Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Piccard se před 80 lety rozhlédl po stratosféře i díky vazelíně a koudeli

  4:50aktualizováno  4:50
Přesně před 80 lety vystoupal bruselský profesor fyziky Auguste Piccard v balonu do výšky 15 785 metrů a jako první člověk se ocitl ve stratosféře. Vědec se zajímal o výzkum kosmického záření a zaujaly ho i změny teploty vzduchu v závislosti na výšce nad zemí. Ty se rozhodl dokázat prakticky.

Švýcar Auguste Piccard hledí z hliníkové koule při prvním úspěšném letu do stratosféry. (27. května 1931) | foto: Profimedia.cz

Nedbal ani toho, že výstup do stratosféry, tedy do výšky 11 až 50 kilometrů, byl začátkem 20. století považován za nemožný. O stratosféru se začal nadšený vzduchoplavec zajímat zejména po roce 1912, kdy rakouský fyzik Victor Franz Hess objevil po letu v balonu v Ústí nad Labem kosmické záření.

Zemská atmosféra ale kosmické paprsky pohlcuje, a tak se Piccard potřeboval dostat se svými přístroji co možná nejvýše. Zkonstruoval proto balon s uzavřenou gondolou. Dvoumetrová, zevnitř vyztužená hliníková koule s okénky a dálkovým ovládáním přístrojů, byla kvůli vnitřní teplotě natřená napůl bíle a napůl černě.

První pokus o výstup koncem září 1930 v bavorském Augsburgu zhatila bouře, druhý už se ale podařil. Přestože ani tehdy nepanovalo ideální počasí, Piccard s asistentem Paulem Kipferem odstartovali poblíž bavorského Augsburgu 27. května 1931 kolem čtvrté hodiny ranní.

Balón s dvoumetrovou hliníkovou koulí stoupá u bavorského Augsburgu k nebi. (27. května 1931)

Balón s dvoumetrovou hliníkovou koulí stoupá u bavorského Augsburgu k nebi. (27. května 1931)

Davy lidí sledují u bavorského Augsburgu stoupající balón švýcarského vědce Augusta Piccarda při prvním letu do stratosféry. (27. května 1931)

Davy lidí sledují u bavorského Augsburgu stoupající balón Augusta Piccarda.

Vlastně to byla náhoda: Když se Kipfer podíval z okénka, s údivem zjistil, že místo louky, kde byl balon přivázán, viděl pod sebou vrchol továrního komínu. Balon byl odpoután, aniž o tom oba vzduchoplavci věděli.

Vzápětí začaly problémy: z gondoly unikal vzduch. Ještě ve výšce čtyř kilometrů se tlak venku a uvnitř gondoly nelišil, Piccard proto uvažoval o nouzovém přistání. Nakonec netěsnost spravil předem připravenou směsí vazelíny a koudele. Za půl hodiny dosáhli oba muži výšky 15 kilometrů.

Na chvíli se stali zajatci stratosféry

"Konečně jsme ve stratosféře! Všude kolem nás je obloha. Je tak úžasná, že se jí nevyrovná nic, co jsme dosud viděli: temná, tmavě modrá nebo fialová až skoro černá... Přes nádhernou podívanou nezanedbáváme měření," líčil později Piccard.

Auguste Piccard

Auguste Piccard se narodil 28. ledna 1884 v Basileji. Vystudoval v Curychu fyziku a v roce 1922 se stal profesorem fyziky na Bruselské univerzitě. Zemřel v Lausanne 25. března 1962 ve věku 78 let.

Bruselský profesor fyziky Auguste Piccard

Oba vzduchoplavci se ale vzápětí kvůli neovladatelné vypouštěcí záklopce stali zajatci stratosféry. Museli čekat, až se po západu slunce balon ochladil a zmenšil svůj objem. Uvnitř gondoly byla teplota 40 stupňů nad nulou, zatímco venku okolo 50 stupňů pod nulou. A vítr hnal balon nad Jaderské moře.

