Dnes už Paroubek komisi po dohodě s komunisty chce. "Nechci, aby to vypadalo, že máme co zakrývat," řekl.
Chce ovšem jinou komisi. Neměla by vyšetřovat vážné podezření z úplatků známé pod heslem "pět v českých na stole", nýbrž roli privátních firem při privatizaci chemického průmyslu.
Takové zadání může být matoucí. Vyšetří komise, kdo koho podplatil, nebo bude zkoumat mediální spiknutí, o němž lidé podezřelí z korupce rádi fantazírují?
Odpověď není těžká: komise nevyšetří nic. Bude to politické kolbiště, v němž se o nitkách a tajných bratrstvech bude spekulovat víc než o obyčejné chamtivosti korupčníků.
Na jedné straně stojí "pět v českých" vládního úředníka, na straně druhé premiérova teorie, že všechno zavinila mediální kampaň privátních firem. Premiér čeká, že komise prošetří to druhé.
Parlamentní komise je dobrá bažina, v níž věcný obsah případu spolehlivě utone. Role tajných skupin, mediální operace, nitky, které se táhnou, to jsou pojmy u politiků oblíbené. Jimi se dá vysvětlit (zamlčet) vše na světě.
Krom konspirací je tu věcné kriminální téma: pět v českých. Tomu by se měla policie věnovat s razancí, kterou jsme u ní už viděli. Otevřela už konta "podezřelých"? Nasadila odposlechy Grosse? Zatkla a v poutech dala do vrtulníku úředníka Doležela, který se před kamerou ke korupci "přiznal"? Co řekl Doležel na detektoru lži?
Parlamentní komise je velké Paroubkovo vítězství. Přesunul problém do světa konspirací. Na začátku byla slova: Dejte pět v českých. Ale prověřovat se budou "složité vazby".
O vyšetřování úplatku zprávy nejsou. Zato politických směrnic o vyšetřování temných sil, které "to vyvolaly", máme dost. Premiér měl pravdu, balkánské poměry u nás jsou.
Nebalkánské je toto: ne politická komise, nýbrž profesionální policie přesvědčivě vyšetří, co se vlastně stalo. Nic, nebo něco?
