Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pětadvacet tisíc Čechů nesmí volit. Ústavní soud jim dal šanci

  19:17aktualizováno  19:17
Pětadvacet tisíc Čechů nemůže volit, protože jsou zbaveni svéprávnosti. Jako kdyby k urnám nesmělo celé jedno okresní město. Situace se ale možná změní. Podle Ústavního soudu je volební právo natolik posvátné, že se na něj při zbavování svéprávnosti musí klást zvláštní důraz.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Michal Klíma, MAFRA

Vítězství pro duševně nemocné lidi vybojoval už před několika týdny Jiří Soldán z Brna, jenž se nemohl zúčastnit voleb do Senátu v roce 2008. Podle jeho právníka Maroše Matiaška z Ligy lidských práv je to protiústavní, a proto žádal zrušení sporného ustanovení ve volebním zákoně.

A Ústavní soud mu dal částečně za pravdu. Zákon sice nezrušil, ale v rámci nálezu vydal precedenční výrok, kterým zavazuje obecné soudy, aby v každém konkrétním řízení o způsobilosti zkoumaly schopnost člověka posoudit smysl, účel i důsledek voleb. Případ Jiřího Soldána totiž ukázal na obecný problém.

"Je to vzkaz nižším soudům, aby se volebním právem speciálně zabývaly. Pokud tedy soudce rozhodne, že člověk není schopný volit, musí svůj závěr odůvodnit a explicitně napsat proč," vysvětlil Matiaško.

ZBAVENÍ SVÉPRÁVNOSTI

O zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům rozhoduje soud. O svéprávnost přicházejí lidé s duševní poruchou, nebo pokud nadměrně požívají alkoholické či omamné látky a jedy.

V Česku neodpírá lidem zbaveným způsobilosti k právním úkonům ústava, ale volební zákon z roku 1995, který říká, že rozsudek o zbavení způsobilosti k právním úkonům představuje překážku výkonu volebního práva.

V případě, že se ve svém odůvodnění s touto otázkou dostatečně nevypořádají, rozhodnutí o zbavení způsobilosti k právním úkonům bude protiústavní.

Ústavní soudci také velmi konkrétně ukázali na viníka současného stavu. Jsou jím nižší soudy. "V důsledku stávající praxe obecných soudů reálně vznikl a přetrvává protiústavní stav, spočívající v tom, že způsobilosti k právním úkonům jsou zbavovány (bez ohledu na právní důsledky) i osoby, ve vztahu k nimž neexistuje legitimní společenský zájem na omezení výkonu volebního práva," konstatuje soud.

Tisíce nesvéprávných

Počty lidí, kteří nemohou volit, pak ústavní soudci považují za alarmující. K říjnu 2009 bylo v Česku 25 386 lidí zbavených způsobilosti k právním úkonům. Podle odborníků jde o pozůstatek přetrvávajícího trendu už z doby před rokem 1989, kdy byla lidská práva zcela ignorována.

"Soudy nikdy nezkoumaly a ani dnes nezkoumají schopnost volit," řekl iDNES.cz Matiaško. Ten je sice s výrokem částečně spokojen, vidí v něm ale další problém. Jak budou soudy posuzovat schopnost člověka volit?

Jste schopný volit?

Podle Matiaška tento problém Ústavní soud neřeší a nenabízí ani metodu, jak to zjistit. "Podle čeho to stanovíme? Podle IQ, podle nějakého dotazníku?" ptá se právník.

Matiaško by proto právo volit nechal všem lidem. "Pokud je někdo postižen opravdu těžce, tak svého práva prostě nevyužije, ale měl by ho mít," tvrdí.

Místopředseda Městského soudu v Praze Jaromír Jirsa ale v posuzování způsobilosti nevidí problém. "Já bych si pozval dotyčného člověka, další svědky, příbuzné a zajímal bych se, co o volbách, stranách a politickém systému ví, jak se orientuje. Pokud bych viděl, že chápe princip voleb a má svoje politické preference, tak ať samozřejmě má právo svůj lístek do urny vhodit," řekl Jirsa.

"Někteří občané zcela zbavení způsobilosti k právním úkonům by zcela jistě zvládli realizaci svého základního práva," myslí si soudce.

vyjádření Centra advokacie duševně postižených

Ve společnosti je rozšířen názor, že lidé s duševním nebo mentálním postižením žijí mimo realitu. Tvrdí se, že dělají nerozumná rozhodnutí, a jejich iracionalita se tak může přenést i do volebních uren.
Předpokládá se, že v demokratických státech jsou volební postupy od nebezpečí iracionální volby uchráněny v tom smyslu, že se na volbě účastní informovaní a rozumní voliči, největší obavou je, že by došlo k narušení samotné demokracie, pokud by "blázni" mohli volit. Skutečností je, že většina odevzdaných volebních hlasů je směsicí racionality a iracionality. Bylo by nemožné - abychom nepoužili výraz nepřípustné - zjišťovat způsob rozhodování voličů s cílem vyloučit hlasy, které byly částečně nebo zcela založeny na iracionálním základě. Takové zkoumání by jistě poškodilo svobodu volby a negativně by dopadalo na úroveň politické účasti.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Analýza o přesunech voličů mezi stranami v letech 2013 a 2017.
Babiš a Okamura vysáli levici, od TOP 09 se přebíhalo k ODS, míní analytik

Strany si v předvolebním boji snaží přebírat voliče, výjimkou nebylo ani letošní hlasování. Analýza portálu KohoVolit.eu ukázala, že z něj profitovalo hlavně...  celý článek

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš přichází komentovat výsledky povolební schůzky s...
Babiš se s Okamurou shodl na zákonu o referendu, společnou vládu vyloučil

Až do večerních hodin v pondělí pokračovala vyjednávání vítěze voleb, hnutí ANO, s dalšími stranami zastoupenými ve Sněmovně. Andrej Babiš se během dne stihl...  celý článek

Sněmovna dle věku poslanců
PŘEHLEDNĚ: Volby a Sněmovna 2013 vs. 2017. V čem jsou hlavní rozdíly?

Hned několik historických rekordů přinesly letošní volby do Poslanecké sněmovny. Čím byly jedinečné a jak konkrétně se výsledky odrazí ve složení nové dolní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.