Stratosféru opustili v osm hodin večer, ve výšce 4 500 metrů pak otevřeli průlezy gondoly. "Pro jistotu si připravujeme padáky," popsal Piccard. Po 18 hodinách letu konečně přistáli na alpském ledovci, asi 160 kilometrů jižně od místa startu. Noc strávili v nadmořské výšce 2 800 metrů, zabaleni do pláště balonu.

V reakci na jedno z prvních blahopřání k výškovému rekordu 15 785 metrů profesor Piccard řekl: "Není mým cílem lámat a držet rekordy, ale otevřít novou oblast vědeckému výzkumu." Rok na to Piccard svůj let zopakoval a výškový rekord vylepšil na 16 201 metrů. Celkem se podíval do stratosféry v balonu sedmadvacetkrát.

Po válce se zaměřil na hlubiny

Úspěch Piccardova letu podnítil konstrukci stratosférických balonů v dalších zemích, americký balon Explorer II dosáhl v roce 1935 rekordní výšky 22 066 metrů (tento rekord platil až do roku 1956).

Po druhé světové válce se Piccard společně se svým synem, oceánologem Jacquesem, věnoval především konstrukci batyskafů, plavidel určených k ponorům do velkých hloubek.

Švýcarský vědec Auguste Piccard (v klobouku) a belgický fyzik Max Cosyns (v kapsli) pózují fotografovi před prvním úspěšným letem do stratosféry. (27. května 1931)

Švýcarský vědec Auguste Piccard (v klobouku) a belgický fyzik Max Cosyns (v kapsli) pózují fotografovi před prvním úspěšným letem do stratosféry. (27. května 1931)

Švýcarský vědec Auguste Piccard (vpravo) a belgický inženýr Paul Kipfer sedí v tlakové hliníkové kapsli před svým prvním letem do stratosféry. (27. května 1931)

Švýcarský vědec Auguste Piccard (vpravo) a belgický inženýr Paul Kipfer sedí v tlakové hliníkové kapsli před svým prvním letem do stratosféry. (27. května 1931)

Poprvé s ním do hlubiny oceánu sestoupili v roce 1948 u Dakaru, v batyskafu Trieste pak v roce 1953 v Tyrhénském moři sestoupili do hloubky 3 150 metrů.
Ještě hlouběji se v lednu 1960 dostal syn Jacques s Američanem Donaldem Walshem - v místě zvaném hlubina Challenger v Marianském podmořském příkopu v Tichém oceánu se dotkli dna v hloubce 10 916 metrů a vytvořili tak dodnes nepřekonaný světový rekord v hlubinném potápění.

Dobrodružství v krvi má i Piccardův vnuk, psychiatr Bertrand. Ten spolu s Britem Brianem Jonesem jako první na světě obletěl v roce 1999 v balonu zeměkouli bez mezipřistání.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš na předvolebním mítinku v Praze (28. září 2017)
Američané si lámou hlavu: Vydá se Babiš po volbách Orbánovou cestou?

Andrej Babiš se nápadně podobá Donaldu Trumpovi a výsledek parlamentních voleb naznačí, jestli se Česko zařadí po bok Polska a Maďarska, čímž by se evropská...  celý článek

Americký prezident Donald Trump (17. října 2017)
Věděl, k čemu se upisuje, kondoloval prý Trump vdově po padlém vojákovi

Donald Trump svádí novou bitvu s americkými médii. Tentokrát nad těly čtyř příslušníků speciálních sil, kteří zemřeli při přepadení v Nigeru. Šéf Bílého domu...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Francouzi objasnili záhadné krádeže v autobusu: zloděj se skrýval v kufru

Francouzská policie minulý týden vyřešila sérii záhadných krádeží v autobusech mířících z Paříže na letiště Beauvais. Mizející cennosti měla na svědomí dvojice...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.