Vývoz nošovického piva klesal od roku 1996, kdy se vyšplhal na rekordních 180 tisíc hektolitrů. Vedle zavádění ochranářských opatření měla lví podíl na jeho každoročním snižování chybějící marketingová strategie na západních trzích. Po loňském začlenění do skupiny Plzeňského Prazdroje se Pivovar Radegast stal nejslabším exportérem skupiny.
Přitom právě fúze s největším domácím pivovarem měla Nošovicím pomoci při posílení exportních aktivit. Podobnými slovy alespoň obhajoval někdejší projekt České pivo bývalý prezident společnosti Jan Sikora. Mluvčí Plzeňského Prazdroje Jaroslav Pomp uvedl, že exportní strategie skupiny vychází z přirozeného tržního potenciálu jednotlivých značek.
"Hlavní úloha značky Radegast po definování marketingových pozic ve skupině je na domácím trhu, kde si udržuje pozici druhého nejprodávanějšího piva za značkou Gambrinus," uvedl.
Pivovar Radegast, který stejně jako ostatní členové skupiny stále hospodaří jako samostatný subjekt, loni zavedl licenční výrobu v zahraničí. Ve slovenském pivovaru Velký Šariš vyrobil prvních 21 tisíc hektolitrů z celkově prodaného piva v zahraničí.
Vedle Slovenska byly loni významnými vývozními teritorii USA, Kanada a Rusko.
Za letošní pololetí se v zahraničí prodalo 16 tisíc hektolitrů piva Radegast, což představuje meziroční nárůst o 49 procent. Celá skupina Plzeňského Prazdroje, která je největším českým exportérem piva, zvýšila meziročně prodej piva v zahraničí o 29,2 procenta na 323 tisíc hektolitrů.
Ekonom Atlantik Finanční trhy Roman Cenek soudí, že důvody, proč Pivovaru Radegast neroste export, mohou být malý zájem o pivo a neochota investovat do podpory prodeje v zahraničí. "Jestliže ve světě není poptávka po dané značce, pak její propagace je velmi nákladná," uvedl.
- čtvrtek 30. srpna 2001
