Svědkyně, o kterou se Novák zajímal, je přitom v procesu klíčová. Pracovala totiž na finančním úřadě a potvrzuje, že Pitr na státu vymáhal vrácení daní.
Právě z toho obžaloba Pitra a další čtyři muže vinila. Pomocí fiktivních faktur se jim v pěti případech ze šesti podařilo vymoci po finančních úřadech 51 milionů korun. Jen Pitrovi je přisuzována škoda téměř 23,5 milionu korun.
"Nezlobte se, ale jistě chápete, že se k záležitosti nechci vyjadřovat," řekl Novák iDNES.cz. Návrh na podání kárné žaloby už padl, redakci to potvrdil mluvčí Nejvyššího správního soudu Pavel Trna.
Chtěl jsem, aby vypovídala pravdu, hájí se Novák
Novák údajně osobně navštívil Finanční úřad pro Prahu 3, kde žena pracovala. Když ale zjistil, že přestoupila jinam, jednal s ředitelkou úřadu a další vedoucí pracovnicí o tom, jak by měla svědkyně vypovídat. Podle předsedy Městského soudu v Praze Jana Sváčka Novák ředitelku požádal, aby dotyčnou zavolala.
"Soudce Novák mi věc vysvětlil tak, že svědkyni pouze vzkázal, aby vypovídala pravdu," odpověděl Sváček na dotaz, jak svou nezvyklou iniciativu Novák hájí.
Soudce měl na Finanční úřad vyrazit 21. února 2011, jen čtyři dny před jednáním soudu, který rozhodoval o obnově Pitrova procesu, ve kterém byl podnikatel odsouzen.
Novák tak podle šéfa soudu mohl porušit hned několik paragrafů zákona o soudech a soudcích. Konkrétně povinnost zdržet se všeho, co by mohlo narušit důstojnost soudcovské funkce nebo mohlo ohrozit důvěru v nezávislé a spravedlivé rozhodování.
"Jde o nestandardní postup, který může věc procesně zkomplikovat," řekl iDNES.cz Sváček. Pitrův obhájce Jan Křivánek potvrdil, že o věci jsou informováni také podnikatelovi advokáti ve Švýcarsku.
"Je samozřejmé, že v takové situaci má pan Pitr pochybnosti o tom, zda se v Česku může dočkat spravedlivého procesu," řekl iDNES.cz Křivánek. Je tedy pravděpodobné, že právě argumenty o možné podjatosti soudců použijí obhájci při snaze nevydat Pitra do Česka. Křivánkovi především vadí, že Novák svou aktivitu zatajil před stranami soudního sporu.
Problém má i jeden z přísedících
Problém má ale zřejmě nejen předseda soudu Novák. Jedním z přísedících u procesu o obnově řízení byl totiž pracovník někdejší Inspekce ministra vnitra (dnes Inspekce Policie ČR, pozn. red.) Martin Beneš, který se v roce 2000 údajně podílel na stíhání pražského vyšetřovatele Ivo Prokela. Ten se zabýval právě kauzou Tomáše Pitra.
Redakce iDNES.cz má k dispozici notářskou výpověď, kterou tento policista učinil a která obsahuje i klíčové tvrzení, že kvůli kauze Pitr na něj tlačil jeho nadřízený Zdeněk Janíček, který se později za záhadných okolností oběsil. Prokel jako vyšetřovatel nechtěl v roce 2000 Pitra obvinit, protože na to podle něj nebylo dost důkazů.
"Řekl, že bych to měl zvážit, protože věc je zájmová a v případě neodpovídajícího výsledku by to mohlo mít negativní dopad i na moji osobu," popsal v zápisu Prokel Janíčkův nátlak. Když policista nechtěl vyhovět, stal se prý cílem zájmu Inspekce ministra vnitra. Podle Prokela to byla jasná šikana, avšak uměle skrytá například pod záminku řízení motocyklu bez helmy.
"Veškerého řízení proti mé osobě se na Inspekci MV účastnil jistý Martin Beneš. Tím mám na mysli, že mne vyslýchal nebo byl přítomen výslechu inspekce. Zadržel mne a omezil na svobodě jak na chalupě, tak v mém bydlišti v Praze, předával mi sdělení obvinění," píše Prokel.
Spojení mezi Benešem a kauzou Tomáše Pitra Prokel vidí jednak v časové návaznosti své "neposlušnosti" a zájmu inspekce a také v tom, že Beneš mu údajně kontroloval všechny spisy, včetně toho Pitrova.
Stížnost na podjatost soud zamítl
Když Pitrovi obhájci na obě podezřelé skutečnosti poukazovali a tvrdili, že soud je v takovém případě podjatý, neuspěli. Jejich stížnost nedávno zamítl vrchní soud. Poté, co Sváček navrhl zahájit s Novákem kárné řízení, podali Pitrovi advokáti další stížnost, která se bude řešit tento týden. "Pokud nám nebude vyhověno, podáme proti rozhodnutí stížnost," řekl Křivánek.
Ministerstvo spravedlnosti na otázku, zda je normální, aby příslušník inspekce pracoval zároveň jako přísedící u soudu, nedalo jednoznačnou odpověď. "Pokud příslušník Inspekce Policie ČR vyšetřovatele kauzy projednávané u soudu prověřoval či vyšetřoval, avšak pro zcela jinou věc nijak nesouvisející s věcí projednávanou u soudu, je otázkou, jak velké jsou pochybnosti o poměru tohoto přísedícího k jinému orgánu činnému v trestním řízení, tedy právě k vyšetřovateli," uvedl tiskový odbor ministerstva.
"Samotný standardní výkon činnosti příslušníka IPČR by však nemusel být automaticky vnímán jako důvod pro vyloučení," dodalo ministerstvo.
Pitr po rozsudku do věznice nenastoupil a od června 2007 se začal skrývat v zahraničí, byl na něj vydán tuzemský, evropský a mezinárodní zatykač. Podnikatel se domáhal obnovy řízení, ale soudy to odmítaly.
Proti verdiktu podal i dovolání, které Nejvyšší soud rovněž odmítl. V červnu 2010 ale na základě stížnosti pro porušení zákona podané někdejší ministryní spravedlnosti Danielou Kovářovou nařídil znovu projednat návrh na obnovu řízení. Pitr také podal stížnost proti ČR k Evropskému soudu pro lidská práva.
