Bývalý ministr financí Ivan Pilip (25. listopad 2013)

Bývalý ministr financí Ivan Pilip (25. listopad 2013) | foto: Petr Topič, MAFRA

Zmrazení daní je výraz bezmocnosti. Vláda musí jednat hned, říká Pilip

  • 303
Daňové moratorium, na němž se shodli Bohuslav Sobotka a Andrej Babiš, je výraz bezmoci, uvedl člen poradního týmu lidovců Ivan Pilip v rozhovoru pro MF DNES. Vláda by prý o změnách daňového systému měla rozhodnout co nejdříve. Nesouhlasí ani s přístupem ČSSD k restitucím, jejichž zrušení by podle něj znamenalo nové znárodnění.

Bývalý ministr školství a financí Ivan Pilip se před časem znovu objevil na scéně jako člen poradního týmu KDU-ČSL. Návrat do politiky však neplánuje.

V lidoveckém týmu se účastní vyjednávání s potenciálními koaličními partnery, především o ekonomických otázkách. Po jednání s ČSSD nabyl dojmu, že se strana významně posunula a je nyní racionálnější, což však prý nepotvrzuje téma církevních restitucí a v některých ohledech také přístup k daňovým otázkám.

Velký rozhovor s Ivanem PilipemČtěte ve středu, 27. 11.

MF DNES v počítači
MF DNES pro iPad a iPhone

Pilip se v rozhovoru dotkl citlivého tématu církevních restitucí. Ty by ráda změnila ČSSD i ANO, nicméně lidovci s tím nesouhlasí. Pilip jde ve svém názoru ještě dále. "Zákon je schválen a potvrzen Ústavním soudem, smlouvy jsou podepsány. A kdyby se přijal nějaký nový zákon, což si dovedu jen obtížně představit, tak se to fakticky rovná novému znárodnění," uvedl.

To, že Bohuslav Sobotka učinil z restitucí velké volební téma, je proto podle Pilipa chybou a ČSSD na to doplatí.

Skeptický je také k dalším návrhům sociální demokracie a hnutí ANO, jako je například progresivní zdanění či zavedení registračních pokladen. Je však ochoten tyto návrhy potenciálních koaličních partnerů brát jako daň za pozitivní změny v jiných oblastech.

Dohodu Andreje Babiše a Bohuslava Sobotky na dvouletém daňovém moratoriu nepovažuje za dobrý nápad. Je to podle něj výraz bezmocnosti, nikoli stabilizace.

"Vláda o podstatných věcech musí rozhodnout v prvních dvou letech svého fungování - třetí rok to totiž teprve začne působit a čtvrtý rok už jsou volby, takže vláda si nemůže říct, že se dva roky bude koukat kolem - účinek změn by tak přišel až na konec volebního období a to nedává smysl," uvedl Pilip.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video