Petro Porošenko přednáší na diskusním fóru o vztazích Ukrajiny a Ruska (25. dubna 2014) | foto: Reuters

Petro Porošenko: čokoládový král, který míří do čela Ukrajiny

  • 197
Úspěšný byznysmen. Efektivní manažer. Realista. Zastánce evropské integrace. Ale pořád také příslušník třídy vlivných oligarchů. Toť Petro Porošenko, ukrajinský čokoládový král a možný příští prezident země. Odkud přišel a co má v plánu?

Ukrojte z příjmení Petra Porošenka první a poslední slabiku. Co vám vyjde? Správně. Rošen. Název největšího ukrajinského výrobce čokolády a sladkostí. Společnosti, jíž se Porošenko proslavil. Právě na čokoládě totiž tenhle osmačtyřicetiletý muž se širokým zátylkem zbohatl. Nebo spíše... začal bohatnout. Před lety.

Teď Petro Porošenko, dávno již nikoliv jen podnikatel, ale také politik, vede průzkumy veřejného mínění před ukrajinskými prezidentskými volbami, vypsanými na pětadvacátého května. Navíc poté, co z boje odstoupil někdejší boxerský šampion Vitalij Kličko a podpořil právě Porošenka, rating čokoládového krále ještě vzrostl.

"Myslím, že pokud hlasování bude, Porošenko nejen že má šanci vyhrát. On spíš nemá šanci nevyhrát."

- Sergej Sydorenko

Má reálnou šanci vyhrát? Tedy, pokud se volby nakonec uskuteční (což stále není úplně jisté. Ruský prezident Vladimir Putin v každém případě dělá vše, aby se tak nestalo).

"Myslím, že pokud hlasování bude, Porošenko nejen že má šanci vyhrát. On spíš nemá šanci nevyhrát. Otázka je, zda se tak stane už v prvním, nebo až ve druhém kole," míní renomovaný ukrajinský politický reportér Sergej Sydorenko. 

V čem tedy tkví úspěch "ukrajinského Willyho Wonky", jak Porošenka nedávno nazval časopis Forbes? To je opravdu tak kladným hrdinou? Nebo jej prostě jeho krajané považují za menší zlo než například Julii Tymošenkovou? 

Čokoláda. Dobrá. Ukrajinská

Petro Oleksejevič Porošenko se narodil šestadvacátého srpna 1965 v Bolhohradu, dnes asi osmnáctitisícovém městečku na jihozápadě Ukrajiny v Oděské oblasti. Tehdy v Sovětském svazu, samozřejmě. Vyrůstal nicméně ve městě Vinnycja ve střední části země. A studoval v Kyjevě: ekonomii na fakultě mezinárodních vztahů a práva tamní univerzity.

Sergej Lavrov

Nový Mr. Nět, který dovádí Američany k šílenství

Promoval v roce 1989, právě včas, aby už v letech devadesátých, v době rozpadu SSSR a (leckdy velmi divoké) privatizace nemusel sedět v knihovně a mohl se plně věnovat byznysu.

Začínal prodejem kakaových bobů. Postupně ale (právě v privatizaci) nakoupil několik závodů na čokoládu a v polovině 90. let je sjednotil pod značkou Rošen. Jeho bonboniéry jsou dnes nezřídka tím, co návštěvníci Ukrajiny vozí domů příbuzným. Jako dárek. Jako něco... dobrého. Ukrajinského.

Porošenko nezůstal jen u sladkostí, jeho impérium zahrnuje i velkou dopravní společnost nebo továrny na výrobu aut. I tak ale oligarcha a otec čtyř dětí zůstává ponejvíce znám právě pod přezdívkou "Čokoládový král".

Televize svobodnější než ostatní

 "Je velmi efektivní manažer. A neustále hledá platformy, kde svou efektivitu ukázat," říká o něm Sergej Sydorenko. Jednou z těchto platforem je i politika - a to už léta. Do Ukrajinského parlamentu byl Porošenko poprvé zvolen v roce 1998. Za sociální demokraty, partaj věrnou tehdejšímu prezidentovi Leonidu Kučmovi. 

Už následujícího roku však Porošenko stranu opustil a založil vlastní politické hnutí, středové uskupení jménem Solidarita. O další rok později byl důležitou figurou při zakládání Strany regionů, jejíž ústřední postavou se později stal nedávno svržený prezident Viktor Janukovyč. 

Ovšem Solidarita se se Stranou regionů nakonec nikdy nespojila, Porošenko zpřetrhal svůj vztah ke Kučmovi a na přelomu let 2004 a 2005 se stal vehementním zastáncem Oranžové revoluce. Coby spojenec Viktora Juščenka.

