uspořilo skoro tři miliardy korun. Ze státní správy by také muselo odejít sedm procent lidí
