| DALŠÍ AKTUÁLNÍ INFORMACE |
| Pilip s Bubeníkem dorazili do Prahy |
| Castrovy vězně přijme Václav Havel |
| GLOSA: Hvězda zapadla v Karibském moři |
| Nemohli tomu uvěřit |
| ANALÝZA: Vítězové a poražení |
Jaké jsou pocity při prvním příletu do Paříže?
Pilip: Hrozný štěstí! Nechtěli jsme tomu ani věřit, že se to povede.
Kdy jste se dozvěděli, že jste volní?
Pilip: To, že nás propustí, nám řekli až pět minut před startem letadla. Celou dobu jsme si mysleli, že se to ještě může zvrátit. Až když jsme zahlédli z letadla Evropu, tak jsme věděli, že to je za námi. V tu chvíli jsme si uvědomili, co to je svoboda a jak málo si jí vážíme.
Pilipová: Celou dobu po tom, co nastoupili do letadla, oba dlouho mlčeli, až teprve po několika dlouhých minutách se rozpovídali.
Bubeník: Měli jsme hodně co říci. Vždyť jsme byli několik týdnů v izolaci a neměli si s kým povídat.
Pilip: Rozrhl se pytel se zážitky.
Co bude ten nejhorší zážitek, na jaký budete vzpomínat po celý život?
Bubeník: Asi to byla chvíle, kdy přede mne položili obvinění, na základě kterého jsem měl být odsouzen na 20 let.
Pilip: Hrozný byl pocit, kdy nevíte, co se s vámi děje, kdy vás vozí z jedné vesnice do druhé tajná policie. Na to nikdy nezapomenu. Ve věznici s námi zacházeli slušně, i když byly výslechy tvrdé, v žádném případě nepoužívali násilí. Tlak byl spíše psychologický. Když přijela manželka, velmi mě to povzbudilo. V tu chvíli jsem věděl, že svět na nás nezapomněl.
Bubeník: Nejhorší byly týdny izolace, kdy já jsem ani neuměl španělsky a nemohl jsem si říci ani o vodu. Představte si situaci, kdy vás ráno naloží rychle do auta a pak nevíte, co s vámi dělají a nemáte možnost to nějak ovlivnit.
Pilip: Dostávalo se nám dobré lékařské péče. Do posledního dne jsme si ale nebyli jisti tím, co s námi bude. Když jsem měl možnost se na pár minut setkat s manželkou, museli jsme mluvit velmi opatrně a to, co jsme chtěli říci, kódovat.
Pilipová: Někdy jsme si až nerozuměli.
Pilip: V tom, že jsme nakonec byli osvobozeni, sehrála mimořádnou roli delegace Petra Pitharta a Meziparlamentní delegace. Kdo měl větší podíl, se nedá říci, jedna bez druhé by to měla velice těžké. Nepřijeli jsme porušovat zákony Kuby. Po tom, co nám ale vysvětlili, že jsme je porušili, tak jsme to uznali.
Bubeník: Vážíme si lidí na Kubě, co pracují v organizacích pro lidská práva.
Co si myslíte, co za tím bylo, proč jste byli uvězněni?
Bubeník: Byla to shoda náhod, jednou z věcí bylo podle nás i to, že nastoupil do funkce nový americký prezident.
 Ivan Pilip se ženou a Jan Bubeník v Paříži na letišti po 25 dnech, které strávili v kubánské věznici, 6. února 2001 |
