„Pozitivní zprávou je to, že stále objevujeme hodně nových rostlin, asi 2000 ročně, pro léky, potravu a další věci. Tou negativní je ale to, že vidíme výrazné změny zemského povrchu, způsobené především (zemědělskou) kultivací a trochu i klimatickými změnami,“ řekla agentuře AP vědecká ředitelka ústavu při Královské botanické zahradě Kathy Willisová.
Nová zbraň v rukou ochránců pralesů. Chytrý satelit loví ilegální těžaře |
Zprávu nazvanou State of the World’s Plants (Stav rostlin ve světě) budou vědci vydávat každý rok s cílem lépe sledovat vývoj vegetace na planetě a chránit ji (letošní kompletní zprávu v angličtině najdete zde). „Již se zabýváme stavem ptáků či mořských želv ve světě. Ale přes jejich velký význam se dosud čekalo na zmapování stavu rostlin ve světě. Už se to tedy udělalo,“ dodala Willisová.
„Od příštího roku bude možné začít hovořit o tendencích, což je v poznávání to nejhodnotnější,“ řekl agentuře AFP spoluautor zprávy a vědec Steve Bachman. Na zprávě britského ústavu se podle něj podílelo více než 80 vědců.
Experti odhadují, že ve světě je nyní asi 391 tisíc druhů cévnatých (mnohobuněčných zelených) rostlin a každý rok je objeveno a pojmenováno na 2000 nových druhů. Zemí, kde bylo v posledním desetiletí nalezeno nejvíce nových druhů, je se svými deštnými pralesy Brazílie, následují Austrálie a a Čína. Pětině rostlin ale zároveň hrozí zánik. Studie rovněž zdokumentovala 31128 druhů rostlin, které jsou užitečné mimo jiné v medicíně, potravinářství, potravě pro zvířata, palivech a při výrobě různých materiálů.
Popsání nových druhů rostlin
Popsání a pojmenování nových druhů je podle Timothyho Utteridge z Královské botanické zahrady pro ochranu rostlin klíčové. „Když rostlina nemá jméno a vymizí, nikdo se o tom nedozví. Když už máme druh a jméno, zaneseme ji do mapy,“ dodal Utteridge.
Afrika dostane miliardy na sázení stromů, plánuje les o rozloze Egypta |
Podle Willisové je prý ještě brzy na to přesně říct, jak velký je dopad klimatických změn na světovou vegetaci. To prý bude možné zjistit nejdříve kolem roku 2030. Většina světových ekosystémů se ale v posledním desetiletí změnila na povrchu z více než deseti procent, což je dáno klimatickými změnami a také změnami ve využívání půdy.
Královská botanická zahrada leží západně od centrálního Londýna a v jejích sklenících a zahradách se nachází jedna z největších sbírek rostlin na světě. Zároveň je renomovaným výzkumným střediskem.
AFP připomíná, že předchozí výzkumy na téma světové vegetace došly k odlišným závěrům. Podle některých z nich hrozí zánik až 62 procentům rostlin, podle jiných „pouze“ deseti procentům.