Kličko a ti druzí

Lídři ukrajinské revoluce se brzy utkají mezi sebou

Mimochodem, tou dobou už Porošenko "dělal" i do médií. Vlastnil televizní Pátý kanál, jemuž podle Sergeje Sydorenka Oranžová revoluce za mnohé vděčí. 

"Tehdy, za Kučmy, byla drtivá většina médií pod totální kontrolou státní moci. Kritizovat režim si dovolilo jen několik málo sdělovacích prostředků, které navíc neměly skoro žádný vliv. A internet byl tehdy ještě v zárodcích. Porošenkův Pátý kanál byl jakási výjimka. Dovolili si opravdovou kritiku, byli platformou svobody slova," říká Sydorenko s tím, že na stranu oranžových se Pátý kanál i jeho majitel postavili v podstatě okamžitě.

Po vítězství revoluce, tedy po usednutí Juščenka do prezidentské funkce (2005), si Porošenko dost možná myslel na post předsedy vlády. Jenže ten obsadila Julia Tymošenková - a na čokoládového krále zbylo křeslo šéfa bezpečnostní rady státu. 

Už po několika měsících na sebe Porošenko a Tymošenková začali tahat korupční obvinění tak závažná, že Juščenko nakonec rozpustil celý kabinet - včetně Porošenka a Tymošenkové. V březnu roku následujícího byl čokoládový král do parlamentu zvolen znovu. Tehdy si prý zase hýčkal myšlenky na křeslo předsedy parlamentu, ale skončil jako šéf parlamentního výboru pro finance a bankovnictví. 

Ve volbách v září 2007 už nekandidoval, stal se guvernérem ukrajinské národní banky. Jeho ministerské posty však měly ještě přijít. 

Do Bruselu, ale...

V říjnu 2009 se Petro Porošenko stal šéfem ukrajinské diplomacie. Jeho angažmá tehdy trvalo jen několik měsíců, ale i za tak krátkou dobu prý dokázal vnést do zahraniční politiky nový, čerstvý vítr. 

"Po několika ministrech, kteří udělali diplomacii jen špatně, byl Porošenko opravdu dobrým šéfem resortu," soudí Sydorenko. "Byl... efektivní. A podporoval přibližování Ukrajiny k Evropě i členství země v NATO," dodává.

Jenže jak už bylo řečeno, trvalo to jen krátce - pět měsíců.  Mezitím se totiž vyměnil prezident. Viktora Juščenka vystřídal (v únoru 2010) Viktor Janukovyč. 

Krize na Ukrajině

Znovu Porošenko do ministerského křesla usedl v březnu 2012. V (spíše proruském) kabinetu Mykoly Azarova vedl resort ekonomického rozvoje a obchodu. A právě tehdy tento zastánce evropské integrace zaváděl ochranná opatření proti dovozu z EU v sektorech, kde měl své zájmy. "Což tehdy vedlo k dosti hlubokému sporu s Bruselem," upozorňuje Sergej Sydorenko. Ve funkci skončil Porošenko už v prosinci téhož roku. 

Podtrženo a sečteno: politické zkušenosti osmačtyřicetiletý ukrajinský Willy Wonka má. A kromě nich více než miliardu dolarů majetku, což z něj dělá jednoho z nejbohatších mužů Ukrajiny. 

Když vloni v listopadu začaly protesty na Majdanu, Porošenko se, jako před lety v "době oranžové", rychle postavil na stranu demonstrantů. Což mu jistě vyneslo nějaké body.

Nyní, před prezidentskými volbami, slibuje, že především zatočí s korupcí, zreformuje nemocný soudní systém, vytvoří úplně novou Ukrajinu, lepší. "Vím, jak to udělat," řekl kupříkladu v rozhovoru pro The New York Times.

Takže se vraťme k otázce z úvodu tohoto textu: je Petro Porošenko kladný hrdina, nebo jen menší zlo než ostatní kandidáti? 

Spíše to druhé. S jeho jménem sice nejsou spojeny žádné opravdu velké korupční skandály, nicméně je třeba mít na paměti, že zbohatl v devadesátých letech. V době, kdy jeden zákon protiřečil druhému a úzká skupina lidí toho dokázala skvěle využít (či zneužít). Porošenko byl jedním z nich. A navíc, později pracoval jak ve vládě prozápadní, tak proruské.  

Nicméně pro mnoho ukrajinských voličů je i tak přijatelnější než copatá Julia Tymošenková, bývalá premiérka, později vězenkyně a vždy buldozer(ka) ukrajinské politiky. 

Porošenko má opravdu šanci zlepšit situaci v zemi. "Protože nyní je prostě doba šancí. Zda to ovšem nakonec dokáže, si předpovědět netroufnu. Nejsem kouzelník," uzavírá Sergej Sydorenko.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video