Krajská zdravotní bude dál zajišťovat péči o zhruba 820 tisíc lidí v regionu a některých přilehlých lokalitách. Z jednotlivých nemocnic budou odštěpné závody řízené svými řediteli, nad nimiž bude jeden - Eduard Reichelt. Firmu pak povede i čtyřčlenné představenstvo.
Pro pacienty se zprvu nezmění nic, v budoucnu by ale superspecializovanou a většinu specializované péče měla zajišťovat ústecká Masarykova nemocnice jako hlavní a nejmodernější.
V okresech budou také jednotlivá špičková pracoviště, ale hlavně tu bude zajišťována základní péče - všude by měla být dětská oddělení, chirurgie, gynekologicko-porodnické oddělení a interna.
Pro veškerý personál nemocnic v Ústí, Mostě, Teplicích, Chomutově a Děčíně znamená transformace snazší změnu platu.
Zaměstnanci přecházejí z režimu pro příspěvkové organizace, kde platí tarifní tabulky, do režimu pro podnikatelské organizace, kde jsou platy smluvní. Plat bude záležet jen na hospodářském výsledku a jednání vedení firmy a odborů.
Proč to všechno?
V akciové společnosti stoprocentně vlastněné krajem skončí nemovitý majetek za 3,25 miliardy korun, movitý a licence za zhruba další miliardu a převedeno sem bude 6,5 tisíce zaměstnanců. Jediným vlastníkem bude Ústecký kraj.
"Pokud u toho budeme my, nebude se nic prodávat," říká náměstek hejtmana Petr Fiala, který spolu s týmem transformaci připravoval.
"Změnou nebude samostatnost nemocnic omezena. Já říkám, že ony samostatné nejsou a nebyly, měly jednoho zřizovatele, kdy rozhodující funkce k nim vykonávala rada Ústeckého kraje, případně zastupitelstvo, které sestavovalo rozpočet kraje," říká dále Petr Fiala.
"Forma akciové společnosti byla zvolena jako jedna z lepších variant. Oproti tomu, jak je možno neefektivně zasahovat do příspěvkových organizací, zde máte jasně dány jak struktury i odpovědnosti managementu," dodává.
Fiala je také člen představenstva. Na změně se začalo pracovat v roce 2005 a stála podle ředitele Eduarda Reichelta 55,6 milionu korun. Z toho je však 38 milionů v informačním systému, který bude firma využívat. Na několik milionů vyšly právní a poradenské služby a zastupování mediální agenturou.
Firma by v nejbližších měsících neměla propouštět a platy zaměstnancům garantuje do konce roku 2007. Od července vedení společnosti počítá s tím, že odborová organizace začne o mzdách vyjednávat. MF DNES v úterý zástupci odborů v nemocnicích potvrdili, že vyjednávají nyní tak, aby se plat nikomu ze zaměstnanců nesnížil, ovšem pohyblivá složka platu bude zřejmě vyšší než dnes.
Co říkají odpůrci?
Představitelé kraje si také od změny slibují úspory při nákupu zdravotnického materiálu a léků. Jeden velký subjekt může podle nich získávat bonusy a třeba i diktovat ceny.
"V jednotlivých nemocnicích bude nadále poskytována lékařská péče ve stejném rozsahu a na stejné úrovni jako dnes. Budeme moci efektivněji hospodařit a bude možné nakupovat více moderních přístrojů a investovat do vzdělání personálu," říká Fiala.
Jak ale zapáleně změnu vedení nové firmy obhajuje, tak tvrdě ji kritizují odpůrci. "Cíl je při přechodu na obchodní společnosti jasný, snížit platy. V nemocnicích, které už jsou obchodními společnostmi, jsou příjmy lékařů v průměru asi o 10 procent nižší, u středního zdravotnického personálu dokonce o 20 procent nižší než v nemocnicích státních," říká například Milan Kubek, předseda České lékařské komory.
"Ve vzniku takového neřiditelného zdravotnického kolosu nevidím smysl ani výhodu. Lékaři se celkem oprávněně obávají toho, aby nedocházelo ke zneužití jedné obchodní společnosti k tomu, že budou ti nepohodlní přesouváni z jedné nemocnice do druhé. Bude to velký úkol pro odbory, jak se podaří vyjednat kolektivní smlouvu," říká.
Téměř totožně před časem transformaci pěti příspěvkových organizací do jedné akciovky kritizoval i stínový ministr zdravotnictví David Rath.
"Principem zdravotnického zařízení není generovat zisk jako u soukromé firmy, ale poskytovat veřejnou službu." dodává Kubek.
Stejným směrem míří i Jaroslav Foldyna, krajský zastupitel z ČSSD, který několikrát proti transformaci vystoupil.
Chce například, aby část akcií mohla získat města, radnice by tak částečně mohly rozhodovat o tom, jaká péče bude ve městě zachována.
"A jak to bude s lékařskými výkony, které jsou ztrátové. Například onkologická léčba stojí od 800 tisíc do dvou milionů. Co budeme dělat, když jsme v obchodní společnosti? Pošleme tyto pacienty do pražských nemocnic? Kdo bude dělat tyto neziskové věci? Tohle jsou ekonomické otázky, které nemají s ideologií nic společného," říká Foldyna.
Na to mají ti, kteří za akciovkou stojí, jasnou odpověď, která už v článku zazněla: V jednotlivých nemocnicích bude nadále poskytována lékařská péče ve stejném rozsahu a na stejné úrovni jako dnes.
