Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Necítím se odlišná, tvrdí Pákistánka. Jako jediná pilotuje bitevník

  14:32aktualizováno  14:32
Šestadvacetiletá Ajíša Farúková se živí poněkud netradiční profesí. Rodačka z pákistánské provincie Pandžáb totiž tráví čas za kniplem armádního bojového letounu. Je v současnosti jedinou ženou v jihoasijské islámské republice, která má povolení k přímé účasti v bojových akcích.

Šestadvacetiletá Ajíša Farúková je jedinou ženou, která se v pákistánské armádě může přímo účastnit bojových operací. | foto: Reuters

"Necítím se nijak odlišná," tvrdí Farúková, přestože její štíhlá postava mezi statnými mužskými těly zaujme na první pohled. "Všichni tu děláme to samé, všichni bombardujeme stejně precizně," vysvětluje žena, jíž zpod letecké přilby vylézá tradiční šátek muslimských žen.

Fotogalerie

Farúková není jedinou ženou v pákistánském letectvu, do kabiny bitevníků tam usedá pravidelně ještě pět dalších pilotek. Žádná z nich ovšem ještě nemá kvalifikaci k tomu, aby mohla přímo zasáhnout do boje.

V uplynulých deseti letech mělo stejnou kvalifikaci jen 19 Pákistánek. Pozemních operací se ženy nesmějí účastnit vůbec, což ovšem není ani zdaleka pouze výsadou Pákistánu.

Postavení žen se v Pákistánu v posledních letech zlepšuje, třeba se sousedním Afghánistánem je nesrovnatelné. Čím dál více žen se díky tomu hlásí i do ozbrojených složek. Teď jsou jich asi čtyři tisíce, pracují zejména v kancelářích nebo na vojenských marodkách. Přímo u letectva jich slouží 316, což je třikrát víc než před pěti lety.

Nadějné pilotky často odradí rodina

Když Farúková před sedmi lety řekla své matce, že se chce stát armádní pilotkou, byla v rodině za hlupáka. Ovdovělá matka proti vojenské kariéře své dcery tvrdě protestovala.

Právě tlak rodiny často odradí Pákistánky od posledního kroku k tomu, aby usedly v kokpitu bitevníku. Většina jich proto skončí u pomalejších strojů. Zajišťují třeba transporty vojáků po území 180milionového státu. Ty nejlepší však působí i v elitních protiteroristických jednotkách.

"Kvůli teroristickým hrozbám a geografické poloze naší země musíme být stále na nohou," vysvětluje Farúková, proč se pro kariéru v armádě rozhodla. Naráží tím na problémy v sousedním Afghánistánu, odkud se postupně stahuje většina zahraničních sil (více o Afghánistánu čtěte zde). A komplikované vztahy má Pákistán i s Indií, s níž se pře o území Kašmíru (více o sporu s Indií zde).

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Francouzský prezident Emmanuel Macron se svým ukrajinským protějškem Petrem...
Macron mírotvorce. Francouzský prezident chce ukončit boje na Ukrajině

Francouzský prezident Emmanuel Macron se chce podílet na obnovení míru na Ukrajině. Na příští schůzce takzvané normandské čtyřky, tedy nejvyšších představitelů...  celý článek

Brazilský prezident Michel Temer. (31. srpna 2016)
Brazilského prezidenta obvinili z korupce, hrozí mu dvanáct let

Brazilská prokuratura obvinila prezidenta Michela Temera z přijímání úplatků. Podle AP jde o první případ, kdy úřadující hlava státu největší latinskoamerické...  celý článek

Syrský prezident Bašár Asad prohlásil, že zahraničnímu spiknutí země nepodlehne.
Bílý dům: Asad chystá další chemický útok. O ničem nevíme, zní z Kremlu

Syrský režim Basára Asada podle Spojených států možná chystá další útok chemickými zbraněmi, který provedl na počátku dubna v Chán Šajchúnu. V prohlášení to v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.