Podle běžných teorií by i rychle rotující hvězdy měly být kolem rovníku pouze o 20 až 30 procent širší než kolem poledníků přes póly. Jenže Achernar, který se kolem vlastní osy otáčí rychlostí 225 kilometrů za hodinu, je "kolem pasu" slušně nafouklý - jeho šířka je o celých 50 procent rozměrnější než výška.
Každé nebeské těleso, dosahující určité rotační rychlosti, je u rovníku poněkud objemnější. Například Země je od východu na západ o 21 kilometrů (asi o 0,3 procenta) vyklenutější než od jihu na sever.
Astronomové až dosud svým měřením předpokladů zploštělosti věřili. "Z nových pozorování však vyplývá, že model rychle rotujících hvězd není úplný. Určitě toho ještě nevíme dost," přiznává astronom Pierre Kervella. "Buď jádro rotuje rychleji než povrch, nebo hmota hvězdy rotuje nějakým nepředpokládaným způsobem," dodává.
Objev byl učiněn s pomocí údajně největšího dalekohledu na světě, schopného pozorovat hvězdy ve vzdálenosti deset miliard světelných let od Země. Podle magazínu New Scientist dokáže evropský přístroj rozlišit minci jednoho eura na vzdálenost dva a půl tisíce kilometrů.
Astronomové chtějí získat ještě přesnější obrázky pomocí soustavy tří téměř dvoumetrových teleskopů.
