Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pětiprocentní hranice pro eurovolby zůstává, rozhodl Ústavní soud

  14:20aktualizováno  14:56
Pravidla pro volby do Evropského parlamentu se nezmění. Ústavní soud (ÚS) v pondělí zamítl návrh na zrušení pětiprocentní vstupní klauzule. Návrh podal Nejvyšší správní soud (NSS) z podnětu Strany zelených a pirátů.

Ústavní soud v Brně nařídil obnovení případu, ve kterém byl odsouzen muž ke čtyřletému vězení za znásilnění vlastní dcery. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Obě strany zůstaly těsně pod pěti procenty, mandáty tak nezískaly. Jejich volební stížnosti musí nyní dořešit NSS, výsledky loňského hlasování a rozdělení mandátů s nejvyšší pravděpodobností potvrdí.

Rozhodnutí Ústavního soudu potvrdila pro iDNES.cz mluvčí Miroslava Sedláčková. „Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jiří Zemánek) zamítlo návrh Nejvyššího správního soudu na zrušení ustanovení paragrafu 47 o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů,“ uvedla.

Klauzule podle nálezu představuje přiměřené opatření, jehož cílem je efektivní fungování europarlamentu. Rozhodování ÚS bylo náročné, plénum nad klauzulí debatovalo při pěti svých zasedáních. Původního soudce zpravodaje Vojtěcha Šimíčka nakonec nahradil Jiří Zemánek. Pod výsledným nálezem jsou tři odlišná stanoviska. Kromě Šimíčka nesouhlasily ani Milada Tomková a Kateřina Šimáčková.

Piráti loni získali 4,78 procenta hlasů, zelení 3,77 procenta. Svorně tvrdili, že klauzule omezuje poměrné zastoupení politických proudů a nemá praktický význam - po eurovolbách totiž nikdo nesestavuje vládu, a tak neexistuje zájem na stabilním a přehlednějším parlamentním prostředí s menším počtem frakcí.

Zrušení klauzule by vedlo k přemnožení politických stran

ÚS ovšem v tiskové zprávě argumentuje jinak: „V nynější situaci je evidentní, že zrušení umělé klauzule by vedlo k tomu, že Česká republika by namísto zástupců sedmi stran vysílala do Evropského parlamentu zástupce stran devíti, tedy bezmála o třetinu více. Vedle efektu ‚přemnožení‘ politických stran by taková situace také vedla k oslabení jejich pozice v politických frakcích Evropského parlamentu.“

Volební senát NSS loni těsnou většinou čtyř ze sedmi hlasů přerušil řízení o obou stranických stížnostech a požádal o přezkoumání klauzule ústavní soudce. Pětiprocentní hranice prý omezuje svobodnou soutěž politických sil, rovnost hlasovacího práva a právo na přístup občanů k voleným funkcím za rovných podmínek (více o rozhodnutí NSS zde).

ÚS v minulosti potvrdil oprávněnost pětiprocentní uzavírací klauzule ve volbách do Sněmovny. Eurovolbami se dosud nezabýval. Ústavnost uzavírací klauzule nastavené na tři procenta hlasů ovšem v minulosti řešil také německý ústavní soud a rozhodl o jejím zrušení.

Loňské eurovolby vyhrálo hnutí ANO se 16 procenty hlasů. Získalo čtyři mandáty, stejně jako TOP 09 se Starosty a ČSSD. Po třech křeslech drží komunisté a lidovci. ODS získala dva mandáty, jeden má Strana svobodných občanů (více o eurovolbách zde).

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.