Bývalí vězni koncentračního tábora na pietní akci k 70. výročí osvobození...

Bývalí vězni koncentračního tábora na pietní akci k 70. výročí osvobození Osvětimi (27. ledna 2015) | foto: Reuters

„Na ty hrůzy nejde dodnes zapomenout.“ Osvětim si připomněla osvobození

  • 232
Osvětim (Od zpravodaje iDNES.cz) - V Polsku si připomněli 70. výročí osvobození Osvětimi. S krátkým proslovem nejprve vystoupil polský prezident Bronislaw Komorowski, následně tři přeživší. Po modlitbách bývalí vězni i političtí představitelé z celého světa zapálili u památníku v Birkenau svíčky.

Hlavní stan přímo před branou smrti do Osvětimi, kde se odehrává oficiální část piety, se začal zaplňovat už kolem druhé hodiny odpoledne. Přesně v půl čtvrté po krátkém úvodu, o který se postaral smyčcový kvartet, před přítomné předstoupil polský prezident Bronislaw Komorowski.

„Stojíme na místě, kde byl zabit přes milion lidí. Na místě, které nám připomíná nacistické hrůzy. Každý z vás je nejdůležitější součástí dnešního výročí,“ prohlásil Komorowski. Připomněl nástup nacistů a jejich plán na vyhlazení nejprve polské inteligence a pak všech Židů.

„Auschwitz je vzpomínkou na holokaust, na zranění, které je stále čerstvé. Vzpomínky na Auschwitz nám připomínají, že i během nejhorších zvěrstev lidstva se najde prostor pro hrdinství,“ uvedl polský prezident. „Děkuji těm, kteří hledají pravdu a mluví za oběti a přeživší z koncentračních táborů,“ dodal.

Osvětimské výročí

Svoboda, spravedlnost a tolerance, to jsou věci, které podle Komorowského musí být dodržovány. „Z tohoto místa odsuzujeme všechny projevy antisemitismu,“ připomněl. Povinností Evropy i celého světa je pamatovat na zkušenosti přeživších a poučit se z nich v budoucnosti, uzavřel svou řeč Komorowski.

Vzpomínky přeživších

Za přeživší následně k mikrofonu přistoupila Halina Birenbaumová, která jako dítě přežila hrůzy rovnou čtveřice koncentračních táborů. Svoji řeč začala vzpomínkami na mrtvé a „agónii, kterou sledovala u ostatních vězňů“. „Myslela jsem si, že skončím v krematoriu a nikdy nezažiji první polibek, o kterém jsem snila,“ vzpomínala na uvěznění v koncentračních táborech. Připomněla také osvobození ruskými vojsky.

Vyjádřila zděšení nad tím, že někdo může holokaust popírat. „Osvětimské muzeum dělá neuvěřitelnou práci v zachovávání vzpomínek milionů lidí, kteří byli tak blízko smrti. Ráda bych z hloubky srdce poděkovala všem zaměstnancům muzea, i vám všem, kteří jste se zde sešli. Na místě, které bylo dříve plné hrůzy,“ uzavřela své vystoupení Birenbaumová.

Kazimir Albin, další z přeživších, vzpomínal na zrůdnou efektivnost, s jakou nacisté likvidovali vězně koncentračních táborů. Zásluhy si podle něj zaslouží také lidé z odboje, který mnohdy působil kolem táborů. Právě tito lidé podle něj umožnili předat svědectví o nacistických zločinech. Na závěr své řeči vyzval všechny přítomné, aby povstali a drželi minutu ticha.

„Zeptali se mě, jak dlouho jsem byl v Osvětimi, odpověděl jsem, že nevím. Den byl jako rok, měsíce byly nekonečností,“ zahájil svou řeč Roman Kent, který tábor opustil až po osvobození v roce 1945. „Jak bych mohl zapomenout na zápach spáleného masa? Na lidi, kteří vypadali jako oživlé kostry? O 70 let později nemohu ani chvilku zapomenout na hrůzy, které jsem zažil,“ prohlásil.

