Rozsáhlé dvoutýdenní manévry NATO Air Meet, kterých se účastní zhruba stovka letounů z šestnácti zemí, začaly na norském poloostrově Orland v sobotu.
Čeští piloti se cvičných misí účastní na strojích L-159 z letecké základny v Čáslavi a s letounem An-26 ze základny dopravního letectva ve Kbelích.
"Úkolů bude celá řada. Největší pozornost bude zaměřena na společné letecké operace," konstatoval velitel české části cvičení Libor Štefánik. Čeští piloti tak budou spolupracovat s kolegy na letounech F-16, F-18, Tornado, Phantom F-4 nebo Mirage F-1 a posádkami nejrůznějších typů vrtulníků.
Čeští piloti se podle Štefánika zapojí především do operací na ochrana pomalu letících letounů a v dalších dnech pak i do cvičných misí při ničení pozemních cílů fiktivního nepřítele.
Poprvé se navíc Češi zúčastní i nočních misí. "Naši piloti jsou na cvičení připraveni. Ti nejzkušenější budou samozřejmě létat nejtěžší úkoly. Ti nejméně zkušení se účastní pouze plánování misí, při kterém sbírají zkušenosti. Letových akcí se zatím účastnit nebudou," konstatoval Štefánik.
Námětem cvičení je udržování míru
Scénář celých manévrů vychází z občanské války, která probíhala na území fiktivní "Čtvrté Federace" a po níž byla federace rozdělena na dvě země. Do oblasti byly vyslány jednotky, které mají za úkol nastolit a kontrolovat mírový proces, dohlížet na dodržování zbrojního embarga, pomáhat při zakládání nové vlády a obnovení původní federace.
"Potřebujeme provádět náročná letecká cvičení, jenž se budou rovnat reálným podmínkám,abychom mohli včas a společně čelit případným hrozbám, které mohou kdykoliv nastat," řekl velitel cvičení Finn Kristian Hannestad.
Každoroční letecké manévry NATO Air Meet patří tradičně k nejrozsáhlejším cvičením Severoatlantické aliance. Česká republika se poprvé do cvičení zapojila v roce 2002, kdy se čeští vojáci podíleli na plánování misí a působili jako pozorovatelé.
O rok později se manévrů na polském území poprvé zúčastnili i piloti na šesti letounech L-159. Loni se pak piloti z Čáslavi zapojili do NATO Air Meet v Turecku.
Příprava na letošní manévry trvala rok
Na letošní cvičení v Norsku se začali čeští piloti i obslužný personál připravovat hned po návratu z turecké letecké základny Konya. Kvůli složitým klimatickým podmínkám, které v Norsku panují, museli vojáci doplnit speciální vybavení letounů.
Z velké části se totiž cvičné mise odehrávají nad Severním ledovým oceánem. Jakékoli podcenění přípravy a hlavně nedostatečné vybavení záchrannými prostředky v případě katapultáže by podle velitele české části cvičení Libora Štefánika mělo katastrofální následky.
Teplota moře se totiž u pobřeží v současnosti pohybuje kolem 10 stupňů Celsia. "V tomto prostředí by pilot bez patřičného vybavení přežil jen několik minut," konstatoval Štefánik.
Piloti tak mají v letounech takzvané nouzové balíčky, které jsou umístěny v katapultážní sedačce pilota. Kromě signálních raket, pitné vody, nože, rybářských potřeb, léků, stroboskopu a dalších věcí, obsahují i nafukovací člun.
Do Norska odletěli vojáci i se speciálními suchými pilotními neoprény, které zabezpečí přežití i v ledové vodě. "Snad největší pozornost při výběru byla věnována kvalitní záchranné vestě, která se po dopadu na vodní hladinu automaticky aktivuje," řekl Štefánik.
Pro případ nouzového opuštění letounu jsou navíc piloti vybaveni vysílačkou, která přes satelit udává jejich polohu. "Tato stanice má v sobě integrovaný GPS, díky kterému se čtverec pro vyhledání posádky záchranným týmem zmenšil na pouhých 100 krát 100 metrů," popsal vybavení Štefánik.
