Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zločinci minulosti se vrátit nesmějí, znělo při vzpomínce na únor 1948

  12:17aktualizováno  19:15
Pro vzdělaného člověka je nutné, aby se zabýval věcmi veřejnými, prohlásil předseda Pražského akademického klubu 1948 Jiří Navrátil při pietním aktu k připomenutí 66. výročí pochodu studentů, kteří se vzepřeli převzetí moci komunisty. "Zločinci minulosti se vrátit nesmějí," burcoval místopředseda Senátu Přemysl Sobotka.

Pochod na Pražský hrad u příležitosti 66. výročí komunistického převratu v únoru 1948. (25. února 2014) | foto:  Michal Šula, MAFRA

Pietní shromáždění se uskutečnilo v pražské Nerudově ulici v místech, kde policisté 25. února 1948 zabránili pochodu studentů na Pražský hrad. Tam chtěli vyjádřit podporu prezidentu Edvardu Benešovi a apelovat na něj, aby nepřijímal demise ministrů demokratických stran, což umožnilo převzetí moci komunisty.

Únor 1948

Po únorovém převratu 1948, který byl za minulého režimu nazýván jako Vítězný únor, se Československo dostalo na jednačtyřicet let do područí Sovětského svazu. V letech 1948 až 1989 prošlo věznicemi komunistického Československa přes 262 tisíc politických vězňů.

Při zatýkání, ve vězení a v táborech nucených prací zahynulo 2 500 až 3 000 lidí. Oficiálně bylo pro protikomunistickou činnost odsouzeno a popraveno 241 lidí, poslední v listopadu 1960.

"Z více než 40 tisíc vysokoškoláků komunisté po únoru 1948 vyhodili přes 10 tisíc, více než čtvrtinu," řekl Navrátil, jeden z pamětníků pochodu na Hrad. Zdůraznil, že jeho slova nejsou určena účastníkům piety, ale hlavně komunistické poslankyni Martě Semelové, která tvrdí, že studovat mohl za komunismu každý.

Rektor ČVUT Petr Konvalinka ve svém vystoupení popsal dobu komunistické vlády v Československu jako čas, "syn udával otce a matka dceru".

Místopředseda Senátu Sobotka upozornil, že současná únava lidí z politiky spolu s pokřikem extremistů a liknavostí médií nahrávají tomu, aby část veřejnosti naslouchala komunistům. "Nesmíme dopustit, aby se to opakovalo," řekl místopředseda Senátu.

Vzkaz prezidentovi u sochy T. G. Masaryka na Hradě

Fotogalerie

Na rozdíl od roku 1948 účastníci letošní piety u desky připomínající pochod studentů došli až na Hradčanské náměstí k soše prvního československého prezidenta, kde student Šimon Heller a starosta Spolku českých právníků Všehrd Jan Formánek přečetli výzvu nazvanou Vzkaz prezidentovi.

Je původně adresován T. G. Masarykovi, ale formulován tak, aby si z něj něco vzal i současný prezident Miloš Zeman.

"Z tvořivých sil minulosti je třeba vyzvednout zejména mravní sílu, potřebnou k obraně pravdy a demokracie," píše se ve výzvě, která končí slovy: " A za rok zase nashledanou, pane prezidente!"

Ocenění pro odbojáře prot komunismu

V den vyročí 25. února 1948 získala ocenění trojice politických vězňů, kteří se v padesátých letech zapojili do protikomunistického odboje. Pamětní medaile a dekrety obdrželi pětaosmdesátiletá Růžena Popílková, její vrstevník Vladislav Palát z Českého svazu bojovníků za svobodu a třiaomdesátiletá Marie Susedková. Udělila jim je komise pro ocenění účastníků protikomunistického odboje.

Popílková byla odsouzena na čtyři roky za to, že působila v odbojové skupiny Bohumila Eliáše, která operovala v letech 1950 až 1958 na Chrudimsku. Pomáhala ukrývat její členy včetně svého otce a zprostředkovávala jim vzkazy ze zahraničí.

Palát se zapojil do činnosti skupiny svého bratra Jaromíra, která se v letech 1948 až 1950 zaměřila na shromažďování zbraní pro případný státní převrat. Dělal spojku, jako zaměstnanec zbrojovky obstaral také její plány se záměrem zmocnit se zbraní ze skladu Lidových milicí. Odsouzen byl na 15 let za velezradu, jako vězeň musel pracovat v uranových dolech.

Za velezradu byla na pět let odsouzena i Susedková, která dělala spojku v odbojové skupině Jana Hudce v roce 1949. Skupina se zaměřila na šíření více než tisíce letáků, opatřování zbraní vysílaček a převáděčství. Susedková navíc pomáhala ukrývat dva členy skupiny včetně svého bratrance. Odsouzena byla také jako Palát ke ztrátě občanských práv a konfiskaci majetku.

Happening BEZ komunistů.cz v centru Prahy

V podvečer se na pražském Staroměstském náměstí uskutečnil ještě happening Bez komunistů.cz se světelným řetězem za oběti komunistického režimu. Podle ČTK dorazily tři stovky lidí.

"Nejvíc nás trápí apatická veřejnost. Ta lhostejnost, apatie, letargie lidí, kterou se nám nedaří snadno prorazit. Lidem je v podstatě jedno, že komunisté mají velmi silné postavení v naší společnosti a dokonce čím dál silnější," řekl Petr Marek z platformy Bez komunistů.cz.

Život v komunismu připomněla klec uprostřed náměstí. Lidé na happeningu zapálili svíčky směřující symbolicky od Staroměstské radnice až k paláci Kinských a drželi se za ruce. Oběti uctili minutou ticha. Mezi účastníky akce byla bývalá šéfka Sněmovny Miroslava Němcová z ODS, předseda Liberálně ekologické strany, exministr životního prostředí Martin Bursík, režisér Václav Marhoul i herec Ondřej Vetchý.

Vetchý považuje za selhání demokratických stran, že umožňují komunistům se tak široce prezentovat. "Přišel jsem na to, že slušní, vzdělaní a čestní lidé bez ochoty převzít osobní odpovědnost a bez osobní odvahy jsou k ničemu. Je-li někdo vzdělaný, slušný a čestný je to málo. Prosím, buďte i stateční," řekl.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.