„My přeživší nemůžeme zapomenout na to, co se stalo. Pokud zapomeneme my, svět přijde o své svědomí,“ prohlásil Kent. Pokud podle něj budou světoví lídři pamatovat na hrůzy holokaustu, ve světě nebudou mít místo události jako genocida v Dárfúru nebo nedávné teroristické útoky ve Francii.

„Musíme naše děti učit toleranci a pochopení. Doma i ve škole. Tolerance se musí učit, nezískáme ji,“ myslí si. I v pekle holokaustu měl člověk na výběr, jestli se bude chovat dobře, připomněl Kent. „Doufám a věřím, že tato generace (...) se zasadí o lidská práva,“ dodal se slzami v očích.

Po promítnutí krátkého dokumentu o Osvětimi promluvil předseda Světového židovského kongresu Ronald S. Lauder. „Jaký byl důvod, že zde zemřelo přes milion lidí. Jednoduchý - ti lidé byli Židé,“ uvedl. Původně chtěl podle svých slov přednést zcela jinou řeč, ale po událostech z posledních dní ho změnil pod tlakem nového útlaku židovské populace po celém světě. Varoval, že tyto nové protižidovské nálady by mohly v budoucnu přerůst v něco mnohem horšího. „Nedovolte, aby se to stalo znovu,“ zopakoval na závěr.

Ceremonii ve stanu před branou do koncentračního tábora ukončil projevem ředitel osvětimského muzea Piotr Cywiński následovaný židovskými a křesťanskými modlitbami. Přeživší se pak za účasti politiků a provázeni hustým sněžením vydali na cestu k památníku, kde uctili zesnulé zapálením svíček.

Kontroverzní nepozvání Putina

Pietní akce se účastnili například prezidenti Polska, Francie, Německa nebo Ukrajiny. Českou republiku zastupoval premiér Bohuslav Sobotka a tři ministři (kompletní seznam hlavních představitelů zahraničních delegací najdete zde). Do Osvětimi v úterý dorazil také slavný hollywoodský režisér Steven Spielberg, mimo jiné tvůrce oscarového snímku Schindlerův seznam.

Ještě před samotným výročím bylo velkým tématem nepozvání ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle polských médií by jeho účast zastínila další hosty, zejména přeživší. Organizátoři se také obávali, aby Putin nezopakoval vystoupení z výročí před deseti lety, kdy mluvil o hrdinství sovětských vojáků a osvobození vězňů Rudou armádou. 

Podle deníku Gazeta Wyborcza by podobná slova vzhledem k nynější politické situaci byla jen na škodu. Putin tak do Osvětimi poslal šéfa své kanceláře Sergeje Ivanova.

Přání přeživších a pieta u Zdi smrti

„Doufám, že i naše účast zde bude motivací pro mladé, aby naše vzpomínky v budoucnu předávali dále,“ svěřil se 89letý Jacek Zielenewicz, který dokázal přežít Birkenau i pochod smrti (více o přání přeživších se dočtete zde).

Dvoudenní připomenutí 70. výročí osvobození Osvětimi začalo neoficiálním programem už v pondělí, kdy se někteří přeživší setkali s novináři a navštívili také prostory bývalého tábora Auschwitz I. Všichni se shodli, že jejich jediným přáním je, aby hrůzy holokaustu nikdy nebyly zapomenuty. 

V úterý pak program zahájila ranní pieta u Zdi smrti v táboře Auschwitz I. Někteří bývalí vězni zde položili smuteční věnce a zapálili svíčky. Akce se účastnil i polský prezident Bronislaw Komorowski. Přeživší následně absolvovali mši v nedalekém Centru pro dialog a modlitbu (více o pietě u Zdi smrti zde).

Pietu organizovalo osvětimské muzeum. Oba vzpomínkové dny se soustředily zejména na přeživší vězně. Letošní výročí je totiž zřejmě jedno z posledních, kterého se ještě budou moci osobně zúčastnit.  „Před deseti lety se oslav osvobození zúčastnilo okolo 1 500 bývalých vězňů, dnes jich je 300. Je to asi poslední kulaté výročí, které slavíme v přítomnosti ještě početné skupiny přeživších, sdělil na tiskové konferenci před táborem Auschwitz - Birkenau ředitel osvětimského muzea Piotr Cywiński.

Bývalí vězni se vrátili ke Zdi smrti:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video