Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Do Fergusonu míří Národní garda. Brown schytal šest střel, ukázala pitva

  10:16aktualizováno  10:16
Pitva černošského mladíka Michaela Browna, jehož zastřelení odstartovalo v americkém městě Ferguson nepokoje, ukázala, že byl zasažen šestkrát. Z toho dvakrát do hlavy. Ve Fergusonu mezi tím pokračují střety demonstrantů s policií. Kvůli eskalujícímu násilí guvernér státu Missouri do města vyslal členy Národní gardy.

Policisté zastřelili Michaela Browna 9. srpna. Záběry z bezpečnostních kamer později ukázaly, že 18letý Brown nejprve v jednom z obchodů ve městě sebral zboží a bez placení odešel (více o záběrech z kamer zde). Neozbrojeného Browna poté zastřelil 28letý strážník Darren Wilson. Podle policie došlo k potyčce mezi Wilsonem, Brownem a jeho nejmenovaným společníkem a policista byl zraněn. Někteří svědci tvrdí, že Brown začal prchat, jiní lidé prohlašují, že dal ruce nad hlavu. Policie uvedla, že mladík se snažil Wilsonovi vzít zbraň.

Černé město, bílá radnice. Za rasové nepokoje může i nechuť volit

Podle výsledků nezávislé pitvy nařízené na žádost rodiny byl Brown střelen šestkrát, z toho dvakrát do hlavy a čtyřikrát do pravé ruky. Ze závěrů pitvy také vyplývá, že Brown nebyl střelen z krátké vzdálenosti, protože se na jeho těle nenašly stopy po střelném prachu. Jedna ze střel Browna zasáhla do pravého oka, prolétla čelistí a následně se zaryla do klíční kosti, což může nasvědčovat tomu, že Brown bezprostředně před střelbou klečel a mohl se tak vzdávat. Server CNN připomíná, že pitvu vedl zkušený patolog Michael Baden, který pracoval mimo jiné na případech O. J. Simpsona či Phila Spectora.

První pitva pod záštitou policejního oddělení proběhla už během minulého týdne. Policie však byla na její výsledky skoupá a v tiskové zprávě pouze uvedla, že Brown zemřel na následky střelných poranění. Kolik střel Browna zasáhlo a jaká konkrétní poranění utrpěl však policie neuvedla.

Demonstrace neutichají, policie použila slzný plyn

Brownova rodina opakovaně volá po nezávislém vyšetření incidentu. Na nedělní mši bratranec Browna Ty Pruitt prohlásil, že Brown „nebyl podezřelým, nebyl žádnou věcí ani zvířetem, ale byl tak zabit“. „Chci, abyste si pamatovali, že Michael Brown nebyl jen nějaký ‚černošský kluk‘. Byla to lidská bytost,“ dodal Pruitt.

Rodiče zastřeleného Lesley a Michael na mši nevystoupili a promluvili tak jen skrze svého právního zástupce Benjamina Crumpa . „Žádáme jen o prostou spravedlnost. Nežádáme o nic výjimečného. Chceme jen to, co by chtěl každý rodič, jehož dítě bylo zastřeleno za bílého dne,“ četl z prohlášení rodičů Crump.

Fotogalerie

Brownovo zastřelení rozpoutalo ve městě Ferguson vlnu nepokojů. Ty vyvrcholily vyhlášením zákazu nočního vycházení, které úřad guvernéra státu Missouri prodloužil i na noc z neděle na pondělí. I přes zákaz vycházení však pokračují střety demonstrantů s policií. V neděli kolem půl desáté večer místního času (pondělních 4:30 SELČ) se policie střetla s asi 400 protestujícími, kteří na policisty údajně házeli i zápalné lahve. K rozehnání davu, v němž byla podle serveru CNN také řada rodičů s dětmi, použila policie dýmovnice a slzný plyn. Později nasadila také gumové projektily.

Dva lidé byli při střetech zraněni a několik zatčeno. „Vzhledem k okolnostem jsem neměl na vybranou a musel jsem znásobit opatření,“ obhajoval zásah policejní velitel Ron Johnson.

Do Fergusonu míří Národní garda

Demonstrující však nařčení z provokací a útoků na policisty odmítají. „Je to všechno lež. Nebyly žádné útoky, nic jsme neházeli. Jediné, co jsme udělali, bylo to, že jsme pochodovali k policejní stanici. Tam jsme si klekli na kolena a řekli: 'Nestřílejte!' Oni pak začali střílet,“ uvedla Lisha Williamsová, která se účastnila protestů.

Národní gardy USA

  • Jedná se o organizované skupiny rezervistů působících pod záštitou Armády Spojených států amerických a Letectva Spojených států amerických.
  • Každý americký stát má své vlastní Národní gardy.
  • Národní gardy mohou být povolány na rozkaz guvernérů jednotlivých států během nepokojů nebo přírodních katastrof. Do akce je může povolat i prezident USA, a to až na dobu dvou let v případě národního ohrožení.
  • Členství v Národních gardách je dobrovolné.

Zdroj: moguard.com

Zákaz vycházení poprvé platil v noci ze soboty na neděli. Část demonstrantů zákaz ignorovala, při zákroku policie bylo sedm lidí zatčeno a jeden muž za nevyjasněných okolností postřelen (více o protestech zde).

Napětí vyvolává vedle kusých informací policie zejména to, že v oblasti, kde převládají černoši, tvoří místní policejní sbor téměř samí běloši. Smrt Browna přijelo do Fergusonu vyšetřovat asi padesát federálních agentů FBI.

Kvůli nekončícím střetům pak v pondělí ráno SELČ guvernér státu Missouri Jay Nixon uvedl, že do Fergusonu posílá členy Národní gardy. „Vzhledem k nekončícím koordinovaným násilným útokům na životy a majetek vysílám vysoce schopné muže a ženy Národní gardy státu Missouri, aby pomohli plukovníkovi Ronu Replogleovi (...) v obnovení míru a pořádku,“ stojí v prohlášení guvernéra.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.