Autorka nového písma Radana Lencová s dětmi z frýdlantské školy

Autorka nového písma Radana Lencová s dětmi z frýdlantské školy | foto: Petr Topič, MAFRA

Písmo má být čitelné, to dnešní to moc nesplňuje, říká autorka Comenie

  • 2066
Už rok a půl se na třech desítkách českých škol učí nové písmo Comenia Script, které je výrazně jednodušší a podobá se tiskacímu. Ministerstvo v červnu rozhodne, zda experiment uspěl, či nikoli. "Děti mají větší motivaci ke čtení a psaní je baví," tvrdí autorka písma Radana Lencová.

Četl jsem názory některých učitelů a grafologů, že by se děti měly učit klasické písmo, které lépe podporuje myšlení. Myslíte, že na typu písma tolik záleží?
Pokud by mělo složité písmo souvislost s inteligencí, proč má třeba mnoho matematicky nadaných dětí problémy s psaným projevem a jsou často označovány za dysgrafiky? Je zvláštní dovědět se, že jednodušší písmo vede vlastně k negramotnosti. Měli bychom tedy přehodnotit dějiny? Především antické umění a filozofii - vždyť tehdy se psalo pouze jednoduchou velkou abecedou! Neškodilo by, aby se někteří dovzdělali v historii písma.

Prvňáci si psali dopisy už v listopadu, chválí písmo učitelka

Co říkáte na tvrzení kritiků, že dítě při psaní vaším nespojitým písmem nezapojí pravou hemisféru mozku?
Pokud sledujeme pohyb ruky při psaní u spojeného a nespojeného písma, tak je úplně stejný - musíme postupovat od jednoho písmena k druhému, abychom napsali slovo. U nespojeného písma se mění jen stopa tahu. Všimla jsem si, že každý grafolog má na nové písmo jiný názor. Proto pokud něco konzultuji s grafology, zjistím si nejprve, zda mají vystudovanou psychologii. Proto se raději obracím na odborníky - na dětské psychology z Filozofické fakulty UK v Praze.

Víte o nějakém podobném pokusu změnit písmo, které se ve školách používá desítky let?
U nás ne. Největší mezník byl v roce 1932, kdy se zrušil krasopis, přestalo se psát s přítlakem. Změny písma v šedesátých a sedmdesátých letech byly spíše estetického rázu, nikoliv praktické. Modernizace zastaralého školního písma probíhá i jinde, například v Polsku. V Německu před rokem začala velká debata o školní psací předloze, jelikož tam mají stejně jako u nás velké problémy s nečitelným písmem žáků.

Radana Lencová

Výtvarnice Radana Lencová (1975) v rámci svého doktorského studia na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze vytvořila projekt nového českého školního písma Comenia Script, které je nespojité a podobá se tištěné abecedě.

V roce 2010 rozjelo ministerstvo takzvané pilotní ověřování písma na třiceti školách. V červnu projekt skončí. Pokud ministerstvo písmo pro výuku schválí, bude nejspíš pro školy dobrovolné.

Jak vás vůbec napadlo, že uděláte úplně nové písmo?
Hlásila jsem se na doktorské studium a moje téma bylo Kaligrafie dnes - rukopisné písmo, zaměřené na současnost. Už roky předtím jsem si na zahraničních stážích kupovala písanky a všímala jsem si rukopisů cizinců, pak jsem je srovnávala s českým. Zjistila jsem, že píšeme nejen jinak, ale také že máme v psaném projevu celkově špatnou úroveň.

A proč tomu tak je? Protože nás to špatně naučili?
Učili nás písmu, které není úplně praktické a při větší rychlosti selhává čitelnost.  Ze svých průzkumů jsem vysledovala tendence ke zjednodušování písma u dospělých i dětí, už i na základní škole. Děti potřebují po sobě přečíst zápisky, ze kterých se učí, a potřebují to po nich přečíst i učitelé. Došlo mi, že je potřeba školní psací písmo zjednodušit, aby komunikace psaným písmem fungovala od začátku. Šla jsem tedy po funkci písma, po čitelnosti. Píšeme proto, abychom četli, ne abychom psali. Cvičit ruku si můžeme na čemkoli, můžeme háčkovat, plést, vyšívat, ale to nám nepomůže ke čtení. Potřebujeme čitelně psát. Pokud se to ve škole nenaučíme, hrozí, že budeme psát málo nebo vůbec...

