Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Petrůvky jsou díky skládce nejbohatší obcí na Vysočině, lidé jim ji závidí

  13:30aktualizováno  13:30
Před sedmnácti lety byly Petrůvky na Třebíčsku malou vsí, kterou jen projížděla auta. V roce 1994 za vesnicí vznikla skládka komunálního odpadu a díky ní je obec nejbohatším sídlem na Vysočině v přepočtu příjmů na jednoho obyvatele. Patří dokonce mezi pět nejbohatších vesnic v celé republice.

Před 17 lety byly Petrůvky téměř vybydlenou vesnicí. Dnes patří mezi pět nejbohatších obcí v celé republice. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Stotisícové příspěvky obyvatelům jsou v Petrůvkách patrné na každém metru. Místní navíc nemusí platit za odpad. Vesnice si také může dovolit sponzorovat i třebíčskou nemocnici.

"Zpočátku byl odpor lidí proti skládce. To postupně zmizelo, protože problémy s jejím provozem nejsou. A obec díky skládce zbohatla," řekl starosta Miloslav Vrlík.

Nejbohatší sídla v republice

(příjmy obcí na jednoho obyvatele v roce 2009)
Modrava (Plzeňský kraj): 55 obyvatel, 8 989 358 Kč
Sedlečko (Jihočeský kraj): 104 obyvatel, 232 314 Kč
Paseky nad Jizerou (Liberecký kraj): 248 obyvatel, 224 946 Kč
Petrůvky (Kraj Vysočina): 85 obyvatel, 219 493 Kč
Boží Dar (Karlovarský kraj): 193 obyvatel, 209 702 Kč
Pramen: Czech Credit Bureau

Do Petrůvek se vozí smetí ze 166 měst a vesnic. Nejen z Třebíčska, ale i z částí Žďárska, Znojemska či Jihlavska. Třeba až z Brtnice.

A obec pod Vrlíkovým vedením inkasuje poplatky za ukládání odpadu. "Dříve to chodilo v desetitisících, dnes je to podstatně víc," konstatuje starosta. Třeba v roce 2009 dostala vesnice v přepočtu přes 219 tisíc korun na obyvatele.

V 90. letech, kdy se na Třebíčsku rozhodovalo o umístění skládky, se některé obce záměru bránily. "Protože skládky byly před rokem 1989 celkem neřízený proces. Skládka u nás je však kvalitně zabezpečená," přiblížil Vrlík.

"Dnes lidi z okolí vidí, jak to u nás funguje. Klidně by taky chtěli skládku, ale už to nejde. Znečištění tady nemáme a zápach žádný cítit není. A když, tak jen mírný, třeba jen třikrát v roce. Jediným záporem možná je, že tady jezdí víc náklaďáků," popsala jedna z místních obyvatelek.

Obec s 85 obyvateli má příjmy, o kterých se jiným starostům může jen zdát. Ročně to v současnosti dělá až šestnáct milionů, přičemž na provoz jde asi šest milionů. Zbývající peníze míří na velkorysé investice.

Vodovod, plyn, chodníky a štědré dary

Obec si vybudovala vodovod, plynové rozvody i nové chodníky. Opravila silnici i rozpadající se zídky kolem ní. Zastupitelé rozdali stotisícové příspěvky majitelům domů, aby si opravili fasády, okna a vrata. Místní nemusí platit za odpad.

Obec za miliony vyčistila rybníky a zpevnila hráze. V jednom z rybníků chovají ryby pro svou potřebu. "Je zde zákaz rybolovu pod pokutou 5 500 korun," upozorňuje případné pytláky cedule na břehu upraveného rybníka.

Obyvatelé Petrůvek dostali díky skládce za obcí příspěvky na opravy domů a nemusí platit za likvidaci komunálního odpadu.
Obyvatelé Petrůvek dostali díky skládce za obcí příspěvky na opravy domů a nemusí platit za likvidaci komunálního odpadu.
V roce 1994 vznikla v Petrůvkách za vesnicí skládka komunálního odpadu. Ročně vydělá až 16 milionů korun.

Na návsi mají promyšleně vysázenou a pečlivě udržovanou zeleň. Uprostřed stojí kvalitně udělané dětské hřiště, autobusová zastávka i zvonička.

Obec podporuje zájezdy lidí po republice a umí být i štědrá k okolí. Milionem korun podpořila třebíčskou nemocnici a přispěla na dostavbu divadla v Třebíči. "Nesyslíme ty peníze jen pro sebe," podotkl starosta Vrlík.

V Petrůvkách si opravili i všechny kříže a památník padlých v první světové válce. Známá je místní knihovna, která dokonce získala celostátní titul Knihovna roku 2010. Registrováno je v ní 80 % obyvatel. K dispozici mají aktuální nabídku časopisů a knih, přístup k počítačům a internetu i hračky pro děti.

Knihovna pořádá akce, při nichž se schází většinou celá obec včetně chalupářů a přespolních. "Obec se za poslední roky hodně změnila k lepšímu. V souvislosti se skládkou nepociťujeme žádný problém," řekl obyvatel Arnošt Bouzek.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jiří Kučera jako první vyfotil divoké vlky na Šumavě.
První snímky divokých vlků ze Šumavy ulovil fotograf poblíž Modravy

Byli čtyři, před zimou vypadali v dobré kondici a s vlky, kteří před nedávnem utekli z výběhu v Bavorsku, neměli nic společného. Nedaleko Modravy se o víkendu...  celý článek

Zemědělci na polích u Mikulova zavlažují úrodu.
Vědci zkouší na Břeclavsku lék na sucho, inspirovali se v Izraeli

Odborníci budou v Přítlukách na Břeclavsku testovat, jak zadržet vodu v krajině a zpomalit její odtok. Obec se dostala mezi šest lokalit vybraných po celé...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Z tanečního parketu do basy. Když komunisté trestali mládež za rokenrol

Před šedesáti lety si komunistická moc v Praze došlápla na desítky mladých lidí, kteří se provinili pouze tím, že tančili rokenrol. V očích režimu propagovali...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.