Kdyby dnes novináři psali - s konkrétními jmény - o tom, co si povídal nejmenovaný politik velké parlamentní strany s lobbistou jisté stavební firmy, nebo jak se funkcionáři oblíbeného českého sportu bavili o rozhodčích a rybaření, hrozilo by mu až pět let vězení.
Psaný protestní dokument vznikl podle Kindermannové v březnu a na několika akcích na pražském Václavském náměstí ho podepsalo přes dva tisíce lidí.
INTERNETOVÁ PETICEPetice proti "náhubkovému zákonu" na webu Stopprocenzuru.cz |
Petici chce hnutí později zaslat do Poslanecké sněmovny. "Předpokládáme, že petice ovlivní případně i názor soudu, který má rozhodnout o tom, zda má či nemá být zákon zrušen," uvedla Kidermannová.
Návrh, aby Ústavní soud zrušil část zákona, která zakazuje zveřejňování identity podezřelých a obětí některých trestných činů či citace z policejních odposlechů, totiž už dříve podala skupina 34 senátorů. Senátoři požadují, aby v zákoně zůstal pouze zákaz zveřejnění osobních údajů obětí zločinů. Nadále má platit zejména v případě dětí a mladistvých. Oběti trestných činů nicméně mohou dát novinářům souhlas, aby jejich jména zveřejnili.
U dospělých se zákaz vztahuje například na oběti násilných trestných činů nebo zločinů proti lidské důstojnosti.
Petici podle Kindermannové podepsaly i některé známé osobnosti. Podpořili ji například herci Jan Kačer či Bořivoj Navrátil a teolog Tomáš Halík. Na webové verzi petice bylo ke čtvrt na pět odpoledne 296 podpisů.
Nespokojení občané zároveň chystají další protestní akci proti takzvanému náhubkovému zákonu v polovině července. Podle toho, jak rychle budou podpisy přibývat, rozhodne hnutí, kdy petici předá parlamentu. Rozhodně to prý bude až po podzimních volbách.
Fischer chce zákon novelizovat
Zákon platí od počátku dubna. Na konci května se premiér Jan Fischer dohodl s médii na přípravě novely s tím, že k tomu bude vytvořena skupina zástupců významných českých veřejnoprávních i komerčních médií. Vláda také souhlasila s poslaneckým návrhem novelizace právního předpisu.
Sněmovna spornou normu, pro kterou se vžil název náhubkový zákon, schválila bez ohledu na kritiku médií a odborníků. Její rozhodnutí potvrdil podpisem prezident Václav Klaus. Zákon si vysloužil výtky i ze zahraničí. Bývá vnímán jako zásah do svobody projevu.
Původním záměrem bylo ochránit zejména dětské oběti trestných činů. Zákon měl zabránit tomu, aby se v novinách a v televizi objevovaly obličeje a citovala jména dětí, které unesl jeden z rodičů nebo které týrali jejich blízcí.