Kde se vzal vzor písma, který se dosud používá ve většině českých škol? Dá se  říct, že u něj při snaze o estetiku šla samotná funkce školního písma stranou?
Klíč je v tom, že v 19. století, kdy se v Evropě začaly ustavovat psací vzory pro školy, byl zrovna v módě krasopis. A z něj se většinou vycházelo. Tvůrci vzorů jej pro školní psaní zjednodušili, někteří méně, někteří více, jiní vůbec. Někteří s krasopisem začali a záhy zjistili, že je pro děti příliš složitý a navíc nerozvíjí individualitu dětí. Krasopis totiž vyžadoval přesnou nápodobu vzoru. U nás jsme krasopisnou anglickou latinku přejali přes Rakousko a z ní se pak v 19. století vytvořily první návrhy na české školní písmo.
V roce 1932, kdy se zrušil krasopis, polevily i požadavky na přesnou nápodobu tvaru. Vázané písmo k zachování čitelnosti však potřebuje větší nápodobu i disciplínu než u písma nespojeného. Při čtení musíme dešifrovat každé písmeno ve slově, a pokud jsou například navazovací tahy dominantnější než samotná písmena, pak je písmo hůře čitelné.

Nové písmo má být hlavně funkční, říká autorka.

To je možná to, co vadí kritikům na vašem vzoru písma. Že moc vychází žákům vstříc a nevštípí jim disciplínu a trpělivost.
To je asi nepochopení. Každé písmo potřebuje disciplínu a řád. I v písmu Comenia Script se žáci musí soustředit na dobrý tvar písmene, na správné proporce písma a podobně. Je jedno, jestli se poté učí písmenka spojovat, nebo ne. Také v Comenia Scriptu platí, že pokud žák píše nepěkné tvary, píše pod linku nebo přetahuje, je to chyba a učitel ho opraví.

Napadlo vás, že byste místo úplně nového písma jen zásadně reformovala a zjednodušila to stávající tak, aby bylo čitelnější?
Stávající písmo by šlo zjednodušit asi do podoby, jak vypadalo v roce 1932. S tím bych ale nebyla spokojená. Pokud bych upravila i složitou velkou abecedu, stále by se jednalo o barokní princip psaní s navazováním a smyčkami. A právě tento styl psaní mi v průzkumech vyšel jako nejméně čitelný. Jaký by tedy mělo smysl v tom pokračovat? Naopak nejčitelnější a nejvíce funkční se mi ověřilo písmo nespojité, které odpovídá principům středověkého a renesančního psaní. A také proto, že umožňuje psát diakritická znaménka hned ke každému písmenu, ne až poté, co se dopíše slovo.

Předpokládám, že to si učitelé chválí, protože děti pak zapomenou na méně háčků a čárek.
Už po roce ověřování učitelé hlásili, že děti v psaní znamének chybují minimálně. Napsat znaménka nad písmenem ihned je naprosto přirozené a pro psaní pohodlnější. Navíc je zde další moment - žáci napsané slovo zároveň čtou. Bez diakritiky ho čtou nesprávně. Po prvním roce ověřování mnoho učitelů také potvrzuje, že díky jednoduššímu písmu se děti naučily mnohem rychleji i číst. Mají k tomu větší motivaci. Díky podobnosti psaného písma s tištěným písmem má dítě méně překážek, proces psaní a čtení se mu zdá srozumitelnější.

Ověřování na školách se chýlí ke konci, má skončit v červnu. Stěžují si učitelky i na nějaké problémy nebo nevýhody nového písma?
Čeká nás ještě zhodnocení celého druhého roku. Na žádné zásadní velké problémy jsme zatím nepřišli. Po roce jsem udělala úpravu několika písmen, například velkého J, aby se lépe odlišilo od malého l. Drobný detail pomohl, aby to děti lépe odlišily.

Pokud po skončení ověřování školy získají možnost zavést tohle písmo, myslíte si, že se z jeho používání stane masová záležitost?
Je potřeba, aby to písmo Comenia Script učili kvalitní učitelé, kteří o něj mají zájem. Pokud by přišel z ministerstva pokyn, aby ho učily všechny školy, nevím, zda by to bylo dobře. V principu by šlo o změnu k lepšímu, ale bylo by jistě mnoho těch, kteří by nové písmo učili z donucení, a tedy i špatně. Některé školy však na žádné doporučení nečekaly a otevřely s Comenia Scriptem další první třídy. Jejich učitelé prošli praktickým seminářem, který vedu na pedagogické fakultě v Praze.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video