"Poté, co při své dlouhé pouti do hloubi vesmíru minula Mars, se sonda dostala do míst, kam se dosud nikdy nedostalo nic vyrobené lidstvem," uvedl ředitel pro výzkum sluneční soustavy NASA Colleen Hartman.
NASA obdržela poslední signál 22. ledna 2003 ze vzdálenosti 12,23 miliardy kilometrů od Země, což je 82krát větší vzdálenost než mezi Zemí a Sluncem. Další osud sondy je podle odborníků těžké určit.
Pionner 10 - vesmírný průkopník
"Bytosti, které vypustily tuto automatickou sondu, žijí v planetární soustavě určené nejbližšími pulsary. Soustava se skládá z devíti planet, přičemž na třetí nejbližší Slunci byl zkonstruován tento létající přístroj," zní začátek obrázkového vzkazu na pozlacené destičce, kterou sonda nese.
"Jednotlivá tělesa jsou od sebe různě vzdálena. Inteligentní tvorové, kteří obývají třetí planetu, žijí v párech a zde jsou jejich podobizny," tak by měli vyleptaným obrázkům rozumět inteligentní mimozemšťané.
Destička byla připevněna na nosník antény americké vesmírné sondy Pioneer 10, která odstartovala z floridského mysu Canaveral 3. března 1972. Přinesla mnoho vědeckých poznatků.
Průkopnický úkol sonda splnila na jedničku. Proletěla pásmem planetek za drahou Marsu a jako vůbec první důvěrněji prozkoumala planetu Jupiter. Koncem roku 1973 kolem něho proletěla skoro třikrát blíž, než je ze Země na Měsíc, přičemž změřila silné magnetické pole a pořídila přes 300 snímků planety a některých jejích měsíců.
Tím její mise formálně skončila, nicméně sonda "žila" dál. Urychlena Jupiterovou gravitací na rychlost 22,4 kilometru za vteřinu, což bohatě stačí k překonání přitažlivosti Slunce, překročila v říjnu 1986 dráhu nejvzdálenější planety Pluta (necelých šest miliard kilometrů od Slunce) a vydala se do vzdálenějšího vesmíru.
Sonda se vychýlila z dráhy
V prosinci 1992 pozemské řídicí středisko NASA zaregistrovalo neočekávanou odchylku dráhy Pioneera, což mohla podle odborníků způsobit dosud neznámá, desátá planeta Slunce - její existenci vědci už léta ani nevylučují, ani nepotvrzují.
K poslednímu březnu 1997 bylo pravidelné rádiové spojení se sondou rozvázáno (z finančních, nikoli technických důvodů). O deset měsíců později pak přestala být nejvzdálenějším pozemským tělesem, když ji předhonil sice pozdější, zato rychlejší Voyager 1.
Zatím naposledy zachytila signály Pioneera 10 koncem dubna 2001 radarová stanice v Madridu. V té době už jeho jaderné baterie dávaly sotva desetinu původního výkonu, přesto se s nimi sonda dovolala ze vzdálenosti jedenácti miliard kilometrů...
A pokud by se někomu tahle distance zdála úžasná, pak snad jen na Zemi. V kosmických rozměrech je to méně než nic - zatímco kresby na plaketě mají "vydržet" 400 tisíc let, v nejbližších 10 miliardách let se Pioneer 10 výrazněji nepřiblíží k žádné hvězdě, natož planetě!
Kdyby tudíž předtím náhodou na "něco" narazil, muselo by jít o stopu civilizace pravděpodobně již zaniklé. Což však za nějakou dobu začne platit i obráceně - zaniklá bude planeta, která ho vyslala...
 Vesmírná sonda Pioneer 10 byla vypuštěna z floridského mysu Canaveral 3. března 1972. |
