ČTĚTE TAKÉ |
V nenápadném městečku Linköping nedaleko Stockholmu se testuje špičková válečná technika, mimo jiné i stíhačky Jas-39 Gripen.
Práce pilota: spousta papírů a kávy
Letci se každé ráno setkávají v zasedací místnosti u ranní kávy. "Káva je pro pilota důležitější než palivo," vtipkuje Mike o denním režimu v agentuře.
"Práce pilota, to je především papírování," říká. "Ráno se tu sejdeme, probereme plán, počasí, pijeme kávu a vyplňujeme spoustu papírů. Kdo si myslí, že piloti jsou většinu času ve vzduchu, dost se plete. Většinou se to číslo pohybuje kolem 130 hodin ročně. To už je docela dost," říká.
Záleží ale na tom, kde konkrétně cvičení probíhá. "Pokud půlku času strávíte tím, že letíte na místo výcviku, máte sice hodin hodně, ale nic moc neděláte," dodává.
Jako v gripenu
Pilotem se většinou stávají profesionální vojáci. Ale není to podmínkou. "S náborem se začíná prakticky hned po střední škole. Jedním z prvních testů, kterým musí zájemci projít, je cvičení v centrifuze, kterou místní středisko disponuje.
Centrifuga je vlastně obrovská koule upevněná na dlouhém rameni, která je schopna docílit až 15 g. "Na to sháníme dobrovolníky," zažertoval Bengt Lintke, bývalý pilot, který je nyní v Gripen International zodpovědný za český program.
Každý pilot musí projít zkouškou v centrifuze minimálně jednou za pět let. Testovací piloti v Linköpingu se sem ale dostanou mnohem častěji. "Bohužel," dodává Mike, na kterém je vidět, že si kolotoč, který na 9 g zrychlí během pár sekund, příliš neužívá.
Uvnitř to vypadá jako v opravdové stíhačce. Jsou tu všechna tlačítka, všechny páky, i když některé z nich nefunkční.
Devět g bolí
"Devět géček bolí. Snažíme se jim vyhnout. Člověk cítí obrovskou tíhu. V podstatě to znamená, že vaše čtyřkilová hlava má najednou kilogramů 36. Jste sotva schopni pohybu, ale mysl je naprosto čistá. Musí být," popisuje další pilot Per.
Výcvik probíhá pod přísnou kontrolou. Pilota v centrifuze sleduje na záběrech z kamery učitel. Jeho EKG hlídá lékař a u třetího počítače sedí technik.
Lidé bez výcviku snesou bez rizika přetížení 5 g. Pro vyšší zátěž už ale musí být cvičeni. Jinak může dojít k vážnému poškození zdraví s celoživotními následky.
"Zavřeme je do centrifugy a vidíme, jestli tito kluci mají vůbec fyzicky na to, aby mohli být piloty," popisuje Mike první kroky na dráze pilota. Kdo projde, může být zařazen do výcviku. Vyhráno ale nemá. Pokud neudělá během určené doby další testy, končí.
Dokonalou kopií kokpitu je simulátor PETRA. Tam ale zase chybí pocit z letu. Sedadlo je pevně připoutáno uprostřed polokoule, na jejíž vnitřní stěnu se promítá krajina, nad kterou pilot "letí".
Výcvik na simulátoru je povinný. Kromě chybějícího pocitu přetížení je iluze dokonalá. "Můžeme si naprogramovat, jakou krajinu chceme. Nyní tu máme start z letiště v Linköpingu. Není ale žádný problém to změnit," vysvětluje místní technik.
"Trenažér používáme povinně, přestože ne každý tuhle formu výcviku považuje za nejšťastnější nápad. Je to stále jen iluze. Pilot tu jedná jinak, než když sedí ve skutečném letadle. Není pod stresem a ví, že se mu nemůže nic stát. To jeho reakce ovlivňuje," vysvětluje Bengt Littke a dodává, že stejný trenažér mají i čeští piloti na základně v Čáslavi.
Rozhoduje i délka lýtka
Najít dobré piloty je pro FMV stále těžší. "Lidé tráví většinu času u internetu a na to, aby se stali pilotem stíhačky, zkrátka fyzicky nemají," říká tisková mluvčí Gripen International Anne Lewis-Olssonová.
Perfektní fyzička je naprosto nutnou podmínkou pro létání se stíhačkou. Na druhé straně není nijak omezeno, v jakém věku by měl pilot skončit.
"Pokud zvládáte testy, můžete létat, jak dlouho chcete," říká Bengt Littke. Pilotem navíc nemůže být každý, kdo má dobrou kondici. Pilot musí být chladnokrevný, rozhodný, ale jsou na něj kladeny ještě další nároky.
Piloti jsou spíš menší. Nesmí vážit víc než 90 kilogramů. Měří se jim například i délka lýtka, aby se do poměrně stísněného kokpitu vešli. Musí mít perfektně spravené zuby, aby při velkém přetížení v kabině letadla nedošlo k problémům.
Pilotem je i manžel tiskové mluvčí Gripenu Anne. "Strach jsem o něj nikdy neměla. Víc se bojím, když jezdí autem," říká. "On sám tvrdí, že je to nejkrásnější povolání na světě."
Tento článek vznikl ve švédském Linköpingu díky pozvání společnosti Gripen International.