Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pevnůstky v Darkovičkách mobilizují, vrátí se do kritického roku 1938

  8:08aktualizováno  8:08
Dobová výzbroj, polní lůžka, vše bude takřka jako v kritickém období roku 1938, kdy v pohraničních pevnůstkách v Darkovičkách na Hlučínsku po mobilizaci očekávali českoslovenští vojáci vpád wehrmachtu. Slezské muzeum v Opavě chce historická opevnění oživit a lidem ukázat, jak před více než sedmdesáti lety vypadala.

Pohraniční pevnůstky v Darkovičkách čeká proměna. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Bude to moderní areál připravený na návštěvu tisíců turistů. Ti v pevnůstkách najdou potřebné zázemí i unikátní památky. Prohlédnou si například expozici v nových výstavních prostorách a občerství se. Slezské zemské muzeum už získalo potřebné pozemky. Na podzim začne vznikat finální projekt.

Areál v Darkovičkách

* Tři pěchotní sruby a jeden lehký objekt prvorepublikového pohraničního opevnění.

* Areál je otevřen denně kromě pondělí a vstupné stojí čtyřicet korun. Lidé si tam mohou prohlédnout vybavení srubu Alej.

* Po linii československého opevnění na Hlučínsku vede i naučná stezka, která je značená zelenou barvou, má šest a půl kilometru a je pro pěší i cyklisty.

Proměnou projdou všechny tři pevnostní sruby i přilehlý lehký objekt.

"Těžký pěchotní srub Orel byl původně zamýšlen jako vstupní objekt do opevněné tvrze. Je tam pětadvacet metrů hluboká šachta se schodištěm do podzemí. Podzemní komplex už se ale vybudovat nepodařilo. Je zážitek se dostat až dolů," popisuje ředitel Slezského zemského muzea Antonín Šimčík.

Němci uvnitř odpálili munici

Dodává, že ve srubu lidé uvidí i jeho stěnu zevnitř. Němci se tam na konci války bránili Rudé armádě a zbylé zásoby munice uvnitř odpálili. "Zůstaly jen armatury, beton je pryč," popisuje Antonín Šimčík.

Srub Alej má už teď unikátní vybavení. Zbraně, polní lůžka, sociální zařízení vojáků, studny, telefonní ústřednu. I ostatní objekty se podobně vybaví. "Včetně ženijních překážek před nimi. Promění se v muzeum v přírodě," dodává Šimčík.

Na světě už je i studie celé nové budovy, která turistům poskytne zázemí. "Musí být co nejméně nápadná, chceme zachovat ráz krajiny. Bude tam občerstvení, toalety i místo, kam lidé složí hlavu při nepříznivém počasí. Také prostor pro tematické výstavy," představuje ředitel muzea budovu, která má stát u lesa na konci dnešního parkoviště.

U pevnůstek v Darkovičkách se už nyní pořádají různé akce, s vojenstvím
Jedna z pohraničních pevnůstek v Darkovičkách na Hlučínsku.
U pevnůstek v Darkovičkách se už nyní pořádají různé armádní akce.

Součástí projektu bude i zrestaurování jednotlivých pevnůstek. "Jsou už sedmdesát let staré a hodně chátrají. Vojáci wehrmachtu je poškodili, když z nich trhali pancéřové prvky. Mikrotrhliny se zvětšují, někde i zatéká stropem," líčí Šimčík a dodává, že muzeum právě usiluje i o zapsání areálu na seznam kulturních památek.

Pozemky v klíčových částech už má muzeum vyřešeny, zbývá počkat na změnu hlučínského územního plánu. Projekt totiž počítá s pozemky, na kterých jsou dnes pole.

Vzpomínková akce na boje o pevnosti na Hlučínsku za 2. světové války s ukázkou moderní vojenské techniky v Darkovičkách.
Vzpomínková akce na boje o pevnosti na Hlučínsku za 2. světové války s ukázkou moderní vojenské techniky v Darkovičkách.
Vzpomínková akce na boje o pevnosti na Hlučínsku za 2. světové války s ukázkou moderní vojenské techniky v Darkovičkách.

"Měli bychom to projednávat na jednom z nejbližších zastupitelstev. Projektu fandíme, jedná se však o kvalitní ornou půdu. Kompromis určitě najdeme," uvedl mluvčí Hlučína Miroslav Pech. Slezské zemské muzeum už ustoupilo od dvou třetin původně plánované plochy.

Hned na podzim by se tak po změně územního plánu začalo pracovat na finálním projektu. Ten mimo jiné vyčíslí celkové náklady a muzeum bude žádat o potřebné dotace. "I zmíněný zápis na seznam památek by nám v tom pomohl," dodává Šimčík.

Pevnůstky v okolí Darkoviček na Hlučínsku se změní v atraktivní armádní skanzen.

Pevnůstky v okolí Darkoviček na Hlučínsku se změní v atraktivní armádní skanzen.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Farář Kazimierz Plachta v ruinách shořelého dřevěného kostela Božího těla v...
Farář z vypáleného kostela poslal obviněným dopis. Odpouštím vám, píše

Dopis plný duchovního odpuštění a naděje do budoucnosti poslal farář zničeného kostelíku v Gutech na Třinecku dvěma mladým mužům, kteří jsou ze zapálení...  celý článek

Syrský uprchlický tábor Zátarí v Jordánsku (7. prosince 2014).
Miliony z Česka na pomoc Syřanům v uprchlických táborech v Jordánsku

Další miliony korun z České republiky zamíří na pomoc Jordánsku, kde v uprchlických táborech žije dlouhodobě více než milion lidí. Ti utekli z válčící Sýrie....  celý článek

Barokní palácový komplex Belveder v rakouské Vídni
100 POHLEDŮ: Udusanou cestou k pompéznímu paláci Belveder ve Vídni

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.