Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česko si připomíná Horákovou a další oběti komunismu, rozzáří se Kampa

  9:42aktualizováno  17:22
Česko si v pondělí na řadě piet připomíná smrt statečné ženy, kterou v roce 1950 popravili komunisté po vykonstruovaném procesu. Letošní 66. výročí smrti Milady Horákové si lidé připomněli na místě její popravy, v pankrácké věznici. Večer mohou lidé přijít zapálit světlo za všechny obětí komunismu na pražskou Kampu, na náplavce ze svíček vznikne společný světelný obrazec.

Z procesu Milady Horákové | foto: Národní filmový archív

Na Pankráci se pietního aktu, který připomněl památku obětí komunistického režimu a zejména Milady Horákové, zúčastnili bývalí političtí vězni, příbuzní, zástupci vězeňské služby i veřejného života.

GALERIE: Popravená Milada Horáková má pomník u Poslanecké sněmovny

Místo, kde byla Horáková a další političtí vězni popravováni pro své názory, připomíná před starou vězeňskou nemocnicí velký kříž. Zúčastnění před něj položili věnce a květiny. Oběti uctili rovněž minutou ticha, zazněla státní hymna i chorál pro padlé vojíny.

Pietní akt připomněl podle náměstka ministra spravedlnosti Petra Jägera jedno z nejtemnějších období československých dějin a zároveň ukazuje ale i ohromující statečnost lidského ducha.

Přejme si, ať nás to nikdy nepotká...

„Politický systém po únoru 1948 umožnil, aby jeho představitelé s nesmírnou krutostí rozhodovali o celých skupinách obyvatelstva i o jednotlivcích, kteří nebyli ochotni se smířit s totalitou. Umožnil, aby exponenti zločinného režimu určovali, kdo je ‚třídní nepřítel‘ a tím i vlastizrádce,“ řekl v pondělí Jäger.

Symbolem boje proti této politické zvůli se podle něj stala právě Horáková. Obvinění ze „záškodnického spiknutí proti republice“ spolu s ní čelilo v roce 1950 dalších 12 lidí, vesměs představitelů nekomunistických stran. Podobných procesů sice byla v té době řada, tento byl však výjimečný rozsahem, výší trestu, ale i tím, že byl poprvé inscenován podle scénáře uplatňovaném ve 30. letech v Sovětském svazu.

„Myslím, že jediné, co si můžeme přát, je, abychom nikdy nebyli vystaveni takovým zkouškám, jakým byla vystavena paní doktorka Horáková, hluboce věřící žena, matka nezletilé dcery, která nejprve trpěla čtyři roky za fašistického režimu a posléze byla popravena režimem komunistickým,“ dodal poslanec Marek Benda (ODS).

Večer se rozhoří Kampa

Výročí popravy Horákové se od roku 2004 připomíná jako Den památky obětí komunistického režimu. Platforma Bez komunistů.cz spustila kampaň Jdu s hlavou vztyčenou pojmenovanou podle věty z dopisu, který Horáková napsala v noci před svou očekávanou smrtí, už 20. června. V sobotu se několik desítek lidí zapojilo do hladovky, jež měla oběti komunistické zvůle také připomenout.

„Počet obětí komunismu se pouze odhaduje, známé je číslo ukazující justiční vraždy, ale příčina smrti lidí ve věznicích a lágrech byla často zakamuflovaná,“ řekl Petr Marek z pořádající platformy. „Historici počet obětí celkově odhadují na pět až dvacet tisíc lidí, my se přikláníme k počtu deset tisíc,“ říká.

Pondělní happening na pražské Kampě má připomenout všechny oběti komunismu ve světě, jejichž počet pořadatelé odhadují na sto milionů. Připomínkové akce se uskuteční i na mnoha dalších místech.

27.června 2016 v 17:25, příspěvek archivován: 27.června 2016 v 17:27

Demokraticke hodnoty jako svoboda, spravedlnost a solidarita, nejsou samozrejmosti. Musime o ne aktivne pecovat. pic.twitter.com/5zPTk1Sy1w

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.