Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Piráti pomáhají zbídačenému Somálsku, u pobřeží rostou města i platy

  12:04aktualizováno  12:04
Somálští piráti na jedné straně děsí mořeplavce proplouvající Adenským zálivem, na druhé straně ale jejich peníze stojí za ekonomickým rozvojem v některých částech chudého Somálska. Tvrdí to britský think-tank Chatham House, který k tomu došel na základě satelitních snímků, světelného znečištění a průzkumu platů.

Satelitní snímky centra somálského města Garowe z let 2002 (vlevo) a 2009. | foto: Chatham House

Autorka studie Anja Shortlandová použila k výzkumu denní satelitní snímky s vysokým rozlišením a zkoumala i noční světelné znečištění za posledních deset let. Zjistila přitom, že třeba v centrech jako je Garowe nebo Bosaso v somálském regionu Puntland, kde piráti vesměs sídlí, světelné znečištění výrazně vzrostlo.

Somálští piráti

Somálští piráti začali přepadat lodě v 80. letech 20. století. Většinou se rekrutovali z řad rybářů a tvrdili, že chtějí zabránit nelegálnímu rybolovu a přivážení odpadu k pobřeží. V 90. letech se začalo pirátství rozvíjet, lodní společnosti začaly za zajatá plavidla platit výkupné. Tehdy to byly desítky tisíc dolarů, teď jsou to stovky tisíc i miliony.
K nejnebezpečnějším na světě patří vody kolem Afrického rohu v Adenském zálivu. Mezinárodní společenství kvůli nim vyslalo před pár lety do oblasti bojová plavidla s cílem ochránit obchodní lodě na významné dopravní tepně. Nicméně bukanýři drží v zajetí asi 40 plavidel a 400 rukojmích, píše BBC.
Piráty jsou většinou mladí Somálci z chudých oblastí, z nichž mnozí mají zkušenosti i z obchodních lodí. Obyvatelé regionu Puntland na severovýchodě Somálska, odkud většina novodobých pirátů pochází, o nich říkají, že vedou opulentní život v zemi, kde téměř polovina obyvatelstva závisí na potravinové pomoci.
Somálsko nemá od začátku 90. let funkční vládu a stát je rozložen na několik regionů s vlastními přechodnými vládami, které si s piráty neporadí. Jednu z nejchudších zemí světa navíc sužuje hladomor a ozbrojenci z islamistického hnutí al-Šabáb.

To nasvědčuje mnohem většímu používání elektřiny díky ekonomickému rozvoji, píše ve studii a zároveň upozorňuje, že napříč dalšími částmi zbídačeného Somálska naopak využívání elektrické energie klesá, a to kvůli vyšším cenám nejen energie, ale i potravin a nekončícím bojům (celou zprávu si v angličtině můžete přečíst zde).

Denní snímky pak ukazují, že třeba město Garowe se v letech 2002 až 2009 téměř dvojnásobně rozrostlo a objevují se v něm kromě množství nových či opravených domů i industriální a komerční budovy. V ulicích také parkuje mnohem více automobilů, píše televize BBC na svém webu.

Na únosu jedné lodi vydělá až sto lidí

Průměrné výkupné za unesenou loď přitom vynese tolik, co export asi 16 500 kusů dobytka. A držení rukojmí (třeba v roce 2010 jich bylo 1 016) přináší práci místním kuchařům i obchodníkům. Pro zajištění jediné unesené lodi je zapotřebí až sto lidí, vypočítal list The Financial Times.

 "Vypadá to, že pirátství vedlo k rozsáhlému ekonomickému rozvoji," říká Anja Shortlandová s tím, že bukanýři svou živností stojí i za navýšením místních platů v některých oblastech a vnesení alespoň jakési stability na některých místech jinak zcela nefunkčního státu.

Zároveň ale s sebou nese i negativní stránky jako třeba vysokou inflaci potravin. Kromě toho piráti dle Shortlandové investují peníze jen někde. Na pobřeží, kde přitom také působí, se už moc peněz z jejich lupu nedostane.

Nejvíce z pirátství profitují už zmíněná města Garowe a Bosaso. Kupříkladu Garowe je centrem pirátského regionu a piráti tam prý rádi vyhledávají a najímají rybáře kvůli navigaci. Bosaso zase slouží jako přístav, kterým k pirátům proudí vybavení jako komunikační technologie, lodní motory a zbraně.

Bosaso se svou pověstí města v obrovském rozvoji je atraktivní lokalitou pro úspěšné (dřívější) piráty k investování jejich nově nabytého bohatství do obchodu nebo pozemků, vysvětluje Shortlandová ve studii.

Skoncovat s piráty ano, ale ne násilně

Na závěr varuje, že s pirátstvím je navzdory tomu třeba skoncovat, protože i když menší skupiny lidí na bukanýrství profitují, nedá se to srovnat s tím, jakou cenu platí mezinárodní společenství za boj s pirátstvím.

Fotogalerie

To přišlo jen v roce 2010 včetně permanentní flotily v Adenském zálivu na 7 - 12 miliard dolarů. Zatímco na výkupném piráti vydělali na 250 milionů dolarů a i kdyby všechny peníze z lupu byly použity pro blaho místních komunit, bylo by mnohem levnější tento zdroj příjmu nahradit něčím jiným.

Je ale zapotřebí promyšleného řešení, které nebude mít těžiště na moři, ale na souši. A to by nemělo být násilné. Kromě zvýšení chudoby v oblasti by hrozilo, že by piráti mimo jiné mohli začít více spolupracovat s islámskými radikály z al-Šabábu a nakonec tak financovat ještě větší regionální nestabilitu a teror. Navrhuje proto nabídnout lokálním komunitám lepší alternativu výdělku než pomoc pirátům. Ti se totiž bez místních obejdou jen těžko.

Garowe (červená značka) a přístavní město Bosaso v Adenském zálivu

Garowe (červená značka) a přístavní město Bosaso v Adenském zálivu







Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Svědek natočil zásah policie po útokuv Barceloně
Jindy rušná barcelonská třída La Rambla je po teroru prázdná

Vždy rušná barcelonské metropole tepna La Rambla se po čtvrtečním odpoledním teroristickém útoku téměř vylidnila. Policie ji uzavřela, aby našla útočníka nebo...  celý článek

Teroristický útok v centru Barcelony vyvolal paniku  (17. srpna 2017)
Při teroristickém útoku v Barceloně zemřelo 13 lidí, raněných je přes 100

V centru Barcelony najela ve čtvrtek navečer dodávka do davu lidí. Katalánská policie už potvrdila, že šlo o teroristický útok. Před půl devátou večer...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.