Na sobotní akci uspořádanou při příležitosti blížícího se kurdského Nového roku Nourúz dorazilo podle agentury AFP daleko více lidí, než organizátoři předpokládali. Někteří účastníci dorazili se symboly PKK a portréty jejího vůdce Abdullaha Ocalana, který si odpykává doživotní trest v tureckém vězení.
Policie žádné transparenty nezabavovala, aby neprovokovala dav. Demonstrace se podle jejího mluvčího obešla bez násilností a zatýkáni, nevyloučil však, že v budoucnosti policie může na základě pořízených fotografií někoho obvinit.
Průvod podráždil Ankaru, která v posledních dnech Německo ostře kritizuje kvůli zakázaným mítinkům tureckých politiků před dubnovým referendem o změně ústavy a zavedení prezidentského systému. „Je nepřijatelné sledovat symboly PKK ve chvíli, kdy tureckým ministrům a zákonodárcům jsou zakazována setkání s jejich občany,“ postěžoval si Erdoganův mluvčí Ibrahim Kalin.
„Skandál“ s frankfurtskou demonstrací podle Kalina ukázal, že některé evropské země aktivně usilují o to, aby v referendu zvítězili Erdoganovi odpůrci. „Ještě jednou připomínáme evropským zemím: 16. dubna rozhodnutí učiní turecký národ, nikoliv Evropa,“ dodal prezidentský mluvčí.
PKK, kterou Turecko, Evropská unie a USA označují za teroristickou organizaci, vede ozbrojený boj za autonomní Kurdistán od roku 1984. Konflikt si vyžádal 40 000 obětí. Po dvouletém příměří boje znovu propukly předloni v létě. Radikálové z PKK podnikají zejména na jihovýchodě Turecka i v jiných částech země atentáty, jejichž terčem jsou hlavně turecké bezpečnostní složky.
Erdogan překročil meze, zlobí se šéf německé diplomacie
Erdogan v neděli kvůli zakázaným mítinkům zaútočil přímo na německou kancléřku Angelu Merkelovou. „Právě se dopouštíš nacistických praktik,“ použil podle agentury AFP v televizním projevu neformální tykání. „Proti komu? Mým bratrským tureckým občanům v Německu a bratrským ministrům,“ dodal turecký prezident.
Německý ministr zahraničí kvůli tomu kontaktoval svého tureckého kolegu Mevlüta Çavuşoglu, jemuž dal jasně najevo, že „šokující“ prezidentova slova „překročila meze“. „Jsme tolerantní, ale nejsme hlupáci,“ řekl Gabriel německému deníku Passauer Neue Presse.
„Srovnávání s nacismem musí přestat. Není možné dopustit, že padne každé tabu, aniž by se bral ohled na oběti nacionálněsocialistického režimu,“ prohlásil v pondělí mluvčí Merkelové Steffen Seibert. Generální tajemník Křesťanskodemokratické unie (CDU) Peter Tauber v rozhovoru s televizí N24 označil Erdoganova slova „za skutečnou nestoudnost“. „My si můžeme dovolit být pobouřeni, dupnout si a bránit se, ale kancléřka musí bránit zájmy naší země,“ citovala AP Taubera.
Poslankyně CDU Cemile Giousoufová, jejíž rodiče tureckého původu přišli do Německa z Řecka, podle DPA prohlásila, že Erdoganova sprostá nařčení na tureckou komunitu v zemi dojem neudělají. „Právě naopak, mnozí vnímají nestoudnou nevraživost jako trapnou. Škodíte obrazu německých Turků a našemu soužití,“ vzkázala Erdoganovi. „Pokud Erdoganovi ještě nějaká slušnost zbyla, tak se naší kancléřce omluví,“ dodala.
Německá rozvědka nevěří ve vinu gülenistů
Nesouhlas s tureckými úřady dal najevo i šéf Spolkové zpravodajské služby (BND) Bruno Kahl, který nevěří tvrzení Ankary, že za zmařeným loňským pokusem o puč části turecké armády je islámský duchovní Gülen. Jeho hnutí, které Erdoganovi lidé označují za teroristické, je podle Kahla „občanské sdružení, jehož cílem je poskytovat další náboženské i sekulární vzdělání“.
Ankara také v neděli oznámila, že turečtí ministři se v Německu pokusí agitovat i navzdory nesouhlasu Berlína. Podle Erdoganova mluvčího by tam mohli uspořádat velké shromáždění.
Varovná slova na adresu Ankary přišla v neděli z Bruselu. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker řekl, že obnovení trestu smrti v Turecku slíbené Erdoganem by zabránilo vstupu této země do Evropské unie. „Pokud by byl trest smrti v Turecku obnoven, mělo by to za následek ukončení (přístupových) jednání,“ řekl Juncker německému deníku Bild. Upozornil, že pro EU jde o nepřekročitelnou hranici.
